Připravil ROMAN GIEBISCH

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

V srpnu 2011 se již potřetí konal v Lipsku Pouliční festival knihoven a archivů – http://www.bibliot hekenfestleipzig.de. Před lipskou Knihovnou Albertina bylo postaveno jeviště pro hudební produkci swingových kapel, stánky pro občerstvení a propagační tabule zapojených organizací. Přímo v ulicích Lipska byli přítomni pracovníci knihoven a archivů, kteří odpovídali na četné dotazy zvědavých ná­vštěvníků zajímajících se o paměťové instituce. Do organizačních činností byli zapojeni i studenti knihovnictví a informačních věd. Paměťové instituce v Lipsku sice spolupracují již tradičně, ovšem výsledkem nových marketingových produktů byla i myšlenka velké Street Party na lipské Beethovenstrasse, která přilákala až 4000 obyvatel. Pouliční festival knihoven a archivů se bude konat každé dva roky a poměrně nízké ná­kla­dy na tuto populární akci ponesou všechny zúčastněné organizace – Německá národní knihov­na, Knihovna města Lipska, Univerzitní knihovna v Lipsku, Státní archiv a široký okruh jejich přátel a partnerů. V roce 2011 tento festival podpořil i německý Rotary Club a Americké centrum v Lipsku. Pracovníci knihoven a archivů věří, že tento pouliční festival prohloubí kontakty mezi obyvateli Lipska a zapojenými organizacemi i mimo otevírací dobu. Všichni přítomní se shodli na tom, že si díky festiva­lu užili velkou zábavu!

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen, Jg. 4, Nr. 4/ Dezember 2011, s. 68–69)

V září roku 2011 byla ve zrekonstruovaném oponickém zámku na Slovensku zpřístupněna knihov­na rodu Apponyiovců. Koncem 18. století, v době své největší slávy, měla 30 000 svazků a patřila k nejbohatším šlechtickým knihovnám Slovenska. Velký zámek dali postavit Apponyiovci v renesan­čním slohu v 16.–17. století. V letech 1844–1846 byl rozšířen o severní křídlo, kam byla přestěhována rodinná knihovna. Její základy položil roku 1774 Juraj Anton Apponyi ve Vídni. Na panovnickém dvoře vykonával významné funkce. Zajímal se o kupování děl velkých mistrů, především knih a obrazů. Knihovna byla známá pod názvem Bibliotheca Apponiana. Počtem svazků jí mohlo konkurovat asi deset dalších šlechtických knihoven, které měly okolo 20 000 knih. Prvním knihovníkem byl jezuita Augustin Michelazzi, který sestavil katalogy, jež se dochovaly dodnes. Když roku 1817 zakladatel Juraj Anton zemřel, zájem zachovat knihovnu projevil jeho syn Anton Apponyi, který byl diplomatem a rakouským velvyslancem v Itálii, v Londýně a Paříži. Roku 1818 kvůli vyplacení podílů prodal část knihovny na dražbě ve Vídni. Roku 1825 se rozhodl převézt knihovnu do Bratislavy, kde pro ni postavil palác, který dnes už nestojí. Knihovník Karol Anton Gruber popsal události okolo této knihovny ve spise Collectio Monimentorum quae in memoriam Bibliothecae Apponyianae custodita sunt (1827). Knihovna plnila funkci veřejné knihovny do roku 1846. Po roce 1948 nastaly špatné časy pro zámek i pro knihovnu. Díky evropským fondům byl však nedávno oponický zámek opraven a poskytnul místo i pro tuto historickou knihovnu. Dnešní fond Apponyiovské knihovny obsahuje 17 342 knih v deseti jazycích. Nejstarší kniha je dílo Sokrata ze švýcarské Basileje z roku 1505. Knihovna uchovává korespondenci francouzských králů, díla papežů, hodnotné knihy slavného mistra knihvazače Giambattistu Bodiniho a další unikáty.

(Biblitheca Universitatis – 7. roč., č.2/2011/2012, s. 18–20)

Již od roku 2010 se podílí Bavorská státní knihov­na s dalšími pěti partnerskými knihovnami ze čtyř evropských zemí na digitalizačním projektu Evropské komise v rámci programu CIP ICT PSP-2009. Cílem projektu je digitalizace nesmírně cenných rukopisů a první výsledky jsou již přístupné on-line jako Europeana regia. Cílem je digitalizace téměř 900 středověkých evropských rukopisů. Tato reprezentativní kolekce ilustruje dějiny umění Evropy. První částí je projekt Bibliotheca Carolina – digitalizuje kodexy pocházející z karolinské doby. Těchto 425 nejstarších knih představuje největší část celkového projektu a obsahuje množství vynikajících informací pro zkoumání středověku. Vzhledem k to­mu, že významná část dnešní Evropské unie byla součástí Karolinské říše, jsou tyto rukopisy mimořádně atraktivní. Z tohoto období je digitalizováno celkem 114 rukopisů Bavorské státní knihovny, což je největší počet těchto děl jedné knihovny z Karolinské říše. Další exkluzivní částí je sbírka rukopisů uložená v Louvre, která představuje aristokratickou kulturu Francie apod. Více na http://www.europeanaregia.eu/.

(Bibliotheks Magazin – No. 3/2011, s. 54–58)