Hlavní obsah stránky

JAK NA TO: Model knihovního profilu na Facebooku se zaměřením na děti a mládež

Lucie Koníčková lucie.konickova@gmail.com

Článek je druhou částí dvoudílného materiálu zabývajícího se sociálními médii a jejich využitím v knihovnách. Čerpá z kapitol diplomové práce Sociální média a knihovny – Facebook. Model knihovního profilu se zaměřením na děti a mládež.1) Druhý díl se věnuje modelu knihovního profilu v rámci sociální sítě Facebook se zaměřením na uživatele z řad dětí a mládeže. Popisovaný model shrnuje teoretická východiska pro tvorbu konkrétního profilu, jenž byl vytvořen ve spolupráci s Knihovnou Petra Bezruče v Opavě a testován po dobu šesti měsíců za účelem ověření správnosti a účinnosti těchto teoretických předpokladů.

Služby knihoven dnes zahrnují poměrně širokou oblast, kterou není třeba představovat. V historii jejich rozvoje je významným mezníkem automa­tizace knihovních procesů. Díky ní bylo možno služ­by rozšířit, interní procesy optimalizovat a opět vyjít o krok vstříc čtenářům, z nichž se pomalu vyvinuli uživatelé. A stejně jako se tito museli naučit přijmout a využívat výhody automatizace své knihovny, je teď řada právě na knihovnách, aby se zase přiučily něco od nich. V prvé řadě je třeba se uživatelům do jisté míry přizpůsobit, naslouchat jejich potřebám, požadavkům, přáním. Ne, že by to knihovny nedělaly, ale sledovat dnešní trendy často znamená jít tam, kde jsou uživatelé, dělat to, co žádají a využívají a zvládat vše tak, jak to oceňují.

Jedním z často zmiňovaných důvodů pro opodstatnění negativní odpovědi na otázku, zda a proč knihovna využívá nějakou on-line aplikaci sociální sítě (dále jen OASS), resp. přímo Facebook (dále jen FB), bývá nedostatek času k „údržbě“ takových stránek. Jelikož je fenomén OASS chápán více jako volnočasová aktivita (a tudíž s nepříliš vysokým významem), nepřiděluje se jeho správa pracovníkům z řad informaticky zaměřeného personálu, jako jsou programátoři, správci sítě, weboví designéři nebo administrátoři, ale běžným pracovníkům z řad knihovnických. Ovšem takovým způsobem, že se často prostě jen přidá k jejich dalším běžným pracovním povinnostem. Od pracovníka, který na takovou práci „navíc“ nedostane také náležitý časový prostor, nelze ani příliš očekávat, že k ní okamžitě zaujme dychtivý, optimistický a hlavně kreativní postoj, jaký vyžaduje. Pak se rovněž nelze divit, jestliže je správa profilu považována spíše za nepříliš oblíbenou komponentu pracovní náplně, o to více, pokud si pracovník s touto záležitostí neví rady.

Dalším faktorem, který ovlivňuje ono tápání knihovníků v oblasti OASS, je fakt, že dosud není a nebylo nikde stanoveno nebo řečeno, co vlast­ně prostřednictvím profilu knihovny v rámci OASS ventilovat. Nejrozšířenější způsob vypadá tak, že knihovny svůj profil využívají jako další kanál pro distribuci stejných informací, jaké vysílají do světa ještě svými klasickými webovými stránkami, propagačními plakáty a informačními letáky na nástěnkách uvnitř svých budov. Proti nim stojí zastánci „progresivnějšího proudu“, kteří prosazují co největší přizpůsobení se prostředí – sledovat a osvojit si charakteristiky média, jehož knihovna využívá, a následně se tak jeho uživatelům co nejvíce přiblížit.

Při konstruování návrhu vzorového testovacího profilu hrály roli především dojmy z reakcí knihovnic a knihovníků na téma přítomnosti knihovny na Facebooku, poznatky z průzkumu obsahu a designu již existujících knihovních profilů a v nezanedbatelné míře také vlastní názor autorky na tuto problematiku, a to jak z pohledu uživatelky FB, tak čtenářky, a do jisté míry i knihovnice.

Ze všech těchto informací a podnětů nakonec vykrystalizovaly dvě stěžejní otázky, které byly základem pro realizaci konečného návrhu, a to „Jak?“ a „Co?“. Odpovědi na ně byly přímým podkladem pro získání představy o způsobu organizování/minimalizování práce s profilem a o jeho náplni.

Hlavní princip OSS = sdílení

Jak již bylo naznačeno výše, zdá se, že hlavními úskalími správy profilu knihovny na FB je časový prostor a vlastní náplň stránek. Podle dosavadních zkušeností a poznatků získaných sledováním situace na FB a různých přístupů jednotlivých knihoven si troufám tvrdit, že jádro těch­to problémů může spočívat v tom, že OASS často nejsou knihovníky adekvátně pochopeny, a tedy ani využívány tím způsobem, jakým vůbec vznikly a jaký je vlastně jejich principem. Ten tkví ve sběru a sdílení informací, které dohromady vytváří jev, jenž by se dal pojmenovat jako „síťování“ a který vyjadřuje postupné propojování uživatelů skrze sdílený obsah do pomyslné sítě charakteristické určitými znaky. Tímto znakem může být například společný zájem, téma, věkový či geograficky založený rys nebo aktuální „módní“ či masová tendence.

Obrázek 1 názorně ilustruje síťovací princip přímo na profilu Děti a mládež KPBO, který je předmětem praktické části této studie.

