MONIKA KRATOCHVÍLOVÁ > Monika.Kratochvilova@mzk.cz

Jihomoravský kraj patří svojí rozlohou (7195 km²) i počtem obyvatel (1 151 708) na přední místa mezi kraji České republiky. Administrativně jej tvoří sedm okresů - Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, ve kterých se nachází 673 obcí, z toho 49 měst. Současná podoba kraje vychází ze zákona č. 387/2004 Sb., o změně hranic krajů, podle kterého přešlo do Jihomoravského kraje od roku

2005 celkem 25 obcí z kraje Vysočina (do okresu Brno-venkov). Území kraje se tak zvětšilo skoro o 130 km². S účinností od 1. ledna 2007 došlo v důsledku vyhlášky o změně území okresů téměř ve dvou třetinách okresů ČR k územním změnám. Smyslem této vyhlášky bylo sjednocení území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. V Jihomoravském kraji se tím změnily hranice všech okresů (kromě okresu Brno-město), změna se týkala spádovosti 26 obcí. Nejvíce obcí přibylo do okresu Brno-venkov, který má v ČR největší počet obcí. Knihovny, které v rámci administrativních změn přešly do tohoto okresu, byly začleněny do metodické působnosti regionálního oddělení Městské knihovny Kuřim. Geografická poloha okresu Brno-venkov, lemujícího v kruhovém tvaru okres Brno-město, přispěla k zachování střediskového systému jako jediného v Jihomoravském kraji - při zajišťování regionálních funkcí.Celkem pět profesionálních knihoven okresu Brno-venkov zajišťuje distribuci a cirkulaci výměnných souborů, případně revize a metodické návštěvy ve své spádové oblasti. Ostatní regionální služby zajišťuje Městská knihovna Kuřim jako pověřená knihovna okresu.

Síť veřejných knihoven Jihomoravského kraje tvoří Moravská zemská knihovna (MZK) jako knihovna s krajskou funkcí a garant výkonu regionálních funkcí v kraji, osm pověřených, 74 profesionálních a 544 neprofesionálních knihoven. V roce 2005 byl okres Blansko vzhledem k územním disproporcím rozdělen na regiony Blansko a Boskovice.

Vztahy pověřených knihoven s MZK jsou založeny na smluvním základě a principech vzájemné spolupráce. MZK poskytuje v rámci regionálních funkcí knihovnám kraje poradenské a metodické služby, zpracovává statistiku, je garantem celoživotního vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků. Mezi pravidelně zajišťované aktivity patří rekvalifikační knihovnický kurz, akreditovaný MŠMT ČR, konference Informační gramotnost - vědomosti a dovednosti pro život, kurzy katalogizace, práce s uživateli a další. Všechny tyto vzdělávací akce výrazně napomáhají zvyšování úrovně poskytovaných služeb v knihovnách.

Pověřené knihovny kraje zajišťují ve svých re­gionech nákup, zpracování, distribuci a cirkulaci výměnných souborů. Tato služba patří mezi jednu z nejvíce využívaných regionálních činností. Počet obsloužených knihoven z celkového počtu obsluhovaných se každoročně zvyšuje: v roce 2009 proti roku 2008 o 1,9 %, z 578 na 589 obslou­žených knihoven. Souběžně se zvyšováním počtu obsloužených knihoven se zvyšují počty odebíraných souborů a svazků. Tuto službu využívají v některých regionech i profesionální knihovny.

Veřejné knihovny aktivně přispívají k rozvoji kulturního a společenského života v místě svého působení. Trendem posledních let je transformace a rozšiřování poskytovaných služeb. Zejména měst­ské knihovny se stávají informačními, komunitními a turistickými centry svého regionu.

Každoročně se přibližně dvě desítky obcí z kraje zapojují do soutěže Vesnice roku v Programu ob­no­vy venkova. Krajská komise vybírá z přihlášených obcí knihovnu, která postupuje do celostátního kola soutěže Knihovna roku. V roce 2010 se stala vítězem krajského kola a knihovnou Jihomoravského kraje knihovna v Dolních Dunajovicích z okresu Břeclav.

