EVA S. LESENKOVÁ lesenkova@nlk.cz 

HELENA BOUZKOVÁ bouzkova@nlk.cz

KLÁRA MAŠKOVÁ maskova@nlk.cz

Příspěvek popisuje historii i současnost Národní lékařské knihovny a existující systém zdravotnických knihoven v ČR. Příspěvek popisuje historii i současnost Národní lékařské knihovny a existující systém zdravotnických knihoven v ČR. 

Postavení Národní lékařské knihovny (NLK) je specifické svou oborovou příslušností i historickou kontinuitou fondů a služeb. Jakožto „národní“ instituce v úplnosti shromažďuje a trvale uchovává veškeré oborové publikace vyšlé na daném území a v úplnosti o nich informuje. Slovo „lékařská“ v jejím názvu svádí k mylné domněnce, že slouží pouze lékařům. Není tomu tak, do působnosti systému péče o zdraví patří i nelékařské zdravotnické profese, tedy obecně zdravotníci.

Posláním této veřejné specializované knihovny je vytvářet a zpřístupňovat odborné důvěryhodné informační zdroje určené odborné a laické veřejnosti. V dlouhodobé vizi pak vytvářet a nabízet knihovnicko-informační služby a biomedicínské informační zdroje pro podporu výzkumu, vývoje a vzdělávání odborníků i občanů ve spolupráci se systémem knihoven ČR a v zahraničí. Knihovna svými činnostmi zajišťuje funkci ústředního knihovnicko-informačního pracoviště v rezortu Ministerstva zdravotnictví a toto ministerstvo dotuje budování fondu domácí a zahraniční literatury s povinností národní depozitní funkce.

NLK je členem národních i mezinárodních odborných korporací, jejichž odborná činnost souvisí s předmětem činnosti této knihovny.

Historie

Více než třísetletou historii NLK i složitost jejího vývoje dokumentují významná data. Ta vypovídají nejen o historických a společenských změnách a událostech, ale také o vývoji knihovnické a informační profesní identity.

V první třetině 18. století (1726) vznikla Neue karolinische Bibliothek jako knihovna lékařské a právnické fakulty. Ta byla podle podmínky hraběte Ignáce Karla ze Šternberka, který knihovně odkázal svoji knižní sbírku, 20. 5. 1726 otevřena veřejnosti a sestávala ze čtyř sekcí: právnické, lékařské, historické a beletristické. Existovala do otevření univerzitní knihovny v roce 1777.

V průběhu dalšího sta let vznikaly knihovny na jednotlivých klinikách a ústavech lékařské fakulty. Ty byly financovány převážně ze soukromých zdrojů přednostů: 1807 čítárna odborných časopisů, která se nacházela v zasedací síni lékařské fakulty, o dva roky později Fritzova chirurgická knihovna, která je dodnes součástí fondů NLK, 1819 Knihovna Antonína Jungmanna na porodnické klinice; zmínku zaslouží ještě knihovna oční kliniky (1821) založená J. N. Fischerem a Krombholzova knihovna lékařské (interní) kliniky (1827).

Skutečné počátky NLK se váží k roku 1841, kdy na Starém Městě v Martinské ulici došlo ke zpřístupnění veřejné knihovny a čítárny Prager Medizinisches Lesemuseum. V československé první republice roku 1924 pro veřejnost zahájila činnost Lékařská knihovna a čítárna Spolku lékařů českých v Celetné ulici, která byla od roku 1923 majetkem Československé republiky ve správě Ministerstva školství a národní osvěty.

Dalším významným mezníkem se stal rok 1931, kdy začala působit Ústřední knihovna československých lékařů a mediků v Praze v nově vybudovaném Lékařském domě v Sokolské ulici v Praze 2. Tam se čítárna NLK nachází dodnes. Z poválečné historie uveďme ještě rok 1949, kdy byla ustavena Státní lékařská knihovna; Lékařská knihovna a čítárna tak přešla do správy státu. Zdravotnické dokumentační středisko (od 1952 Ústav pro zdravotnickou dokumentaci) vzniklo v roce 1947. V roce 1949 v Lékařském domě samostatně existovaly Státní lékařská knihovna (SLK) a Zdravotnické dokumentační středisko, jehož hlavní náplní bylo zpracovávání národní lékařské bibliografie – Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ; pozn. red.: blíže viz text na s. 207–209).

