Dotaz: Byl kůň sv. Václava hřebec, nebo klisna? Používali se ve středověku obecně a v boji hřebci či klisny?

(Kategorie dotazu: Historie a pomoc­né historické vědy. Biografické studie; datum zadání 7. 12. 2009)

Odpověď: Samotný život knížete Václava je obestřen rouškou tajemství. Vše, co o něm víme, pochází z pozdějších pramenů. V žádné níže uvedené publikaci jsme zmínku o koni knížete Václava nenalezli. Legendy poukazují na to, že sv. Václav byl dobrým jezdcem. Patron české země bývá často zobrazován jako jezdec na koni, jako takový často doprovázen dvěma anděly. Nejznámějším ztvárněním jezdecké sochy sv. Václava je Myslbekova socha na Václavském náměstí v Praze. V tomto případě je kůň svatého Václava hřebec. Modelem pro sochu koně stál J. V. Myslbekovi sedmiletý černý vojenský hřebec Ardo (http://www.rodinaonline.cz/archiv/2002/39/sv_vaclav.htm).

Ve středověku byl kůň velmi ceněným majetkem. Chovu koní byla věnována značná pozornost, neboť kůň byl nepostradatelný ve vojenství, dopravě a lovu. Historii užití koně ve středověké společnosti popisuje kniha: DUŠEK, Jaromír. Kůň ve službách člověka: (středověk). 1. vyd. [Jílové u Prahy]: Apros, 1995. Při výběru vhodného koně pro lovecké, turnajové a vojenské účely záleželo především na vlastnostech a tělesné konstrukci koně. Z dochovaných zdrojů je zřejmé, že koně byli rozděleni podle jejich funkčního použití (koně váleční, koně pro turnaje, koně čeledě, koně kurýrní a tažní – selské do orby, dopravní) a podle lokality chovu. Pro rytířské účely a v boji se užívali hřebci. Užití klisny jako rytířského koně se považovalo za rytířský přestupek. Zásadou bylo, aby rytíř měl hřebce. Lidové rčení na dané téma praví: „Chceš-li být šťastný v lásce, chovej hřebce, který je rychlý v závodě a statečný v boji.“

Více se můžete o koních ve středověku dočíst v již zmíněné knize Jaromíra Duška.

Použitá literatura:

• DUŠEK, Jaromír. Kůň ve službách člověka: (středověk). 1. vyd. [Jílové u Prahy]: Apros, 1995.
• OBRAZOVÁ, Pavla. Svatý kníže Václav: Maior Gloria. 1. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 1994.— Svatý Václav a jeho odkaz v dějinách: (929–1999): výstava k 1070. výročí úmrtí sv. Václava a závěru 2. tisíciletí křesťanské éry, Plzeň 1999. V Plzni: Západočeské muzeum, 1999.
• Přemyslovci : budování českého státu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009.
• PIŤHA, Petr. Svatý kníže Václav. 1. vyd. České Budějovice: Poustevník v nakl. Studio Gabreta, 2003.