Dotaz: Jak švédské knihovny řeší půjčování e-knih?

Odpověď: Na celém světě závratně vzrůstá počet uživatelů elektronických knih, a proto i knihovny musejí být součástí tohoto vývoje. „Co můžeme ale dělat, jsme v rukou nakladatelů a oni s námi nepočítají.“ Tento nářek je slyšet v mnoha zemích. „Copak v Americe, tam je všechno v pořádku a nakladatelé spolu­pracují, tam to funguje!“ Omyl, nefunguje, protože i s americkými nakladateli jsou problémy a zdaleka ne všichni s knihovnami spolupracují. Protože se veřejnost v Americe k elektronickým knihám obrátila v hojné míře, vytváří tato situace pro knihovny ještě větší problémy. A opět je pro nářky jako dělaná. Proto mě potěšilo, že se americké veřejné knihovny dohodly průběžně ovlivňovat/lobbovat u amerických nakladatelů pomocí on-line petice na téma, proč a jak jsou knihovny důležité jako mezičlánek ve vypůjčování elektronických knih.

V Americe stále ještě 62 % společnosti neví, že se elektronické knihy dají v knihovnách půjčit. Listina plní dva účely, jednak o tom informuje a jednak funguje jako podpisová akce, která průběžně lobbuje u nakladatelů a politiků. Obsahuje již přes 11 000 podpisů – http://ebooksforlibraries.com/. Dobrá iniciativa, vhodná možná i pro nás v Evropě.

Nakladatelské motto, že elektronické knihy se lehce vyrábějí, ale těžce prodávají, poskytuje nakladatelům alibi pro nákladné dohody a dlouhotrvající smluvní jednání. Například ve Švédsku žádná jiná otázka nezapříčinila tolik různých zpráv a šetření, a přesto je problematika půjčování elektronických knih v začátcích, a zároveň je to ještě pořád značně ožehavé téma.

Švédský svaz knihovníků se snaží vyjednávat s nakladateli, ale stále nemohou uzavřít dohodu, přestože argumentuje tím, že obyvatelé Švédska by měli mít přístup ke všem elektronickým knihám ve švédském jazyce. Znamenalo by to přínos pro čtenářství, švédský jazyk a kulturní dědictví. „Mohli bychom se jako malá země inspirovat například vývojem v Norsku,“ říká Niclas Lindberg, generální tajemník Švédského svazu knihovníků.

Norská národní knihovna uzavřela smlouvu s firmou Kopinor, zastupující vydavatele, autory a další tvůrce, a 60 000 knih v norském jazyce už je elektronicky dostupných každému s norskou IP adresou. Knihovna už šest let systematicky digitalizuje sbírky norské literatury a zpřístupňuje je na http://www.nb.no/bokhylla. V roce 2017 bude tato služba kompletní a Norové budou mít přístup k 250 000 digitalizovaných knih. Norské knihovny a vydavatelé jsou nyní sjednocení k prospěchu všech, kteří si chtějí půjčovat elektronické knihy.

Copyright a otázky týkající se výpůjček elektronických knih ve veřejných knihovnách byly také na pořadu jednání IFLA v létě v Helsinkách. Velký vliv a význam by podle IFLA měly mít mimo jiné různé knihovnické spolky a sdružení národních a lobbujících politiků a zákonodárců tak, aby se tyto otázky dostaly na stůl zákonodárců v Bruselu a dalších mezinárodních platforem.

Je důležité zároveň hledat nástroje, které by umožnily knihovnám a archivům, aby nadále zachovaly své sbírky a podporovaly vzdělávání a výzkumu i v měnícím se světě, kde se digitální materiál rychle dostává na první místo. Přežití a budoucnost knihoven, zejména veřejných, závisí mimo jiné na vyřešení otázky, jak bez omezení umožnit půjčování digitálních obsahů svým klientům.