V lednu 1961 byla SLK převedena z působnosti ministerstva školství pod ministerstvo zdravotnictví a vznikl Státní ústav pro knihovnickou a dokumentační službu (SÚZDKS). Knihovna nesla od roku 1977 až do roku 1992 název Ústav vědeckých lékařských informací (ÚVLI).

NLK v současnosti

K základním předmětům činnosti přináleží vykonávání knihovnicko-informační, koordinační, metodické, výzkumné, vzdělávací, analytické a poradenské činnosti.

Knihovní fond dosáhl v roce 2017 cca 400 000 svazků, získáváme na 400 titulů tištěných periodik; knihovnu navštívilo v uvedeném roce v průměru 280 uživatelů denně. Registrovaným uživatelům je umožněn vzdálený přístup z vlastních zařízení ke zdrojům a službám, díky kterému si stáhli na 32 000 plných textů. Zajišťuje se přístup do odborných databází, citačních rejstříků, archivů elektronických časopisů, e-knih a dalších elektronických informačních zdrojů. Vstupním portálem je portál Medvik, který zpřístupňuje katalogy NLK a dalších knihoven a také databázi BMČ. Elektronicky knihovna zaznamenala bezmála 360 000 návštěv. Součástí portálu Medvik je otevřený centrální knihovní systém, do kterého se mohou zapojovat všechny zdravotnické knihovny ČR s internetovým připojením, a to bez dalších nákladů na jejich IT infrastrukturu.

Předmětová analýza biomedicínské literatury, věcné pořádání a vyhledávání bibliografických i katalogizačních záznamů se zajišťuje pomocí řízeného slovníku termínů z biomedicíny Medical Subject Headings, který od roku 1960 vydává americká Národní lékařská knihovna v Bethesdě. Český překlad této biomedicínské klasifikace, která slouží i pro zpracování automatizované národní lékařské bibliografie BMČ, zabezpečuje právě NLK.

NLK poskytuje široké spektrum knihovnicko-informačních služeb z vlastních i cizích odborných zdrojů, speciální služby zahrnují i činnost publikační, kam patří vydávání a zpřístupňování publikací z oboru medicíny, příbuzných oborů, knihovnictví a informační vědy. V rámci spektra služeb je zvláštním specializovaným pracovištěm NLK oddělení vědeckých informací v budově Ministerstva zdravotnictví, které současně plní funkci dokumentačního centra Světové zdravotnické organizace (DC WHO) pro Českou republiku.

Dokumentační, informační a speciální služby zajišťují oddělení, která uživatelům zprostředkovávají vyhledání, výpůjčku, získání, pořízení kopie a dodání dokumentu, rešeršní službu a také uživatelskou podporu v oblasti odborných i věrohodných laických zdrojů. V letošním roce se nabídka služeb rozšířila o webový portál MedLike na podporu zdravotní gramotnosti pro veřejnost. Jeho hlavním cílem je soustředit odkazy na spolehlivé informace o zdraví a nemocech pro pacienty i jejich blízké. Výběr zdrojů probíhá podle vlastní metodiky hodnocení kvality, která byla sestavena na základě již existujících a dostupných metodik s přihlédnutím ke specifikům elektronických a tištěných zdrojů medicínských informací. Z odborných zdrojů využíváme specializované medicínské databáze s informačními zdroji pro výuku a studium (point-of-learning), pro vědu a výzkum (point-of-research), pro klinickou praxi (point-of-care), pro řízení (point-of-management) a také zdroje pro laickou veřejnost.

