Knihovna Eduarda Petišky v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi

Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, město resp. dvojměs­tí s nej­del­ším názvem v republice, se rozkládá na obou březích řeky Labe. Stará Boleslav je jedním z nejstarších poutních míst v Čechách spojených se svatováclavskou tradicí a mariánským kultem. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Význam­né místo v historii Čech zaujímá i město Brandýs nad Labem, nejvýrazněji se do ní zapsalo za císaře Rudolfa II., který zde často pobýval. Ten také 5. října 1581 povýšil Brandýs nad Labem na královské komorní město. I střed tohoto města je od roku 1992 památkovou zónou. Zajímavostí je také tzv. Via sancta - Svatá cesta, lemovaná původně 44 kapličkami. Přiváděla poutníky z Prahy k bo­leslavskému Palladiu. Dnes kapliček zbývá pouze dvacet devět.

Obě historická města byla administrativně spojena v roce 1960. V současné době má město 15 821 obyvatel, Brandýs nad Labem 10 960, Stará Boleslav 4861.

Stejně jako město měly svou historii i knihovny v Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi. Pro vznik obou knihoven byl určující Zákon o veřejných knihovnách obecních z roku 1919. V Brandýse nad Labem byla téhož roku zřízena veřejná čítárna, knihovna však byla z finančních důvodů otevřena až v lednu 1921. Jmenovala se Masarykova veřejná knihovna a čítárna, jejím základem byla knihovna tělovýchovné jednoty Sokol zřízená již v roce 1881. Knihovna ve Staré Boleslavi byla pro veřejnost otevřena 12. ledna 1921 péčí místní osvětové komise. Rozvoj obou knihoven přerušila léta válečná, písemné materiály z let poválečných se většinou nedochovaly. V roce 1951 se knihovna v Brandýse nad Labem stala centrem knihovnictví okresu Brandýs nad Labem a zajišťovala pomoc pro 58 knihoven v okolí. Od té doby nesla název Okresní lidová knihovna. Na rozdíl od knihovny ve vedlejším městě knihovna ve Staré Boleslavi zů­stávala až do roku 1964 knihovnou městskou, zřizovanou obcí a poskytovala služby občanům Staré Boleslavi a nejbližších okolních obcí.

Společná historie knihoven v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi se začala psát v roce 1964, nejdříve pod názvem Okresní lidová knihovna Bran­dýs nad Labem - Stará Boleslav, později Okresní lidová knihovna Praha - východ se sídlem v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi. V roce 1988 byla okresní funkce převedena do Říčan a knihovna v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi se opět stala knihovnou městskou. V roce 2004 byla Měst­­ská knihovna v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi rozhodnutím zastupitelstva města přejmenována na Knihovnu Eduarda Petišky.

Kdo byl Eduard Petiška? Existuje snad v Čechách někdo, kdo toto jméno nikdy neslyšel? Těž­ko. Již mnoho let je jedním ze stěžejních děl povinné četby v českých školách kniha Staré řecké báje a pověsti tohoto autora. Eduard Petiška byl básník, prozaik, překladatel, autor literárních adap­tací a pohádek pro děti. Pocházel z úřednické rodiny, dětství prožil v Čelákovicích, gymnázium studoval v Brandýse nad Labem. Po válce vystudoval FF UK v Praze - germanistiku a srovnávací literatury. Od roku 1948 žil v Brandýse nad Labem jako spisovatel z povolání. Spolupracoval s Československým rozhlasem a televizí, psal pro dětské časopisy. Překládal i z němčiny (J. W. Goethe, H. Heine, G. E. Lessing aj.), psal odborné texty, eseje a předmluvy. Československá televize uvedla několik dramatizací jeho pohádek a povídek: Birlibán, Pohádkový dědeček, Povídám, povídám pohádku a inscenace O zlatém pokladu a Rabín a jeho Golem. Podle animovaných filmů režiséra a výtvarníka Zdeňka Milera Jak krtek ke kalhotkám přišel a Krtek a autíčko napsal Petiška stejnojmenné pohádky.

Jeho literární dílo je rozsáhlé, zasahuje do mnoha žánrů a druhů literatury - od literatury pro děti přes poezii, prózu pro dospělé po eseje, překlady a divadelní hry. Rozsáhlá bibliografie, kterou v roce 1999 vydala Věra Vladyková, obsahuje 279 stran informací o knižních pracích, překladech, předmluvách a doslovech, různých příspěvcích, časopiseckých článcích, esejích a studiích Eduarda Petišky.

Známým autorem je i další z rodu Petišků - syn Eduarda Petišky Martin, romanopisec (Prorok, Déšť…), básník, povídkář a novelista (Vybrané tajemství profesora Kesslera, Andělské vteřiny, Kniha radosti), dramatik (Tři japonské hry o lásce, Obrazy z Napoleonova života), autor úvah a aforismů, nositel medaile Franze Kafky udělené European Cicle of Franz Kafka v roce 2007. Publikuje také pod jmény Eduard Martin či Edwards Martin P. Literárně činný byl i bratr Eduarda Petišky František Vinant. Profesí lékař, duší básník a prozaik, krátkou dobu byl i členem divadla Járy Cimrmana. Posmrtně byly vydány sbírky povídek Přes řeku a Mlhou tam a zpět a výbor poezie Sám sobě napospas¹.

