Místní knihovna Bolatice aneb Jak se budí zastupitelé

Rozhovor s Herbertem Paverou, starostou obce Bolatice, vedla krajská metodička Moravsko-slezské knihovny Marie Šedá. Je určitým ohlédnutím za několika posledními lety, kterými bolatická knihovna prošla. Pan Pavera je původním povoláním pedagog. Funkci starosty zastává od roku 1998 a angažuje se také jako předseda Sdružení obcí Hlučínska. Od roku 2013 je členem Poslanecké sněmovny České republiky.

Obec Bolatice s 4433 obyvateli se několikrát zúčastnila soutěže Vesnice roku (v letech 1999 a 2008 se stala Vesnicí roku Moravskoslezského kraje). Místní knihovna byla dvakrát nominována na ocenění v soutěži Knihovna roku, v roce 2011 získala Čestné uznání za velmi dobré knihovnicko-informační služby. V roce 2010 dostala diplom za třetí místo v soutěži Celé Česko fotí pohádky. V knihovně probíhají akce pro širokou veřejnost a závěrem loňského roku se čtenáři měli možnost vyjádřit, jak jsou se službami knihovny spokojeni. Knihovna začala vydávat občasník pro děti, nabízí večery pro děti i dospělé (např. s deskovými hrami). A jak jinak – zapojuje se i do celostátních akcí.

Pane starosto, známe se už několik let, a pokud si vzpomínám, poprvé jsme se setkali při soutěži Vesnice roku v roce 2008…

Bylo to tehdy pro mne zvláštní setkání, protože jsem úplně zapomněl, že členy hodnotící komise jsou i zástupci knihoven, kteří přijeli hodnotit naši knihovnu. Ale zase jsem byl mile překvapen, že i když jsme sháněli náhradního knihovníka (knihovnice měla dovolenou), tak jste k nám byli shovívaví.

V té době byla vaše knihovna spíše průměrná. Po soutěži jste se rozhodl, že knihovnu nějakým způsobem změníte, a pozval jste mě k vám do knihovny jako krajskou metodičku. V té době ve vaší knihovně pracovaly dvě knihovnice, knihovna byla plně automatizovaná. Co vás vedlo k názoru, že v knihovně bude zapotřebí něco změnit?

Vždy jsem chtěl, aby obec a také i knihovna fungovaly co nejlépe! A byly vstřícné k občanům. A vzal jsem si k srdci některé připomínky členů komise. Ono je vždy co zlepšovat, a tak jsem se i na jejich radu rozjel podívat do jiných knihoven v kraji. Tímto způsobem jsem si uvědomil potřebu modernizace naší knihovny.

Tehdy jste po mně chtěl jednoznačný recept, radu, jak rychle z průměrné knihovny udělat knihovnu skvělou. Vysvětlili jsme si, že to není tak jednoduché. Změny probíhaly postupně, již od roku 2000. Jaká byla první změna?

První změna v knihovně se udála v roce 2000 i díky tomu, že se koncem roku předchozího přestěhoval obecní úřad do jiné budovy a uvolnily se prostory. Ty jsme využili jednak na vybudování nové ordinace lékaře, jednak také na rozšíření místní knihovny o cca 50 m².

Zásadní proměna probíhala v letech 2014 až 2015. Rozšířením prostor knihovna získala 71 m2 navíc – celková plocha knihovny je tak téměř 240 m2. Díky přístavbě se celkově změnil její charakter. Jsou zde účelněji rozmístěny sestavy regálů pro knihy, časopisy, počítače atd. Nově máte v knihovně i několik pohovek a pohodlných sedaček. Pro děti a mládež jste vytvořili celé oddělení s pódiem, stolečky a taburety. K dispozici je kávovar a je zde možnost malého občerstvení…

Projekt rozšíření knihovny jsme připravovali od roku 2002. Jednalo se o přístavbu k obecní budově s jedním podlažím. Protože jsme však v dalších letech řešili řadu staveb zabezpečujících kvalitnější život občanů, jako byly chodníky, cesty, oprava školy, občanská vybavenost atd., přístavbu jsme stále odkládali, až jsme zjistili, že náš projekt je už zastaralý, a museli ho změnit. Myslím si, že čas ukázal, že to bylo dobře, protože mezitím jsme navštívili další knihovny v kraji, které prošly modernizací, a mohli se tak u nich inspirovat.