Spolupráce zdravotnických knihoven

Zdravotnické knihovny v ČR od konstituování soustavy VTEI v 60. letech minulého století vzájemně spolupracují. Tehdejší organizačně-funkční struktura OSVIZ (Odvětvový systém vědeckých informací ve zdravotnictví) vycházela ze struktury čtyř nadřazených systémů: československého zdravotnictví (nezávisle na rezortních hranicích), celostátního systému VTEI, jednotné soustavy knihoven a mezinárodního systému RVHP – Medinform.

V roce 1992 po rozpadu soustavy VTEI byla ustavena síť Veřejných informačních služeb ve zdravotnictví (VISZ) s vizí napomáhat rozvoji medicíny a uskutečňování zdravotní politiky realizované zdravotnickými pracovníky adekvátním přístupem k biomedicínským informacím a rozšiřováním přístupu k těmto informacím tak, aby každému bylo umožněno informované rozhodování o svém zdraví.

V roce 2017 vykonávalo činnost 114 informačních pracovišť v různých typech zdravotnických zařízení (zdravotnické knihovny či ústavy vědeckých informací v komplexech fakultních a krajských nemocnic nebo v nemocnicích s jinou působností, knihovny lůžkových a ambulantních zařízení, specializované knihovny v odborných zdravotnických, především vzdělávacích a vědecko-výzkumných zařízeních, hygienických stanicích a léčebných lázních). Knihovny a informační pracoviště působící v těchto službách pracují na principu dobrovolné spolupráce pod registrací Ministerstva kultury.

Tato pracoviště disponovala v roce 2017 knižním fondem 2 475 062 svazků. Počet uživatelů se blížil 60 000, uskutečnili téměř milion výpůjček (viz tabulka).

Statistické výkaznictví VISZ

NLK se v rámci metodické, vzdělávací, analytické a poradenské činnosti věnuje provádění a vyhodnocování sběru statistických dat o veřejných knihovnických a informačních službách ve zdravotnictví. V souvislé řadě od roku 1992 se shromažďované statistické přehledy vydávají pod názvem Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky.

Sběr statistických dat o činnostech zdravotnických knihoven patří ke každoročním dobrovolným úkonům, do kterých se vyplněním statistického výkazu o činnosti zapojují zdravotnické knihovny podchycené v Adresáři knihoven a informačních středisek zdravotnických zařízení. Adresář je aktualizovaný podle údajů Ministerstva kultury a podle Centrálního adresáře knihoven a informačních institucí v ČR vytvářeného v Národní knihovně. Publikováním statistických dat se každoročně deklaruje i spolupráce mezi zúčastněnými pracovišti.

Konzultační skupina Reglek

Poradním orgánem sítě zdravotnických knihoven je Konzultační skupina pro rozvoj regionálních center zdravotnických knihoven v ČR při NLK (Reglek). Zástupci krajských (regionálních) a specializovaných zdravotnických knihoven se pravidelně dvakrát ročně scházejí na pracovních jednáních, organizovaných v různých místech ČR.

Skupina reprezentující téměř 300 odborných zdravotnických knihovníků se shodla v rámci přípravy Koncepce rozvoje knihoven na léta 2016–2020 s výhledem do roku 2025 na těchto prioritách spolupráce VISZ pro léta 2016–2020:

— informačně-znalostní podpora nelékařských oborů;

— zvyšování zdravotní gramotnosti občanů kvalifikovanými informacemi;

— informační gramotnost uživatelů;

— kontinuální vzdělávání knihovníků – kreditní systém;

— oborové souborné katalogy;

— digitální knihovna NLK;

— portál Medvik.

