Připravila Renáta Salátová

Organizace NAPLE (National Authorities on Public Libraries in Europe), kte­rá byla založena v roce 2002, působí jako mezinárodní nevládní sdružení, jehož hlavním cílem je podpora principů a stra­tegií vládní politiky veřejných knihoven. Vytváří informační síť pro knihovny v Evropě a na internetu pravidelně publikuje Newsletter, který se věnu­je strategickým dokumentům, legislativním otázkám, mezinárodním konferencím v oboru apod.

Tematické číslo, které se věnovalo e-knihám, vyšlo na konci roku 2010. Je zajímavé se s menším odstupem času podívat, jak se s nástupem e-knih potýkaly evropské veřejné knihovny a společnost, neboť mnohé paralely lze najít i v ČR.

Vybrali jsme pro vás některé postřehy odborníků ze sedmi zemí, kteří do zmíněného čísla Newsletteru přispěli články, s tím, že aktuálním trendům v této oblas­ti se budeme ve Čtenáři i nadále věnovat.

Pohled z BELGIE

• Současný trend čerpání informací z digitalizovaných zdrojů se bude rozšiřovat dále do mimovzdělávacích oblastí a obsah těchto informací bude pestřejší. Fyzické knihy nezaniknou. Uživatelé však tráví stále více času s „papírovou knihou“ ve svém laptopu. Nastupuje totiž nová generace e-čtenářů.
• Veřejné půjčování knih v knihovnách je usnadněno a podporováno zákonem o copy­righ­tu. Jedině tak mohou knihovny plnit své poslání a umožnit volný přístup k informacím. Autor nebo vydavatel nemůže ve skutečnosti bránit knihovně, aby jeho publikace půjčovala.
• Evropská legislativa nezaceluje mezeru pro nefyzické nosiče či digitalizované obsahy. Směr­nice jen upřesňují, že pokud má knihovna ve svém fondu dotyčnou knihu fyzicky přítomnu, pak má také nárok na její digitalizovanou podobu. Tuto formu může také zpřístupnit, což má však striktní kritéria. Ke zpřístupnění může dojít pouze „za zdí knihovny a za přísného režimu“.
• V tomto okamžiku končí práva a povinnosti „kamenných knihoven“ a na scénu se dostávají digitální knihovny. Absence právní úpravy půjčování elektronických knih vede k  tomu, že  knihovny, aby se nedostaly do potíží a mohly tyto knihy volně zpřístupnit, musejí mít doho­du s majiteli autorských práv. Ti však mnohdy pohlížejí na e-knihy jako na zdroj svého unikajícího zisku.
• Ovšem všechny země EU se snaží rozšířit nabídku e-knih tak, aby vhodně doplňovaly tištěnou produkci. Každá vláda by si měla vytvořit e-platformu, v jejímž rámci by přesně stanovila podporu e-knihám a uvolnila na ně prostředky z veřejných financí.
• Existuje spousta otázek týkajících se nabídky e-knih, ať už ze strany vydavatelů, knihkupců či knihoven. Tyto subjekty se musejí přizpůsobit novým trendům. V knihovně je cílem rozšířit vkus a povědomí o literatuře, ať již v tištěné či digitální podobě, na druhou stranu v knihkupectví je cílem vyvolat zájem o koupi knihy.

Johan Delaure; Program Management/Central Solutions, Bibnet

Projekty z ESTONSKA

• Estonská národní knihovna realizuje projekt digitalizace periodik, která nejsou chráně­na autorským zákonem. Dále digitalizuje ohrožené publikace, noviny, které uživatelé často používají, městské mapy aj. Všechny materiály lze najít v digitálním archivu DIGAR (http://digar.nlib.ee/digar/esileht).
• V roce 2009 započala také digitalizace pohlednic v rámci projektu Europeana Travel. Kolekce je k dispozici prostřednictvím portálu http://www.europeanatravel.eu/.
• Dalším cílem je digitalizace tzv. „Red Books“ (http://web3.nlib.ee/PunaneRaamat/indexeng.html). První část sbírky (1535–1850) je již přístupná jako databáze a druhá (1841–1917) se připravuje.
• EOD služba (e-book on demand) umožňuje čtenářům Národní knihovny Estonska, Univerzitní knihovny v Tartu či právnickým osobám objednat si digitální kopii knih. Kvůli autorskému zákonu se digitalizují jen díla, která nejsou tímto zákonem chráněna. Každý čtenář (objednavatel) tak může přispět do digitální estonské knihovny. Služba je zpoplatněna, po objednávce se kopie ukládá do archivu DIGAR (http://digar.nlib.cz) a je zpřístupněna pro ostat­ní čtenáře. Archiv byl založen na platformě FEDORA a je vytvářen již od roku 2004.