Byl jste prvním starostou, kterému jsme nabídli návštěvu zajímavých knihoven v našem kraji. Pomohlo vám to v rozhodování, nebo už bylo rozhodnuto a hledali jste jen inspiraci pro rozvržení prostoru a jeho design, pro vybavení mobiliářem?

Samozřejmě že nejen mně, ale i projektantovi a zastupitelům obce pomohlo seznámit se s rekonstrukcemi jiných knihoven. Ale přiznám se, že kromě vzhledu mne zajímalo i fungování knihoven. Jsme zvyklí se učit od druhých, proto jsme vstoupili v roce 2006 do Národní sítě zdravých měst. I tam se učíme řadě nových metod, jak komunikovat s lidmi, jak je zapojit, jak zlepšit služby atd.

Financování knihoven vždy bylo a je založeno na rozpočtu obce. Hledali jste nějaký vhodný dotační program?

Žádost o dotaci jsme odkládali, až nakonec nebyl vypsaný žádný vhodný dotační titul. Naštěstí jsme měli v rozpočtu dostatek vlastních financí a také osvícené zastupitele.

Můžete vyčíslit, kolik vás „knihovna stála“?

Samotná stavba stála 1,4 milionu korun, vnitřní vybavení pak přišlo na 940 000 korun, z toho za 760 000 korun se pořídil nábytek a některé další věci, včetně zmiňovaného kávovaru. Za 180 000 korun jsme zakoupili výpočetní techniku. Součástí celé rekonstrukce knihovny bylo i pořízení informačního kiosku před budovu s knihovnou za 220 000 korun.

Prosazení takové částky – pokud jsem dobře počítala, šlo o 2,5 milionu korun – může být provázeno i opačným názorem: Knihovna je dobrá taková, jaká je, proč to měnit, stejně tam chodí jen děti a senioři. Zazněl ve vašem zastupitelstvu i takový hlas?

Naštěstí žádný hlas proti knihovně nezazněl. Všichni jsme si vědomi toho, že knihovna je naším kulturně-společenským a vzdělávacím centrem, které slouží skoro polovině obyvatel, nejenom čtenářům, ale i návštěvníkům akcí, lidem využívajícím další služby knihovny, internet, počítače atd. Navíc rozšířením knihovny jsme zastavěli mezeru mezi dvěma budovami a mohli tak začít s opravou fasády celé budovy, ve které se knihovna nachází.

V současné době ještě „ladíte“ prostory knihovny. Při návštěvách inspirativních knihoven vás zaujala řešení, ke kterým dospěli v Knihovně města Ostravy. V současnosti spolupracujete s Andreou Peříkovou a Martinou Vrublovou z PR oddělení této knihovny…

Naše knihovna je krásná, moderní, ale pořád jako by jí něco chybělo, nějaký „genius loci“. Proto jsme se obrátili na odbornice, které mají s estetizací knihovních prostorů zkušenosti. A věřím, že se jim to podaří.

Knihovna Bolatice má svůj velmi zdařilý vizuální styl. Co však nemá, jsou vlastní webové stránky. Proč?

Informace o knihovně jsou na stránkách obce, a když je někdo hledá, najde je tam, nebo jednoduše na Googlu napíše „knihovna Bolatice“. Takže si myslím, že k dobrému chodu knihovny není nutné mít vlastní webové stránky.

Ve vaší knihovně pracují kvalifikované knihovnice. Je to náhoda, nebo záměr?

V minulosti nebylo téměř možné sehnat odborníka na knihovnictví. Díky Slezské univerzitě v Opavě je jich dnes dostatek, i proto jsme šli cestou přijetí kvalifikovaných pracovnic.

Jak u vás probíhalo výběrové řízení na pozici knihovnice? Co bylo rozhodující při výběru – bydliště, kvalifikace – nebo probíhají testy a pohovory s odborníky z pověřené knihovny, případně s psychologem?

Knihovnice musely projít třemi zkouškami. Jednak z práce s počítačem, z odborných znalostí, a pak následoval rozhovor s vedením obce o plánech a představách v souvislosti s fungováním knihovny. A na základě výsledků testů i rozhovorů pak rada obce schválila výběr pracovnice.

Co se týká různých akcí, život ve vaší obci je velmi pestrý. Zapojujete knihovnice i do dalších činností? V řadě jiných obcí je například častá spolupráce při vydávání obecního zpravodaje. Jak je tomu u vás v Bolaticích?