S rozšiřováním vysokoškolských studijních oborů nelékařských profesí narůstá větší zájem posluchačů těchto škol o informace. S kolegy ostatních spolupracujících knihoven jsme se zaměřili na posílení informačně-znalostní podpory těchto oborů, zejména bakalářských a magisterských oborů fyzioterapeutů. Zcela novým typem služeb je poskytování informační podpory ke zvyšování zdravotní gramotnosti občanů. Co se zatím příliš nedaří, je dohodnout zavedení uceleného kreditního systému kontinuálního vzdělávání zdravotnických knihovníků. Chceme se více soustředit na zlepšení dostupnosti primárních fondů zdravotnických knihoven, např. účastí v portálu Knihovny.cz nebo rozšiřováním fondů Digitální knihovny NLK. V oblasti sdílení informací mezi zdravotnickými knihovnami se nejlépe osvědčily mimoškolní celoživotní vzdělávací aktivity knihovníků. Při vzdělávacích akcích, ať klasických (semináře), nebo elektronických (e-learning), funguje přímá komunikace. S marketingem, poradenstvím a sebevzděláváním pomáhají Facebook a web NLK, které jsou průběžně aktualizovány.

Model spolupráce zahrnuje i plánovaný rozvoj technologické platformy systému Medvik, který pomocí aplikace knihovnického softwaru umožňuje uživatelům přístup k informačním zdrojům osmi knihoven: Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem, Oblastní nemocnice Náchod a Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCONZO), Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Medindexu.

Z priorit NLK ve shodě s výše zmiňovanou Koncepcí rozvoje knihoven vyplývá i nadále trvalé uchovávání tradičních knihovních dokumentů, udržování kontinuity v budování knihovních a informačních fondů z biomedicíny a příbuzných oborů a sbírek muzejní povahy, rozvíjení systému hodnocení efektivnosti a výkonu a marketingu knihovnicko-informačních služeb, další rozvoj metod vizualizace v elektronickém neformálním celoživotním vzdělávání zdravotnických knihovníků a uživatelů; to vše pochopitelně s využitím dalšího rozvoje technologií digitalizace a virtualizace. Smyslem činnosti NLK zůstává hlavní poslání knihovnicko-informační práce: shromažďovat i vytvářet validní oborové zdroje, zlepšovat a podporovat přístup k nim, a to jak pro odbornou, tak i nově pro širší veřejnost.

Použitá literatura:

BALÍK, Vojtěch. Národní knihovna jako národní instituce. In: Knihovny současnosti '96.: sborník z konference. Brno: Sdružení knihoven ČR, 1996, s. 187–193. Dostupné z: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/ks1996/1996-3-187.pdf

BOUZKOVÁ, Helena, Filip KŘÍŽ, Ondřej HORSÁK et al. MEDVIK – Medicínská virtuální knihovna – integrované informační prostředí pro zpřístupnění vědeckých informací ve zdravotnických knihovnách ČR. In: MEDSOFT... : sborník příspěvků. Praha: Dům techniky ČSVTS, 1989–2007, s. 9–14. ISSN: 1803-8115.

BOUZKOVÁ, Helena, Marie VOTÍPKOVÁ a Ludmila HLAVÁČKOVÁ. Národní lékařská knihovna: informační centrum medicíny. Praha: Jorika, 2001. 32 s.: il.; 24 cm. ISBN: 80-238-7621-X.

HELBICH, Jan a Naďa BERÁNKOVÁ. Odvětvový systém vědeckých informací ve zdravotnictví: technický projekt P 18-335-232-01/34. Praha: Ústav vědeckých informací, 1980. 2 sv.: tab.; 29 cm.

Lékařství. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001– [cit. 2018-05-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9ka%C5%99stv%C3%AD

LESENKOVÁ, Eva. Spolupráce lékařských knihoven v síti VISZ – příprava kontinuálního vzdělávání lékařských knihovníků. Lékařská knihovna. 2000, roč. 5, č. 1, s. 12–13. ISSN: 1211-3255

MAIXNEROVÁ, Lenka et al. Bibliographia Medica Čechoslovaca. In :České oborové bibliografie: sborník z interdisciplinárního semináře. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2017. Bibliographica. ISBN 978-80-88069-46-1.

Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek zdravotnických zařízení České republiky za rok... Praha: Národní lékařská knihovna, 1994–.

ŠÍMOVÁ, Alena a Lenka MAIXNEROVÁ. Aktualizace českého překladu MeSH. Ikaros (Praha). 2008, roč. 12, č. 5. ISSN: 1212-5075.