VÍT RICHTER Vit.Richter@nkp.cz

VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

Průzkum prostorového a technického vybavení knihoven – shrnutí hlavních výsledků. 1. část

V období od 26. 4. do 31. 5. 2016 uskutečnil Knihovnický institut Národní knihovny ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou a NIPOS průzkum prostorového a technického vybavení veřejných knihoven, tj. knihoven provozovaných obcemi, městy či kraji. Průzkumu se zúčastnilo 2027 knihoven a poboček různých velikostí. Jeho cílem bylo zjistit současný stav prostorového a částečně i technického vybavení knihoven.

Průzkum se nesoustředil pouze na zjišťování technických údajů o současném stavu, ale byl koncipován tak, aby knihovny, jejich vedoucí pracovníci a také provozovatelé vyhodnotili současnou situaci a snažili se sami identifikovat oblasti činnosti knihovny, které jsou v současnosti omezeny prostorovou situací. Cílem také bylo ověřit, zda prostorové podmínky knihoven umožňují jejich proměnu na kulturní, vzdělávací, komunitní centra. Jedná se o reprezentativní soubor dat, který velmi plasticky a podrobně popisuje současný stav. Knihovny působící v obcích a městech s více než 3000 obyvateli byly zastoupeny v rozsahu 70–100 % (382 knihoven) včetně všech krajských knihoven a jejich poboček. Zúčastnila se také více než pětina knihoven v obcích do 1000 obyvatel (863 knihoven).

Výsledky průzkumu budou východiskem pro přípravu metodického centra pro výstavbu knihoven, jehož zřízení se plánuje v Moravské zemské knihovně v Brně. Závěry průzkumu budou poskytnuty Ministerstvu kultury ČR, krajům a budou k dispozici všem provozovatelům knihoven. Zjištěné údaje lze využít i jako podklad pro přípravu dotačních programů na podporu výstavby a vybavování knihoven na celostátní i krajské úrovni. Podrobná zpráva z průzkumu bude k dispozici ke stažení na http://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/vystavba-a-rekonstrukce-knihoven-1.

A nyní k jednotlivým sledovaným tematickým okruhům.

Proběhla v knihovně v posledních 20 letech investiční akce?

• Ve třetině veřejných knihoven (35 %, 675 knihoven) v posledních 20 letech neproběhla žádná investiční akce ani obnova interiéru.
• V posledních 20 letech se v 1351 knihovnách uskutečnila větší investiční akce. Tyto knihovny vykázaly celkem 1762 různých akcí. Do knihoven se začalo investovat nejvíce v posledních deseti      letech.
• Nejčastějším typem akce byla přestavba jiné existující budovy či prostoru pro potřeby knihovny (26 %, 491 akcí) a renovace či adaptace stávající knihovny (23 %, 434 akcí).
• Nejméně frekventovaným typem stavební akce bylo rozšíření prostor budovy přístavbou (2 %, 38 akcí) a stavba nové budovy knihovny (5 %, 97 akcí).
• Knihovny se také věnovaly revitalizaci celého interiéru (16 %, 300 akcí) a generální obměně mobiliáře (15 %, 257 akcí).
• I přes řadu investičních aktivit v knihovnách se nedaří zcela odstranit dlouhodobou investiční zanedbanost v této oblasti. V období socialismu výstavba knihoven fakticky neexistovala.
• Pětina knihoven byla vymalována naposledy před šestnácti lety.
• Polovina knihoven obnovuje výmalbu průběžně, zpravidla po pěti letech.

Byl objekt nebo prostor, ve kterém knihovna působí, projektován a vystavěn pro účely knihovny?

•  Pouze 20 % objektů veřejných knihoven a poboček bylo projektováno a vystavěno pro účely knihovny.
•  Při hodnocení celkové dispozice knihovny označila více než polovina knihoven (57 %) celkovou dispozici prostor jako částečně omezující   a nevyhovující.
•  Nejčastěji vznikají knihovny z administrativních prostor (26 %).
•  Dalším významným zdrojem jsou prostory či budovy bývalých škol a mateřských škol (25 %). V podstatně menší míře se využívají bytové   domy, kina, divadla a jiné objekty sloužící kultuře. Pouze 5   % knihoven sídlí v historických objektech s památkovou ochranou.

Plánuje knihovna nebo její provozovatel rekonstrukci nebo rozšíření prostor, vybavení interiéru?

•  574 knihoven (28 %) prohlásilo, že připravují nějakou investiční akci v příštích letech.
•  Nejméně budou obnovovány knihovny v obcích do 5000 obyvatel a pobočky knihoven v městech nad 20 000 obyvatel (19 % knihoven).
•  Nejvíce stavebních aktivit plánují knihovny ve velkých městech nad 20 000 obyvatel(54 % knihoven).
•  Výstavba knihoven se v obcích často odkládá pro nedostatek finančních prostředků.
•  Pro výstavbu knihoven není k dispozici zvláštní dotační program. Nastavení priorit strukturálních fondů podporu výstavby knihoven       značně limituje či znemožňuje.

Využívá knihovna ke svým službám i některé exteriérové prostory?

• Necelá třetina knihoven (28 %, 566 knihoven) uvedla využívání jiných prostor, než jsou samotné prostory knihoven. Zpravidla se jednalo o prostory obecního úřadu (zasedací místnost, učebna), kulturního střediska, muzea apod.
• V podstatně menší míře se využívají exteriérové prostory, například terasa, balkón, zahrada, dvůr, atrium, pasáž a park.

