Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Laponsko a jeho specifika jsou velkou výzvou pro činnost knihoven. Rozkládá se na 98 985 km2, je to tedy největší region Finska pokrývající 29 % země a vzdálenosti jsou tu veliké. Existují zde pouze tři větší města a zbytek jsou vesnice, bydlí tady 183 000 lidí a na kilometr čtvereční připadají dva obyvatelé. Základem rozvoje knihovnických služeb je spolupráce knihoven, která se v mnoha případech transformovala v partnerství. Spolupráce se týká vývoje jednoho knihovního systému, jehož základy byly položeny již roku 1992. Regionální partnerství je důležité v každodenní činnosti knihoven. Zahrnuje společnou akvizici a zpra­cování, celoživotní vzdělávání a mobilní služby knihoven. Knihovny také spolupracují při tvorbě databází, a to i s dalšími skandinávskými knihovnami. Spolupráce neziskových organizací v Laponsku není omezena jen na oblast knihoven, ale funguje i mezi dalšími kulturními organizacemi. Knihov­ny, muzea a další instituce vytvářejí společnou informační síť Lapinkävijät, která je produktem vzájemné výměny odborných znalostí kulturních center. Mezinárodní spolupráce knihoven v této oblasti se datuje již do roku 1963, kdy došlo v Rovaniemi mezi řediteli knihoven k dohodě o vzájemné výměně sbírek. Od roku 1987 byla spolupráce rozšířena formou projektů týkajících se digitalizace dokumentů. Me­zi­národní spolupráce také zahrnuje provoz dvou pojízdných knihoven, které zajišťují služby v obcích Norska, Švédska a Finska.

(Scandinavian Public Library Quarterly - Volume 43, No. 3/ 2010, s. 18-20)

Od 1. září 2010 nabízí Univerzitná knižnica Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici novou službu - Spýtajte sa knižnice, která je zprostředkovaná novým způsobem, konkrétně prostřed­nictvím on-line rozhovoru s pohotovým a zku­še­ným pracovníkem knihovny. Služba je realizovaná pomocí komunikačního programu ICQ. Abyste moh­li komunikovat s pracovníkem knihovny, musíte být zaregistrovaní v systému ICQ, kde vám přiřadí unikátní číslo, které bude sloužit jako váš identifikační kód uživatele. Identifikační číslo poskytované služby pro knihovnu je 618-452-013. Stačí si číslo vyhledat v globálním seznamu uživatelů ICQ a poslat pracovníkovi zprávu. Aby se zabránilo spamům, před komunikací je třeba požádat o au­torizaci čísla a o přidání do adresáře. Rychlost odpovědi závisí od složitosti otázky a dostupnosti pracovníka. Protože se služba poskytuje v reálném čase, může se knihovník věnovat jen jednomu uživateli. V momentě, kdy se už bude moci věnovat vaší otázce, kontaktuje vás. Služba je zatím po­skytovaná každý pracovní den od pondělí do pátku od 9.00 do 11.00 hodin. Všechny potřebné informace naleznete na internetové stránce Univerzitnej knižnice Mateja Bela http://www.library.umb.sk v sekci Spýtajte sa knižnice.

(Bibliotheca Universitatis - 6. ročník, č.1/ 2010-2011, s. 19-20)

Literární archiv Rakouské národní knihovny ve Vídni získal v poslední době mnoho velmi cenných přírůstků. Akvizice sestávají z majetku osob, které jsou, nebo byly známými osobnostmi na rakouské literární scéně. Studium této zajímavé sbírky odhaluje nové aspekty a perspektivy pro literaturu a dějiny Rakouska a nabízí nahlédnutí do života a díla spisovatelů. V roce 2009 přibyl literární archiv všestranného umělce Huberta Fabiana, kte­rý je úzce spjat s avantgardní scénou v této zemi. V roce 1961 založil literární a umělecký časopis Eröffnungen, v němž publikoval H. C. Artmann, Kon­rad Bayer, Albert Paris Gütersloh a Gerhard Rühm.Z jeho majetku byly získány vzácné tituly včetně podepsaných speciálních vydání časopisu Eröffnungen, americký beatnický časopis Beatnik-Poetena rozsáhlá sbírka Pataphysik, která obsahuje absurdní filosofii francouzského spisovatele Alfre­da Jarryho (1873-1907). Literární archiv byl obohacen také o více než 100 dopisů Maxe a Ego­na Zweiga, které byly získány od jejich bratrance Stefana žijícího v Berlíně, Vídni a v Praze a v roce 1938 emigrujícího do Palestiny. Dopisy Sigmunda Freuda, Almy Mahlerové-Werfelové a Artura Schni­t­z­lera byly teprve nedávno zakoupeny z pozůstalosti Marthy Hofmannové. Tato žena se narodila roku 1885 ve Vídni, pracovala jako učitelka, no­vinářka a spisovatelka a od roku 1920 byla ta­jem­nicí pro kulturní záležitosti v Zionistischen Weltfrauenorganisation a byla v kontaktu s vý­­znam­nými osobnostmi své doby.

(Newsletter Österreichische Nationalbibliothek - Nr. 4, November/2010, s. 11)

Připravil ROMAN GIEBISCH