DÁŠA HONSNEJMANOVÁ alias Bludička knihovna.mokre@seznam.cz

Zdravím vás z mokřin v obci Mokré pod Orlickými horami. Je to už velmi dávno, kdy informoval časopis Čtenář (2009, č. 12, s. 451) o vydání dvou publikací naší knihovny U Mokřinky. Od té doby už pár let uplynulo a také se zvýšil počet vydaných titulů. Další, tentokrát o historii obce Mokré, vyšla hned v roce 2010 pod názvem Obec Mokré v dějinách i současnosti 1390–2010 (autoři: Dagmar Honsnejmanová, Josef Ptáček). V roce 2013 obec vydala rozšířené vydání pohádek Co vyprávěla jedna víla (autorka Dagmar Honsnejmanová), tentokrát s barevnými ilustracemi. Poslední publikací byl druhý díl o historii obce, datový sborník Obec Mokré: zajímavá data v dějinách i současnosti 1390–2016 a půl (autorka Dagmar Honsnejmanová), který vyšel na konci roku 2017. Od roku 2006 obec Mokré vydala pět publikací. Určitě pěkné číslo na obec, ve které průměrně žije 150 obyvatel.

Mezi vydáváním knih se ovšem také věnujeme kulturnímu životu, který je u nás velmi bohatý. Centrem veškerého vymýšlení akcí pro všechny věkové kategorie místních i přespolních je u nás právě knihovna. A jelikož je za námi jeden z nejčarovnějších měsíců – duben – mohu zavzpomínat na den, kdy se slétávají i do Mokrého čarodějnice. Tato akce patří k těm nejlepším, i když se přiznám, že ze seznamu padesáti pořádaných akcí ročně je problém tu nejlepší vybrat. Ale Slet čarodějnic patří vždy rozhodně k těm nejoblíbenějším. Vždyť kdy si můžeme náležitě užít kouzelnou noc společně s dětmi, kterým chystáme čarodějnický program? Děti mají každý rok nějaké téma a úkoly, které musejí splnit, např. namalovat čarodějnici, vyrobit kouzelný amulet nebo knoflík, přiletět na nejdelším koštěti, mít na hlavě zaručeně pravý čarodějnický klobouk, ve skleničce kouzelný nápoj nebo nejdelší nos. V letošním roce byly v módě bradavice – velké, černé, s chlupem, na nose nebo na hrbu. Prostě nádhera!

Děti plní různé úkoly na stanovištích, které hlídají „staré“ čarodějnice – hod krysou, slalom na koštěti, chytání much a dalších potvor z pavoučí sítě, mají vylézt na střechu pro perníček, vylovit z láhve žabího slizu diamant, poznávat koření a bylinky, zvířata a ptáky nebo uhodnout hádanky o čarodějnicích. Za odměnu si mohou utrhnout třeba čokoládovou nebo perníkovou čarodějnici a nakonec k ohni dostanou lampionky se svíčkami a buřtík na opečení.

Tradičním zpestřením čarodějnického reje je také zkouška přesnosti ve střelbě z kuše a luku s lučištníkem Lukem, který přijíždí z dalekých krajů a věnuje se dětem i dospělým. Kdo nechce střílet, může si zaházet středověkými sekyrkami, zkusit rozpůlit jablko katovským mečem nebo si zašermovat kordy. Na závěr, než se setmí, ještě proběhne střelecká soutěž o prsten té nejkrásnější z nejošklivějších čarodějnic nebo o její jedovaté srdce. Dospělí si to užívají, děti běhají s lampionky a u malého ohýnku s rodiči piknikují. Když je dobrá viditelnost, jsou z našeho hřiště vidět čarodějnické ohně v celém okolí. Orlické hory rozzáří ohně a všude vládne noc, kdy je lepší nepokoušet tajemné čáry. Nikomu se však domů ani nechce. Děti jsou spokojené, vydováděné, na tvářích jim svítí pavouci, ve vlasech netopýři a černou barvu mají úplně všude. Krásné vzpomínky doplní určitě i společná fotka a medaile o účasti.

A že se čarodějnice opět za rok slétnou (sraz mají vždy před knihovnou), může na stopro zaručit ta nejvyšší, Kanimůra dobrotivá, kterou není nikdo jiný než paní knihovnice. A potěšujícím důkazem o vyhlášenosti zdejšího čarodějnického setkání je, že se k nám slétávají čarodějnice ze širokého okolí.

Pozn.: Fotografie ze všech sletů čarodějnic je možné zhlédnout na stránkách Knihovny U Mokřinky (www.obecmokre.cz/knihovna).