Knihy v archivu lze nalézt také prostřednictvím on-line katalogu estonských knihoven – Ester. Jsou zde přístupné záznamy tištěných publikací s odkazy na plné texty v archivu.

• V roce 2010 nebyly mezi vydavateli e-publikace příliš populární. Pokud vydavatel nechce, aby jím vydaná kniha (získaná na základě povinného výtisku vztahujícího se na e-publikace) byla volně dostupná na internetu, může stanovit omezení. V tomto případě se čtenář k digitalizované formě dostane pouze prostřednictvím některých počítačů v Národní knihovně Estonska a Univerzitní knihovně v Tartu. A proto také zmíněná kolekce e-knih obsahuje pouze několik prací v pdf formátu.

Průlom možná přinese digitalizovaná kolek­ce 1000 e-knih (Eesti Digiraamatute keskus – estonské centrum pro digitální knihy), která propojí vydavatele, autory atd.

Aktivní vydávání e-knih se snaží zahájit několik dalších estonských podnikatelů. Společným cílem pro všechny zúčastněné subjekty je nižší DPH na e-knihy.

Kairi Felt; Chief Specialist of E-Collections/National Library of Estonia

FINSKÁ reflexe

• O e-knihy se zajímá mnoho knihoven a jejich uživatelů. Ti nejdychtivější a nejzvědavější si kupují elektronické knihy sami, v knihovnách je jejich půjčování zatím okrajovou záležitostí.
• Problémem je často nedostatečný obsah. Výběr e-knih ve finském jazyce není moc velký. Vydavatelé jsou opatrní, vydávají raději tištěné knihy, ze kterých mají prozatím největší zisk. Respektovat se také musí zákon o copyrightu a řešit autorská práva.
• Vzniká sice nová generace e-čtenářů, ale zůstávají také konzervativní čtenáři. Elektronické knihy nejsou levnější než tištěné, navíc je potřeba vlastnit jejich čtečku.
• Nakladatelé postupují opatrně, knihovny vyčkávají. Výjimku tvoří knihovny v oblastech se švédsky mluvící populací, které mohou čerpat z rozsáhlé produkce švédských vydavatelů. Knihovny ve Švédsku jsou schopny nabídnout dostatečnou produkci e-knih pro svoje čtenáře a Finové nechápou, proč tomu tak není i u nich.
• Knihovny v Helsinkách, Espoo, Vantaa, Tur­ku hledají cestu jak zařadit e-knihy a služby s nimi spojené do své nabídky. Jsou podporovány ministerstvem kultury a vzdělávání.
• Bude potřeba více seminářů, konferencí, schůzek s vydavateli, knihovnami a autory a také národní strategie pro elektronické knihy.

Barbro Wigell-Ryynänen; Counsellor for Library Affairs/Ministry of Education and Culture