Jedním z vážných problémů, které ovlivňují rozvoj čtenářství a informační gramotnosti v celospolečenském měřítku, je ubývající počet čtenářů. Tento negativní trend se snaží knihovny zmírnit rozšiřováním nabídky služeb o nejrůznější vzdělávací a kulturní aktivity, např. pro seniory připravují akademie volného času (Tišnov, Hodonín, Vyškov, Blan­sko, Znojmo) nebo kurzy trénování paměti (Břeclav, Vyškov), výjimkou nejsou ani zájezdy za kul­turními památkami pro registrované čtenáře (Tišnov).

Moravská zemská knihovna v Brně reagovala na negativní trend úbytku čtenářů a ve snaze oslovit zejména dospívající populaci z řad studentů snížila věkovou hranici pro registraci ze 17 na 15 let a zavedla registrace zdarma pro věkovou ka­tegorii 15 až 19 let včetně. Tyto změny jsou součástí nové koncepce knihovny - být otevřenou a pří­stup­nou veřejnou institucí, intelektuálním prostředím, které není pouze depozitářem konzervačního fondu a kulturního dědictví pro budoucí ge­nerace, ale místem nabízejícím svoje informační bohatství všem, kteří hledají poznání, poučení nebo jen informace či místo pro oddech a relaxaci.

V lednu 2005 vypracovala MZK dokument Program podpory zajištění regionálních funkcí knihoven v Jihomoravském kraji, který byl reakcí na vydání zákona č. 1/2005 Sb., týkajícího se mimo jiné změ­ny financování regionálních funkcí. Program v kraj­ském měřítku rozpracoval zásady Metodického pokynu ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území ČR.

Udržitelný rozvoj kraje na období let 2010 až 2013 garantuje dokument Program rozvoje Jihomoravského kraje, jehož jedním z cílů je zlepšení kvality a dostupnosti veřejných služeb, zajištění jejich hospodárného provozu a rozvinutí zázemí pro kvalitní život obyvatel, čehož má být dosaženo podporou významných a tradičních organizací v oblas­ti kultury a památkové péče. V návaznosti na vizi a strategické cíle přijaté ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje do roku 2016  a ve vazbě na programové priority politické reprezentace kraje konkretizuje tento program cíle, priority a aktivity týkající se rozvoje kultury, vzdělanosti a os­věty.

V návaznosti na výše uvedené dokumenty vydal v roce 2009 odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje Koncepci podpo­ry kultury v Jihomoravském kraji na období 2009 až 2013, z níž kromě jiných dokumentů celospolečenského či krajského významu vycházela MZK ve své Koncepci rozvoje regionálních funkcí v Jihomoravském kraji na období let 2011-2014. Koncepce je zásadním strategickým dokumentem, který vymezuje směr dalšího rozvoje regionálních funkcí v kraji a předkládá nástroje k jeho realizaci.

Mezi hlavní priority koncepce patří podpora zavádění moderních technologií do knihoven a podpora webových stránek coby marketingového a informačního nástroje, který spolurozhoduje o tom, jak veřejnost vnímá knihovny. V oblasti vzdělávání je cílem rozšířit úlohu knihovníka v elektronickém prostředí, využívat elektronických opor a e-learningových forem vzdělávání. Knihovny mají věnovat zvýšenou pozornost novým metodám práce s uživateli, podporovat čtenářství všech věko­-vých kategorií klientů a rozšiřovat služby občanům v sou­ladu s trendy a potřebami společnosti a daného regionu. V oblasti tvorby výměnných fondů je cílem zvýšení prostředků na nákup ve výši 30 % dotace RF při zohlednění prostředků obcí na nákup a zpracování knihovního fondu.

Jedním z uvedených cílů koncepce je podpora automatizace knihoven. V loňském roce bylo za­hájeno postupné připojování zejména obecních knihoven do regionálního knihovního systému (REKS). Bylo připojeno 21 knihoven z okresu Brno-venkov (v letošním roce 15 až 20 knihoven), v regionu Blansko tři knihovny (v letošním roce 15 až 17), v okrese Znojmo čtyři knihovny (v roce 2011 cca 12 knihoven). Zapojení knihoven do regio­nálního knihovního systému umožní efektivnější využití fondů knihoven a poskytování služeb odpovídajících požadavkům informačně vzdělaných uživatelů.

