Hlavní obsah stránky
DĚTSKÉ ČTENÁŘSTVÍ: Odborné semináře o literatuře pro děti v Přerově
FRANTIŠKA VRBENSKÁ dis@email.cz
Už patnáct let pořádá Krajská vědecká knihovna v Liberci konferenci Současnost literatury pro děti a mládež. Ve svém úsilí ale není sama; od roku 2012 se této problematice s úspěchem věnují také odborná setkání v Přerově určená především pro moravské knihovníky, která se konají pod názvem Současná literatura pro děti a její vliv na rozvoj čtenářství. Semináře probíhají v rámci výkonu regionálních funkcí v Olomouckém kraji, které zabezpečuje Městská knihovna v Přerově. Finančně je podporuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky.
Málo témat pohne duší knihovníka tak, jako to dokáže sféra dětské četby. Formuje nejen novou generaci čtenářů a návštěvníků knihoven, ale v důsledku také ovlivňuje intelektuální úroveň a budoucí kulturní směrování národa.
Tradice přerovských seminářů
Listopadové semináře organizují přerovské kulturní instituce – Městská knihovna a Muzeum Komenského. Zaměřují akci na knihovníky, pedagogické pracovníky s aprobací český jazyk a literatura (popřípadě dějepis) i na studenty středních a vysokých pedagogických škol. Z dosavadní šestice seminářů pokaždé vyšel péčí obou pořadatelů pěkně vypravený sborník.
Bohatý a podnětný program pilotního semináře (14. 11. 2012) sahal námětově od obecnější roviny, jako je vznik, podpora, rozvoj dětského čtenářství a otázky kolem tzv. doporučené četby, až po specifické oblasti žánrů a literárních kategorií, které jsou mezi mladými čtenáři populární: steampunk, urban fantasy, anime, manga, iniciační dívčí román. Závěr semináře patřil práci s romskými dětmi a literatuře s romskou tematikou.
Následující ročník, který se uskutečnil dne 13. 11. 2013, pozměnil dramaturgii. Opět se zúčastnily renomované odbornice Ivana Gejgušová z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a Kateřina Homolová z Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Věnovaly se postoji dětí ke čtenářství a současné knižní produkci pro děti a mládež. Kolegyně z ostravské městské knihovny zasvěceně hovořily o komiksech pro stejnou kategorii čtenářů.
Obsah třetího semináře (19. 11. 2014) naznačil podtitul – Kouzlo kouzel. Zaměřil se na problematiku současné české autorské pohádky a paranormální romance, svého druhu pohádky pro dospívající dívky.
Dětská kniha jako brána k poznání i sonda do psychiky
Seminář s názvem Odlišnost a izolace v dětském světě (16. 11. 2016) nabídl jedno z nejvážnějších současných témat literatury pro mladé. Příspěvky byly zaměřeny na dilematické zachycení obtížných životních situací (Petra Dvořáková) či na rostoucí oblibu subžánru dystopie, provázanou s traumaty současnosti (Marcela Hrdličková). Spisovatelka a psycholožka Romana Suchá se zamyslila nad významem knih pro rozvoj dítěte v protikladu ke gradujícímu kybernetickému prostoru. Nové trendy ve skandinávské literatuře pro děti a dospívající, které odrážejí nejednoznačnost moderního světa, byly námětem přednášky známé překladatelky Violy Somogyi.
Výlety do říše fantazie
Fantastice a napínavým vyprávěním byl zasvěcen seminář konaný (již tradičně ve středu) dne 8. 11. 2017 v přívětivých prostorách zasedací místnosti, které akci od počátku propůjčuje Magistrát města Přerova. A jako pokaždé byla prakticky všechna místa zaplněna účastníky. Kromě skupiny pedagogů ze základních a středních škol tvořily drtivou většinu moravské knihovnice. Přijely i z malých místních knihoven.
Bylo vybráno téma Nové cesty za dobrodružstvím. Jádrem přednášek se staly zdánlivě vysněné světy, které však mají nezastupitelný význam pro sociální zrání dětí. Pracují s archetypálními vzorci příběhů, přizpůsobenými současné mentalitě mladých čtenářů a reálnému světu kolem nich. Jak se změnilo pojetí dobrodružství? Co znamená pro dnešní mládež? A jak se liší sami mladí čtenáři?
Uvedeným otázkám se ve svém příspěvku věnovala spisovatelka a překladatelka Kristina Hlaváčková. Problematiku rozvedla na příkladu české fantasy pro mládež a na modelování postav s důrazem na typologii a důvěryhodnost. Františka Vrbenská se zamyslila nad klady a zápory fantastické literatury. Markéta Straková přiblížila transformaci heroického eposu do moderní akční fantasy. Vstřícná a soustředěná atmosféra perfektně zorganizovaného semináře byla završena diskusemi a dotazy.
Dívčí svět
Letošní (již sedmý) ročník semináře proběhne pod názvem Pestrý dívčí svět opět ve středu 7. 11. 2018. Bude věnovaný jedné z největších skupin vydávané literatury pro děti a mládež, která je primárně určená dívkám všeho věku. Přednášející podrobí zkoumání nejen příběhy prvních dívčích lásek v tradičním pojetí, ale i mnoha jejích dalších podob: ke zvířatům, tanci, hudbě, malování… Současný dívčí svět je velmi pestrý a stejně tak knihy, které ho zobrazují. Budou se hledat odpovědi na otázky, zda v daném případě převažuje kvantita nad kvalitou, nebo zda lze i tady najít tituly, které zaujmou nejen prvoplánově. Identifikují se čtenářky se svými hrdinkami? Inspirují se příběhy při volbě svých koníčků?
Několik slov na závěr
Není třeba přeceňovat roli knihoven v komplexním a rozsáhlém univerzu literatury, avšak naše knihovníky zajímají souvislosti proměn, které v něm probíhají; jsou schopni je citlivě detekovat a na tuto výzvu adekvátně reagovat. V tomto smyslu přerovské akce poskytují velice užitečné profesní zdroje.
Téměř investigativní zacílení na aktuálně oblíbené žánry a subžánry žádané dětmi a dospívajícími stále výrazněji charakterizuje program seminářů. Vychází z potřeby a snahy knihovníků orientovat se v zájmech mladistvých, lépe je pochopit a získat nástroj k flexibilní komunikaci se čtenáři nižších věkových kategorií. Pomůže i s volbou vhodných titulů do fondu, případně inspiruje formu jejich nabídky.
Na druhé straně představuje zájem dětí o knihy a jejich výběr, ať už k nim sáhnou samy, nebo na doporučení dospělých, významnou zpětnou vazbu pro spisovatele a výtvarníky. Také z tohoto důvodu mezi přednášejícími přerovských seminářů vystupují častěji právě tvůrci dětské literatury. Mnozí autoři knih pro mladé čtenáře si velmi dobře uvědomují, jak důležité jsou pro jejich práci praktické zkušenosti knihovníků, získané v přední „frontové“ linii výpůjčních pultů...