OverDrive v IRSKU

• Na začátku roku 2005 na základě žádosti zrakově postižených uživatelů začal tým pro rozvoj služeb South Dublin Libraries prověřovat možnosti digitálních knih a jejich využití v systému veřejných knihoven. Neboť mnoho uživatelů z řad zrakově postižených je stálými e-čtenáři, kteří touží po více a více nových titulech.
• Základní kritéria pro rozvoj služeb v oblasti digitálních knih jsou: budování fondu, licenční aspekty, použitelnost, cenové modely, metody poskytování těchto druhů dokumentů, integra­ce se stávajícím knihovním systémem, zařízení určená pro tuto službu, digitální formáty (digital audio, eBook aj.).
• Při bližším zkoumání bylo jasné, že evropské veřejné knihovny zaostávají za americkými protějšky, které již dříve řešily přijetí digi­tálních technologií. Následně byli na základě výše zmíněných kritérií vybráni tři potenciální posky­tovatelé technologií a nakonec zvoleno řešení prostřednictvím platformy OverDrive. Pomocí internetového semináře spolupracovali manažeři ze South Dublin Libraries s týmem OverDrive z Ohia. Přes počáteční obavy OverDrive pomohl rozjet pilotní projekt, který trval šest měsíců a prostřednictvím digitálních knihovních služeb nabídl e-knihy a digitální audio formáty knih uživatelům ve 20 sbírkách, včetně fikce, životopisů, knih z oblasti obchodu, zdra­ví, cestování a historie, a také dětských knih. Vstup do systému služeb je na www.southdublinlibraries.ie. K využívání této stránky potřebují zájemci platný knihovní průkaz/lístek a PIN. Knihovna nabízí uživatelům registraci on-line a ti mohou tedy začít používat Down­load Zone neprodleně 24 hodin 7 dní v týdnu. Mohou si stahovat e-knihy do svých mobilů, iPod, iPhone, MP3, které jsou kompatibilní se systémem OverDrive.
• Vydavatelé se nové situaci přizpůsobují jen pomalu, avšak nová generace e-čtenářů je nutí přemýšlet nad dalším vývojem.

Georgina Byrne; County Librarian South Dublin Libraries

E-knihy v NIZOZEMÍ

• První nástup v Nizozemí zaznamenaly e-knihy v srpnu roku 2009 prostřednictvím holandského Amazone (Bol.com) během digitálního čtení v rámci kampaně na podporu populárních autorů.
• E-čtečky byly již k dispozici ve větších obchodech a stahování bylo nabídnuto na portále e-book.nl. Preference získaly čtečky Sony, nakladatelé byli povzbuzováni, aby dodali více (nyní 4000) holandských titulů.
• Obchody s knihami, ačkoli v soutěži s Bol.com, naskočily do rozjetého vlaku e-knih, poučeny z pomalé reakce při nástupu internetu. Všechny řetězce nabízejí možnosti stahování a chtějí být místem pro e-knihy, stavějí na zákaznické věrnosti. Pevné ceny knih se nevztahují na e-knihy, ale je zde malá konkurence. Žádný prodejce nechce znevažovat etickou hodnotu elektronických knih. Všechny e-knihy lze koupit ve formátu e-Pub.
• Vydavatelé jsou stavěni před velké dilema. Když knihu vydají v elektronické verzi, tak je mož­né, že se ztratí v kyberprostoru. Když to neuči­ní, tak se najde někdo, kdo ji naskenuje strán­ku po stránce a zpřístupní její nelegální kopii.
• Někteří autoři chtějí prodávat e-knihy přes vlastní webové rozhraní, čímž ruší klasický model autor–nakladatel–distributor–čtenář. Tak­to by si totiž mohli vydělat více, než když jejich dílo putuje ke čtenáři přes nakladatele a knihkupce (distributora). Tyto trendy naznačují dramatické změny v knižním sektoru.
• Knihovny začínají půjčovat e-knihy různým způsobem. Uživatelé si mohou půjčit čtečku, kde jsou již e-knihy nahrány. Nebo přijdou s vlastní čtečkou a nahrají si konkrétní titul. Čtenáři však někdy nemohou pochopit, že si nelze půjčit e-knihu prostřednictvím služby E-portal, když je vypůjčená jiným čtenářem.
• Knihovníci zakládají různé blogy, pořádají semináře a jiné akce, kde se dělí o zkušenosti s elektronickými knihami a o nové digitální čtenářské zážitky.
• Knihovny by se neměly soustředit jen na obsahovou úroveň různých titulů, ale měly by se zaměřit na získávání širšího publika čtenářů a zpřístupnění e-knih vnímat také jako službu uživatelům s nějakým druhem postižení, např. zrakovým.