Podpora webových stránek knihoven patří k čas­tým tématům pracovních porad a seminářů. Velké oblibě mezi knihovnami v kraji se těší šablona webu pro malé knihovny, kterou nabízí a spravuje Knihovna města Hradce Králové. Nově byla v letošním roce v MZK vytvořena přes systém Webnode šablona podporující využití prvků webu 2.0. Práci s touto šablonou by měl usnadnit metodický a informační portál: http://webovky.knihovna.cz. Předností šablony je přednastavení většiny informací včetně odkazů, a z toho plynoucí minimální po­žadavky na administraci stránek. Knihovny doplní pouze aktuální údaje (ceník, kontakty, aktuality apod.). Rozšíření portfolia informací patří mezi potenciální možnosti každého administrátora.

Financování regionálních funkcí v Jihomoravském kraji

Financování RF, které ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou organizačně zajišťuje Odbor kultury a památkové péče JMK, mělo od roku 2005, kdy přešlo ze státní na krajskou úroveň, rostoucí tendenci zohledňující minimálně míru společenské inflace (s výjimkou let 2006 a 2007, kdy zůstalo na stejné úrovni). Dopady ekonomické krize se projevily v roce 2010 také snížením dotace. Jedním z negativních důsledků bylo omezení nákupu výměnných fondů ve čtyřech regionech, v celkovém objemu se jednalo o více než 500 000 korun. Další snižování dotačních prostředků představuje ohrožení stávající úrovně poskytovaných služeb knihovnám, zejména další omezování prostředků na nákup výměnného fondu, krácení pracovních úvazků, provozní doby, omezování kulturních a vzdělávacích akcí, což ve svém důsledku znemožní garantovat zajištění standardů pro výkon regionálních funkcí knihoven¹.

S ohledem na stávající situaci roste význam vícezdrojového financování činnosti knihoven. Mezi úspěšné příklady patří projekt Centra informačních, knihovnických a doprovodných služeb mikroregionu Černohorsko (region Blansko), který získal z Regionálního operačního programu Jihovýchod dotaci ve výši devět milionů korun při celkových nákladech 12,5 milionu. Úspěšný byl také projekt Modernizace a rozšíření kulturních zařízení re­gionu Olešnicko (region Boskovice). Jeho součástí bylo vybudování funkční knihovny s oddělením pro děti a dospělé a s přístupem na internet.

Mezi další možnosti čerpání finančních prostředků patří dotační tituly Jihomoravského kraje. Celkový objem určený na dotační programy v oblasti kultury, památkové péče a kulturních zařízení schvaluje v rozpočtu v každém příslušném kalendářním roce Zastupitelstvo Jihomoravského kraje a knihovny mají přislíbenu 50% finanční spoluúčast.

Krajská knihovna by měla ve spolupráci s pověřenými knihovnami právě v této ekonomicky složité době hledat další možné zdroje financování, s čímž souvisí potřeba zlepšit propagaci a marketing knihoven. Nejen existovat, poskytovat služby, ale upozorňovat na ně a jejich nabídku rozšiřovat a zkvalitňovat. Jednou ze služeb, jejichž potenciál není zejména v malých knihovnách doceněn, je nabídka meziknihovních služeb, které poskytuje Moravská zemská knihovna pro knihovny v kraji zdar­ma. Podmínkou je podepsání Dohody pro ko­lektiv­ního uživatele, která umožňuje elektronické objednávání z fondu MZK.