Jaké prostory byste požadovali v případě výstavby či rekonstrukce knihovny?

Preference knihoven a jejich provozovatelů celkem jednoznačně vymezily základní typy prostor, které by měla zahrnovat každá dobrá knihovna:

•  prostor pro půjčování;
•  volný výběr;
•  dětské oddělení;
•  prostor pro studium;
•  uzavřené skladiště pro knihovní fond, prostor pro manipulaci s knihovním fondem;
•  prostor pro kolektivní kulturní a vzdělávací akce;
•  prostor pro oddech a posezení s možností občerstvení;
•  tvůrčí dílna;
•  prostor pro práci s mládeží;
•  pracoviště knihovníků;
•  sociální zázemí pro veřejnost s přebalovacím pultem;
•  toalety pro handicapované;
•  samostatné toalety pro pracovníky.

Jedná se o soubor prostor, které na jedné straně odpovídají potřebám tradiční knihovny zaměřené na půjčování knih a dalších dokumentů pro studium, volný čas i na podporu čtenářské gramotnosti, a na druhé straně respektují potřeby knihovny, která působí jako vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centrum. V knihovně malé obce se může jednat o jeden multifunkční prostor, jehož interiér umožňuje širokou flexibilitu a proměnu pro dílčí aktivity. U větších knihoven se předpokládá větší diferenciace prostor, které umožňují větší specializaci a souběžné provádění různých aktivit tak, aby se vzájemně nerušily.

Na tyto základní typy prostor mohou navazovat další prostory pro speciální aktivity, například počítačová učebna, prostory pro výstavy, pro hudební aktivity a společenské hry, občerstvení, kavárna, šatna, prostory pro digitalizaci a další zázemí pro pracovníky knihovny. Vše v závislosti na velikosti knihovny a rozsahu jejích funkcí.

Bezbariérový přístup ke službám knihoven

• 52 % knihoven nemá bezbariérový vstup do budovy, nejhůře jsou na tom knihovny v nejmenších obcích do 1000 obyvatel (61 %).
• 42 % knihoven nemá zajištěn bezbariérový přístup do všech prostor knihovny, nejhůře jsou na tom knihovny v nejmenších obcích do 1000 obyvatel a knihovny v městech s 20 001 až 40 000 obyvateli (49 %).
• 0 % knihoven nemá k dispozici parkovací místa a pouze 12 % knihoven má zvlášť rezervovaná parkovací místa pro osoby se zdravotním postižením.
• Pouze 5 % knihoven je vybaveno orientačním systémem pro zrakově postižené. Jedná se především o knihovny v krajských a největších městech.
• Toalety pro handicapované má pouze 20 % knihoven v malých obcích do 5000 obyvatel, 29 % poboček knihoven ve velkých městech a 40 % knihoven v městech s 5001 až 20 000 obyvateli.
• Speciální prostory pro osoby s postižením nabízí 28 % knihoven v městech nad 20 000 obyvatel. V ostatních velikostních kategoriích se tyto prostory téměř nevyskytují.

Jaké aktivity vám současné prostory knihovny neumožňují vykonávat nebo které provozujete jen velmi omezeně?

• Nejhůře hodnotí prostorové zajištění knihovny v městech od 5001 do 20 000 obyvatel, kde jen necelá pětina (18 %) vnímá své prostorové zajištění jako zcela dostačující. V ostatních skupinách knihoven se spokojenost s prostory pohybuje kolem 25 %, tj. čtvrtina všech knihoven a poboček.
• Prostory pro základní výpůjční služby chybí nejvíce v malých knihovnách v obcích do 5000 obyvatel (16 %). V ostatních kategoriích knihoven a v pobočkách obcí do 20 000 obyvatel se jedná o omezení spíše výjimečné (4–6 %).
• Ve značné míře chybí prostory pro práci s dětmi, nejhorší situace je v obcích do 5000 obyvatel (41 %) a v městských knihovnách měst s 5001–20 000 obyvateli (36 %).
• Jako silný limitující prvek se vnímá nedostatek prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity pro dospělé – nejsilněji se to projevuje v knihovnách obcí a měst v kategorii 5001–20 000 obyvatel (43 %) a v pobočkách velkých měst (rozmezí 40 %).
• Nedostatek prostor pro setkávání a komunitní aktivity pociťují nejvíce pobočky v městech nad 20 000 obyvatel (43 %) a v knihovnách působících v místech s 5001–20 000 obyvateli (35 %).
• Prostory pro práci s mládeží chybí nejvíce v knihovnách měst s 5001–20 000 obyvateli (36 %) a také v největších knihovnách nad 20 000 obyvatel (31 %).
• Třetina knihoven všech kategorií i poboček postrádá prostory pro výtvarné a tvůrčí dílny (rozmezí 32 až 34 %).
• 55 % knihoven v městech nad 20 000 obyvatel postrádá prostory pro kavárnu a občerstvení. Zájem o tyto aktivity je silný i v ostatních městských knihovnách.
• Celkově je velký zájem o prostory pro pořádání výstav, nejvíce v knihovnách obcí a měst do 20 000 obyvatel (35 až 36 %).
• Prostory pro hudební aktivity a muzikoterapii postrádají nejvíce knihovny v městech nad 20 000 obyvatel (31 %). V ostatních velikostních kategoriích knihoven je zájem výrazně nižší.
• Poměrně slabý je zájem o zajišťování funkce infocenter, pohybuje se v rozmezí 15–24 %.

Dokončení příště