Marian Koren; FOBID Netherlands Library Forum

Digitální knihovna z PORTUGALSKA

• Veřejná knihovna Évora (BPE) je jednou z nejbohatších a nejstarších knihoven v Portugalsku. Od roku 2005 prošla řadou změn, zvláš­tě v oblasti služeb čtenářům. Téhož roku zpřístupnila on-line OPAC.
• V současnosti knihovna zahájila projekt, který má zvýšit ochranu a zároveň umožnit přístup k historickým sbírkám. Po vzoru jiných institucí vytváří svoji digitální knihovnu (Évora Digital Public Library). Tento projekt má za cíl zpřístupnit sbírky knihovny veřejnosti bez ohledu na čas a fyzickou vzdálenost.
• Možnost založit digitální knihovnu vznikla v roce 2009. Již v roce 2007 podepsala knihov­na dohodu s nadací Alentejo Terra-Mãe, což umožnilo digitalizovat a zpřístupnit on-line dokumenty předem vybrané z fondu knihovny. Byly digitalizovány hlavně knihy a rukopisy sou­visející geograficky či autorsky s oblastí Alentejo. Zdigitalizované dokumenty se týkaly místní historie, archeologie, umění, ekonomiky a novin vycházejících na začátku 20. století. Nadace Alentejo Terra-Mãe zanikla v červenci 2009 a veškerý obsah, včetně softwaru a hardwaru, se stal majetkem knihovny, která na základě těchto zkušeností pokračovala v budování vlastní digitální knihovny.
• Při digitalizaci bylo rozhodnuto upřednostnit fondy s vysokou hodnotou, jako jsou například manuscripta, inkunábule, antické knihy, mapy. Od září 2010 bylo 200 z předem vybraných dokumentů digitalizováno do formátu TIFF pro digitální prezentaci a JPEG formátu pro on-line užití. Další zpracování probíhalo v programu Photoshop a pro každou digitalizovanou jednotku byla vytvořena popisná, technická a strukturální metadata.
• Další důležitou skutečností je zapojení do platformy EuropeanaLocal, jejíž obsah je začleňován do Europeany, která je mezinárodně přístupná, čímž zajišťuje větší návštěvnost.

Ana Rita Costa and José António Calixto /Biblioteca Pública de Évora

e-ŠPANĚLSKO

• Dne 25. listopadu 2009 schválil španělský kongres nezávazný dokument reagující na potřebu začlenění e-knih do služeb veřejných knihoven a společnosti. Podle něj by vláda měla knihovnám a jejich čtenářům přístup k e-knihám usnadnit a podpořit.
• Navíc od roku 2004 ministerstvo kultury zvýšilo rozpočet na aktualizaci a rozšíření knihovních fondů ve veřejných knihovnách. Celková investice tvořila 131 mil. euro. Díky této sumě došlo k obnově fondů a zlepšení služeb uživatelům.
• Knihovny musejí hrát stěžejní roli v překlenování „digitální propasti“, šířit nové technologie a zajišťovat svobodný přístup k informacím všem uživatelům. Stejně tak by měly začleňovat nové přístupy a digitální obsahy do svých služeb.
• Na základě tohoto postoje byl vytvořen pilotní program (vyhlašovatel Directorate General for Books, Archives and Libraries of the Ministry of Culture), jehož cílem bylo zavést čtečky do 15 veřejných knihoven. Vybrané knihovny obdržely 48 čteček, model Cybook Opus, které obsahovaly stahovací protokol ke 100 titulům volně přístupných děl.
• Během konference o e-knihách v roce 2009 vznikla také nová pracovní skupina zaměřená na e-knihy (součást Observatory of Reading and Books). Konference se účastnili různí odborníci, kteří diskutovali mimo jiné o otázkách týkajících se vydávání, autorství a čtenářství v digitální podobě.
• Koordinátorem projektu lokální Europeany je ve Španělsku ministerstvo kultury. Národní Europeana obsahuje 2 574 913 digitálních dokumentů ze 132 španělských úložišť.
• V listopadu 2010 proběhl 5. národní kongres, který se zabýval zajímavými tématy: veřejné knihovny – uživatelé digitálního obsahu, veřejné knihovny – poskytovatelé digitálního obsahu a veřejné knihovny – průvodce v digitální společnosti. Více informací je na adrese http:// www.mcu.es/bibliotecas/MC/2010/Congreso BP/index.html.

María Antonia Carrato Mena; Head of Subdirectorate General for Library Coordination Ministry of Culture