Hlavní obsah stránky
SYLVA ŠIMSOVÁ ODPOVÍDÁ Z ANGLIE
Dotaz: Jak se staví britští knihovníci k práci dobrovolníků v knihovnách?
Odpověď: Knihovnická asociace CILIP vydala loni na podzim prohlášení, ve kterém schvaluje práci dobrovolníků v knihovnách, protože obohacují jejich služby a pomáhají je udržet v chodu (www.cilip.org.uk/jobs-careers/careers-gateway/life-at-work/flexible-working/Pages/top-tips-on-involving-volunteers.aspx). Otázka využívání práce dobrovolníků není pro naši profesi lehká. Když jsem před více než půl stoletím studovala knihovnictví, učila jsem se, že dobrovolníci v knihovnách nejsou žádoucí, a to ze dvou důvodů - mohou připravit knihovníky o místo a na práci v knihovně nejsou kvalifikováni.
V praxi jsme jako dobrovolníky měli pouze děti v dětském oddělení - a to z důvodů výchovných, ne abychom ušetřili. Měla jsem radost, když jsem se po letech na knihovnickém kurzu setkala s jednou účastnicí z bývalých dětských pomocníků.
Co asi způsobilo, že se dnes knihovnická asociace staví k dobrovolníkům jinak? Jedním zřejmým důvodem je nedostatečná finanční podpora knihoven, která zavinila omezování knihovnických služeb. Prohlášení CILIP zdůrazňuje, že jádrem profesní služby zůstávají dále placení knihovníci. Vztah mezi placenými zaměstnanci a dobrovolnými knihovníky je nutno řešit nejenom z hlediska osobního, ale také z hlediska odborů, s kterými je nutno o dobrovolnících vyjednávat.
V jednom z časopisů CILIP vyšel článek nazvaný Dobrovolníci nejsou zdarma, který poukazuje na to, že pro organizování práce dobrovolníků je nutno mít finanční zdroje a bylo by naivní předpokládat, že dobrovolníci nic nestojí (Owen T. B. Volunteers are not a no-cost option. Library and Information Gazette 16/9/2010 p. 1-2; www.cilip.org.uk/news-media/Pages/news100916.aspx).
Aby byla práce dobrovolníků efektivní, je zapotřebí personál pečlivě vybrat, zajistit mu odborná školení a dobře ho vést. Lidé vhodní pro dobrovolnou práci v knihovnách se někdy těžko hledají (www.cilip.org.uk/jobs-careers/careers-gateway/life-at-work/flexible-working/Pages/top-tips-on-involving-volunteers.aspx;
www.cilip.org.uk/news-media/Pages/news100916.aspx).
Ve srovnání s obdobím mého mládí je dnes management knihoven mnohem složitější. Existuje mnoho předpisů pod hlavičkou „zdraví a bezpečnost” (health and safety). Bohužel dodržování některých předpisů vede až k absurdním situacím - například čtenáři a knihovníci v jedné oxfordské knihovně nemají přístup ke knihám na horní poličce, protože nesmějí používat žebřík. Knihovníci se baví vyprávěním podobných příběhů, dokonce jsou citovány i v novinách.
Podle nového předpisu se teď dobrovolníci musejí prokázat výpisem z trestního rejstříku, mají-li pracovat s dětmi nebo starými lidmi. Znamená to, že dnes bych nemohla ráno vozit děti a jejich spolužáky do školy, jako to bývalo mým zvykem, pokud bych si nezaplatila výpis z trestního rejstříku. Takové předpisy odrazují občany od dobrovolné práce.
Počet dobrovolníků v knihovnách však stoupá. V roce 2007 jich bylo 10 000, o dva roky později 12 000 (www.cilip.org.uk/newsmedia/Pages/news100916.aspx). Ve veřejných knihovnách hrabství Kentu stoupl počet hodin odpracovaných dobrovolníky ze 463 v roce 2002 na 13 161 v roce 2009 (www.cilip.org.uk/get-involved/regional-branches/south-east/sub-branches/sussex/events/Pages/Volunteering.aspx).
Jedním z důvodů, který možná přivádí dobrovolníky do knihoven, je změna britské společnosti. Ministerský předseda David Cameron přišel s myšlenkou komunálního altruismu, kterému dal jméno Big Society (Velká společnost). Reakce na jeho proslov v Liverpoolu se různí. Uvítali ho morální idealisté, kterým nedostatek altruismu v soudobé společnosti už dlouho vadí, cynikové ho zamítli jako Cameronův osobní koníček nebo jako úsilí získat hlasy ve volbách (www.number10.gov.uk/news/speeches-and-transcripts/ 2010/07/big-society-speech-53572).
Myšlenka Big Society připomíná druhou polovinu devatenáctého století, kdy Samuel Smiles vydal v roce 1855 knihu Self-help(Svépomoc) a kdy vznikaly veřejné knihovny jako nezbytná součást komunální svépomoci. Doufejme proto, že i při současných sociálních změnách si veřejné knihovny udrží svou důležitou pozici.