Knihovnice, stejně jako další zaměstnanci obce, pomáhají při organizaci různých kulturně-společenských akcí, pomáhají s vydáváním Obecního zpravodaje a při organizování kampaní Národní sítě zdravých měst. I z těchto důvodů zaměstnáváme dvě knihovnice na plný úvazek.

Sledujeme činnost vaší knihovny a také sociální sítě. Na řadě akcí se podílíte i vy osobně, například při vyhlašování nejlepšího čtenáře roku, při pasování prvňáčků na čtenáře. Co vám taková setkávání přinášejí?

Především jsem moc rád, že takové akce pořádáme, a za to děkuji našim knihovnicím. A dívat se do tvářiček malých dětí, které jsou nadšené z toho, že už umí číst a že jsou pasovány na čtenáře, je pro mne nádherný zážitek. Stejně pěkně na mě působí i setkání s různými generacemi čtenářů při vyhlašování Čtenáře roku. Vidět i slyšet od nich, jak rádi navštěvují naši knihovnu, to potěší každého. I proto jsme knihovnu modernizovali.

V současné době má vaše knihovna handicap – nemáte bezbariérový přístup!

Tak to jste se asi špatně dívala! Samotná budova má bezbariérový přístup a do prvního patra slouží zdravotně postiženým i rodinám s kočárky plošina. Na tu jsme dostali dotaci z Ministerstva kultury.

Knihovna novým prostorem ožila, probíhá zde hodně zajímavých akcí. Využívá tento prostor i zastupitelstvo obce ke svému setkávání, nebo je určený jen pro akce pořádané knihovnou?

Pro jednání zastupitelstva využíváme řadu jiných prostor, takže ty nové jsou plně k dispozici knihovně.

Co vy a knihy, čtení, čtenářství?

Od malička jsem byl vášnivým čtenářem a ještě před několika lety jsem četl knihy alespoň o dovolené. V současné době se mi knihy dostanou do rukou zejména v souvislosti s regionálními tématy týkajícími se především Hlučínska a odborné knihy.

Máte dojem, že je všechno hotovo, nebo se domníváte, že by se dalo i něco zlepšit? Nebo byste dnes v případě knihovny řešil něco jinak?

Určitě se musí dokončit estetizace knihovny, aby „dostala tu správnou duši“. A zlepšovat se dá vždy řada věcí. Několik příštích let již asi nebudeme muset investovat do opravy knihovny, ale budeme podporovat doplňování knihovního fondu a jistě naše šikovné knihovnice připraví další zajímavé akce nejen pro své čtenáře.

Vrátím se k soutěži Vesnice roku. Několik let jste jezdil jako komisař, předseda i místopředseda soutěže. Jaký je váš názor na knihovny v obcích, které se hlásí do soutěže?

Každá obec investuje do knihoven podle svého rozpočtu i priorit. Ale musím přiznat, že v řadě obcí ji mají jako pouhý přívažek, a někde jen proto, aby měli čárku. Ale těm, které jsou aktivní, doporučuji, aby se do soutěže přihlásili. Vždy se jedná o mimořádnou zkušenost, která může obec i knihovnu posunout v dalším rozvoji kupředu.

Na závěr – abychom se neodchýlili od tématu rubriky – domníváte se, že se vaše knihovna „probudila“?

Osobně si myslím, že naše knihovna patřila a patří i díky příjemným a ochotným knihovnicím k místům, které občané rádi navštěvovali a navštěvují. A spíše jsme se probudili my zastupitelé a konečně poskytli obci důstojnou a reprezentativní knihovnu, která je skutečným vzdělávacím a kulturně-společenským centrem obce. A učíme se všichni celý život, i naše knihovnice se učí a stále vzdělávají.

Rádi bychom vás pozvali na 4. workshop pro metodiky, který proběhne 9. a 10. května 2017 v Olomouci. Netuším, jaký máte program na květen, ale vaše účast by nás potěšila.

Děkuji za pozvání, a pokud se mi do daného termínu nic mimořádného nedostane, rád se vaší zajímavé akce zúčastním.

Budeme se těšit a děkuji za rozhovor!

Také děkuji za možnost prezentovat naši knihovnu a přeji všem knihovnicím a knihovníkům vstřícné zřizovatele a spokojené návštěvníky knihoven.

Ptala se MARIE ŠEDÁ seda@svkos.cz