Dotazník pro neprofe­sio­nál­ní knihovny

Na jaře roku 2010 připravilo oddělení knihovnictví dotazník pro neprofesionální knihovny kraje s názvem Průzkum uživatelské spokojenosti s výkonem regionálních funkcí pověřených knihoven ze strany obsluhovaných knihoven. Jeho cílem bylo zjistit míru spokojenosti obsluhovaných knihoven s poskytovanými regionálními službami, případně získat podněty pro jejich další zkvalitnění. Dotazník byl zveřejněn prostřednictvím služby Vyplnto.cz a inspiroval se dotazníkem oddělení služeb knihovnám Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Obsahoval celkem 37 otázek, z toho 23 bylo povinných. Z celkového počtu 544 neprofesionál-ních knihoven v kraji jich dotazník vyplnilo 273 (tj. 50,1 %). Výsledky průzkumu byly prezentovány na poradách metodiků i ředitelů pověřených knihoven a vystaveny na stránkách Moravské zemské knihovny v sekci pro knihovníky http://www.mzk.cz/region/vyhodnoceni_dotazniku_neprof_JMK.pdf.

Mezi nejzajímavější zjištění patřilo zejména, že:

• většina neprofesionálních knihoven je schopna komunikovat přes internet;

• více než jedna třetina knihoven nemá zájem o metodické návštěvy;

• až 50 % knihoven neusiluje o vícezdrojové financování;

• až 50 % knihoven nenavštívilo v roce 2009 ani jednu vzdělávací akci;

• hlavním důvodem neúčasti na poradách/vzdělávacích akcích je až z 50 % nedostatek času (problém dopoledních termínů, neuvolnění z pracovního procesu);

• zájem čtenářů o výměnné soubory potvrdilo až 88 % knihoven;

• takřka 63 % knihoven nevyužívá MVS;

• přes 92 % knihoven potvrdilo poskytování finančních prostředků ze strany obecních úřadů;

• odkaz na knihovnu na webových stránkách obce potvrdilo na 70 % respondentů;

• více než 66 % respondentů hodnotilo poskytování regionálních služeb jako výborné, přes 23 % jako chvalitebné a přes 8 % jako dobré. Výsledky dotazníku posloužily současně pro přípravu koncepce regionálních funkcí na období 2011-2014.

Spolupráce s dalšími subjekty v regionu

Na odborném rozvoji knihovnické profese a na zkvalitňování poskytovaných veřejných knihovnických a informačních služeb v kraji se podílí ve spolupráci s MZK také regionální organizace SKIP Velká Morava. V roce 2009 se v rámci vzdělávacího projektu Možnosti spolupráce veřejných knihoven a škol v 21. století uskutečnil šestidenní kurz Pomoc veřejných knihoven s realizací průřezových témat a klíčových kompetencía kurz Mediální výchova. V loňském roce na něj navázal praktický seminář Mediální výchova jako součást programů, které nabízejí knihovny školám. Uskutečnil se jako vícedenní v průběhu listopadu v Městské knihovně ve Znoj­mě a v MZK v Brně.

Platformou pro pravidelné setkávání profesionálních knihoven v kraji je koordinační porada pro knihovníky a zřizovatele knihoven, která se koná každoročně koncem listopadu v MZK. Tohoto setkání se příležitostně účastní také neprofesionální knihovny, program je však koncipován s ohledem na potřeby městských knihoven. Z důvodu zohlednění specifických potřeb a problémů neprofe­sionálních knihoven přistoupil úsek knihovnictví MZK k rozhodnutí zajistit od roku 2011 prostor pro setkávání také této skupině veřejných knihoven. V rámci příprav budou osloveni zástupci re­gionálních organizací (SKIP, Spolek pro obnovu venkova, zástupci krajského kola Vesnice roku, zástupci krajského úřadu JMK), kteří by svojí účastí či případným vystoupením přispěli k navázání vzájemné spolupráce. Setkání neprofesio­nálních knihoven by se mělo stát také příležitostí pro ocenění dobře pracujících obecních knihoven a vzá­jemnou výměnu zkušeností.

Moravská zemská knihovna v Brně jako metodické, poradenské, vzdělávací a informační centrum pro veřejné i specializované knihovny kraje usiluje o dosažení toho, aby Jihomoravský kraj pa­t­řil mezi oblasti s rozvinutou sítí veřejných knihoven a poskytoval knihovnické a informační služby na úrovni odpovídající požadavkům a potřebám uživatelů v 21. století.

ODKAZY:

1 Metodický pokyn Ministerstva kultury ČR k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2005. Cit. 3. 11. 2010. Dostupný z: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/MetPokynMK05.doc>.