Knihovna Eduarda Petišky je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou zřizovanou městem Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. V jejím čele stojí ředitelka, která přímo řídí všechna oddělení: služby veřejnosti (oddělení pro dospělé, oddělení pro děti, studovna-informační služby, pobočka Stará Boleslav), oddělení akvizice a zpracovaní fondu, ekonomický úsek a regionální oddělení - celkem devět pracovníků. Kromě veřejných knihovnických a informačních služeb a kulturně vzdělávací činnosti poskytuje také metodické, poradenské a konzultační služby 15 neprofesionálním knihovnám v okolí (na základě smluv s příslušnými obecními úřady). V roce 2009 si 2506 čtenářů půjčilo 93 594 knih a časopisů, uživatelé uskutečnili 37 805 návštěv, z toho 6452 virtuálních.

Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2001 (v brandýské části města) a v roce 2004 (v boleslavské části města) nabízí knihovna uživatelům příjemné prostředí klasické knihovny (tištěné fondy v kamen­né budově) i služby hybridní knihovny (knihovna integrující klasickou knihovnu představovanou především tištěnými dokumenty a digitální knihovnu, obvykle s cílem zkvalitnění služeb uživatelům²). Nabízí základní informační a knihovnické služby v podobě možnosti absenčního a prezenčního půjčování dokumentů, využívání on-line katalogu, možnosti správy uživatelského konta, zpracování rešerší, využití informací z vlastní regionální databáze a mnohé další.

Samostatnou kapitolou činnosti knihovny je skupinové působení na veřejnost města. Celo­státní výzkumy ukazují, že zájem o čtení klesá, zejména mezi dětmi. V naší knihovně můžeme konstatovat, že dětských čtenářů neubývá, ale jejich počet pomalu stoupá, zejména v knihovně v Brandýse nad Labem, kde je specializované oddělení pro dětské čtenáře. Zde vzrostl počet přihlášených dětí ze 443 v roce 2005 na 563 v roce 2010. Mgr. Jaroslava Fialová, dlouholetá pracovnice tohoto oddělení, se věnuje dětem nejen při vlastním půjčování a výběru literatury. V rámci kolektivních forem práce se podílí na rozvoji informační gramotnosti žáků základních škol ve městě. Informační gramotností rozumíme nejen schopnost určit, kdy je informace potřebná a vyhledat ji, ale také ji vyhodnotit a zejména využít. Tyto kompetence získávají děti v rámci dlouhodobého projektu Škola v knihovně. Děti přicházejí do knihovny pravidelně, v prvním cyklu od třetí do páté třídy, v druhém cyklu již od první do páté třídy. Cílem projektu je „ukázat dětem jedinečnost práce s knihou, pokusit se vzbudit zájem o knihu jako nenahraditelný zdroj poučení i zábavy, naučit je informace vyhledávat, třídit, vybírat podstatné a předávat je druhým“³. Děti docházejí do knihov­ny pravidelně a v rámci tzv. konferencí zpracovávají dané téma, vyhledávají potřebné informace v tištěných i elektronických zdrojích a posléze je prezentují spolužákům. Závěrem každé konference je hodnocení práce. Projekt probíhá od roku 2002, je prokládán setkáními se „živými“ autory dětské literatury a přes jeho náročnost je dětmi i učiteli přijímán kladně. Osvědčené lekce informatické výchovy probíhají v dětském oddělení i v pobočce Stará Boleslav. Pro žáky brandýských škol jsou v divadelním sále brandýského zámku organizovány rozmanité akce: divadelní pohádky, výtvarné dílny, projekt scénického čtení LiStOVáNí - představení Včelí medvídci se vracejí - či setkání s Adolfem Dudkem s názvem Malování pro děti.

Opomíjeni nejsou ani dospělí uživatelé resp. dospělá veřejnost. V roce 2002 byl zahájen cyklus Setkání s…, v rámci kterého naše město navštívilo mnoho významných autorů, např. v loňském roce Ivan Klíma, J. H. Krchovský, Tomáš Zmeškal, Ludvík Vaculík, Simona Monyováa další. Setkání se konají buď ve studovně naší knihovny (komorní ladění), nebo na brandýském zámku či v klubu místního kina. Autorská čtení bývají doplněna přednáškami s rozličnou tematikou (cestopisné, zdravotnické, regio­nální) či dalšími formami - např. projekt scénické­ho čtení LiStOVáNí - představení Gottland. Tradici získal také Valentinský poetický večer, který zve posluchače na autorské čtení současné české poezie, v roce 2010 to bylo již posedmé. Za tuto oblast práce s veřejností je zodpovědná vedoucí oddělení pro dospělé Lucie Valentová a nutno konstatovat, že se jí organizace literárně hudebních večerů, autorských čtení, komponovaných pořadů a přednášek daří.

O Knihovně Eduarda Petišky by se dalo napsat ještě mnohé, ale rozloučím se se čtenáři Čtenářekonstatováním, že „naše knihovna je malá, ale hezká“ a všichni zaměstnanci se snaží, aby se stala nezbytnou součástí kulturního života města Brandýs nad Labem - Stará Boleslav.

ODKAZY:

1. Slovník české literatury po roce 1945 [online]. Praha: Akademie věd ČR, 2006-2008 [cit. 2010-12-03]. Dostupné z www: <http://www.slovnikceskeliteratury.cz/>.

2. Národní knihovna ČR [online]. 2009 [cit. 2010-12-03]. KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy. Dostupné z www: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd>.

3. MEDOVÁ, Olga. Škola v knihovně. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav: S.n., 2008?. 2 s.

POUŽITÁ LITERATURA:

• KRAJÍČKOVÁ, Věra. 85 let knihovny v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav: Knihovna Eduarda Petišky, 2006. 24 s.

Foto archiv knihovny