Hlavní obsah stránky

SYLVA ŠIMSOVÁ ODPOVÍDÁ Z ANGLIE

Dotaz: Co je nového v britských veřejných knihovnách na začátku roku 2012?

Odpověď:

Současné ekonomické problémy mají vliv na knihovny. Místní samosprávy na ně nemají dostatek finančních prostředků a chystají se omezovat činnost knihoven či dokonce zavírat pobočky.

V hrabství Gloucester se nedávno sešli čtenáři, kteří protestovali proti plánu zavřít 15 poboček. Soud rozhodl, že tento plán odporuje zákonu. Účastníci setkání, mezi nimiž bylo i několik autorů, poslali ministrovi kultury petici, ve které žádají, aby chránil knihovny v celé zemi [http://www.guardian.co.uk/books/2011/dec/ 15/library-closures-writers-ed-vaizey-letter].

Změny ve způsobu komunikace a pokles četby knih nutí veřejné knihovny vytvářet nové služby pro uživatele. Prvním krokem je umožnit přístup k internetu těm čtenářům, kteří nevlastní počítač nebo jsou na cestách. Počítače v knihovnách jsou plně využívány a lákají do budov lidi, kteří by tam jinak nešli.

Někteří uživatelé si do knihovny přinášejí vlastní laptop a knihovny jim umožňují napojení na internet přes wi-fi. Jeden mladý nadšenec mi řekl, že se připojí k internetu i v noci, když si sedne na schody před dveřmi knihovny! [www.haringey.gov.uk/index/community_and_leisure/libraries/findalibrary/hornseylibrary.htm].

Znamená to tedy, že knihovny přestávají lidem půjčovat knihy, a že uživatelé už nečtou? Ne tak docela. Roste popularita elektronických čteček a jejich cena klesá. Knihovnám nezbylo, než se s tímto faktem vypořádat. Společně s nakladateli, kteří také spatřují svou roli v zachovávání gramotnosti a vzdělání, se snaží čtečky napojit na tradiční literaturu. V poslední době vznikla Public Library Online, v níž si knihovny mohou předplatit službu pro stahování elektronických textů do čteček nebo počítačů. Zaregistrovaní uživatelé tuto službu mohou využívat také přes svůj počítač doma a ani nemusí chodit do knihovny. Výběr textů zatím není velký, ale zahrnuje literaturu pro děti i dospělé. Texty jsou řazeny na „virtuálních poličkách“, z nichž dvě sponzoruje Google [www.booktrade.info/index.php/showarticle/37747www.thebookseller.com/news/google-partners-bloomsbury-public-library-online.html].

A jak se k současné situaci ve veřejných knihovnách staví knihovnická profese?

Knihovnická asociace CILIP vyzývá členy, aby poslali své vyjádření parlamentnímu výboru zabývajícímu se zavíráním knihoven (Select Committee Inquiry into Public Library Closures), který má zvážit, zda likvidace poboček porušuje zákon z roku 1964 [www.guardian.co.uk/books/2011/nov/24/mps-library-cuts-select-committee].

A jak se k současné situaci stavím já?

Dvě malé knihovny na dvou stranách našeho kopce nejsou zavřeny, naopak, jedna rozšířila otvírací hodi­ny a druhá má novou budovu – sice menší než bývala, ale dostačující. Zbytek prostoru vyplnily byty, kterých je v Londýně nedostatek. Služba je dobrá, ale já stejně raději využívám badatelské knihovny British Library a London Library. Přístup k internetu v knihovnách vítám a jsem ráda, že internetoví „bezdomovci“ mají kam chodit.

Co se týče čteček, mám s nimi citový problém asi příznačný pro moji knihovnickou generaci: Spějeme snad ke knihovnám s prázdnými regály – jenom se spínačem na stahování textů do čteček? Budeme se večer před spaním v posteli tulit ke čtečce? Budou poličky na stěnách našich bytů prázdné a bude na našem stole ležet jen jedna tvrdá plastová čtečka?