Na jeho základě se pak lze zaměřovat na různé skupiny uživatelů, a to sdílením obsahu, který vyhovuje jejich potřebám, zájmům a preferencím, jak je ilustrováno obrázkem v případě zacílení na věkový segment dětí a mládeže v rozmezí 13 a 18 let.

Vytváření vlastního obsahu je činnost, která pravděpodobně děsí většinu knihovníků pověřených správou těchto typů profilů. Knihovna ale nemusí nutně vytvářet nějaký obsah jenom proto, aby její profil nezůstal prázdný. Pokud její aktivity, o nichž chce prostřednictvím sociálních médií informovat, nebo jiné činnosti vystačí na každodenní „zásobování zdi“ FB profilu, pak není co řešit. Ovšem častější jsou situace, kdy strán­ky knihoven na FB „zejí prázdnotou“, resp. několik dnů až týdnů starými příspěvky. Tímto způsobem se cíle prezence knihovny na FB, ať už jde o získávání nových fanoušků (a potažmo i čtenářů), rozšiřování informací o knihovně a z knihovny, pod­pora čtení či cirkulace čtenářských informací, určitě nenaplní.

Modelový profil Děti a mládež KPBO je založen na myšlence, že pravidelné zveřejňování nových příspěvků a udržování fanouškovské/čtenářské obce FB v kontaktu s knihovnou je sice důležité, ale nemusí být tolik náročné na vlastní tvorbu a výběr. Jádrem modelového způsobu „obhospodařování“ FB profilu je totiž již zmíněné zacílení na určitou demografickou skupinu a formulace jejích charakteristických rysů, ze kterých jsou odvozeny či vysledovány zájmy, preference a potřeby.

Na základě těchto informací pak lze udělat jednorázovou, v případě potřeby ale i vícenásobnou rešerši, vybrat a nashromáždit informační zdroje odpovídající zjištěným charakteristikám a ty pak sledovat, pravidelně kontrolovat a sbírat či vybírat z nich informace, které jsou vyhodnoceny z hlediska cílového segmentu za zajímavé. Informace získané tímto účinným „harvestingem“ lze poté jednoduše sdílet na FB profilu, a to buď vlastním příspěvkem ve for­mě nového statusu, doplněné­ho o odkaz, fotografii nebo video, anebo přímým odkazem, fotografií či videem s vlastním komentářem (viz obr. 2).

Tímto způsobem se dané informace mohou šířit nejen komunitou čtenářů, kteří jsou fanoušky daného knihovního profilu, aletaké prostřednictvím sítě jejich přátel k lidem, již fanoušky nejsou. Pokud totiž uživatel příspěvek generovaný na profilu knihovny okomentuje, bude ho sdílet nebo mu dá „palec nahoru“, pak se tato aktivita objeví ve výpisu jeho činností, viditelných všem jeho přátelům v rámci OASS. Informace o knihov­ně, jejích akcích nebo knihách obecně se tak může šířit napříč celou komunitou nezávisle na tom, kdo je čtenářem dané knihovny, a kdo ne.

Tematická struktura vzorového profilu

Způsob naplňování profilu byl již osvětlen, jedna ze dvou směrodatných otázek – „Jak?“ – byla zodpovězena. Zbývá ještě najít odpověď na druhou otázku – „Co?“ – aneb struktura a složení vlastní náplně vzorového profilu. Po důkladném zamyšlení nad možnostmi a mezemi, kterými se OASS Facebook vyznačuje, byly stanoveny čtyři okruhy sdružující základní témata, o nichž lze z pohledu knihovny uvažovat jako o adekvátních. Tematickou strukturu hlavních okruhů ilustruje obrázek 3.

Opticky i reálně největším znázorněným tématem jsou Informace o knihách. Určení tohoto okru­hu bylo v podstatě nejjednodušší volbou, pro­tože o čem jiném by měla knihovna informovat ve větší míře než o knihách a knižní kultuře.

Dalším velkým tematickým okruhem je Zábava. Jeho stanovení vycházelo ze zřejmého a čím dál častěji zdůrazňovaného chápání OASS FB především jako volnočasové aktivity a místa k zábavě, kontaktu se známými a přáteli, sdílení informací osobního charakteru, interakci s nový­mi lidmi apod. Tuto výraznou charakteristiku je třeba přijmout a také se podle ní zařídit. Uživatelé se zde chtějí v první řadě bavit. Je třeba jim tedy nabídnout i tento typ informací. V dobře sestaveném „mixu“ s informacemi vyšší váhy pak lze vytvořit obsah, který bude lépe stravitelný i pro méně náročné uživatele a přitom určitým způsobem informačně stále hodnotný.

Dva menší okruhy v rámci schématu pak tvoří Akce, události a eBezpečí. Menší proto, že netvoří stěžejní náplň, ale spíše okrajovou část obsahu, ať už vzhledem k nižší frekvenci výskytu prvků nebo vzhledem k povaze použitého média.

Oblast Akce, události zahrnuje především zpravodajství a ohlašování akcí konaných buď v rámci knihovny samotné, města, v němž knihovna sídlí, nebo též pozvánky na jakékoli akce a události, kte­ré nějakým způsobem vyhovují zvolenému seg­mentu uživatelů, na něž je profil zaměřen.

Adekvátní informovanost a povědomí o rizikách pohybu na internetu a způsobu jejich předcházení jsou dalšími potenciálními cíli, které mohou knihovny jako strážci informační bezpečnosti svých uživatelů sledovat. Svůj profil v prostředí OASS FB mohou využít nejen jako prostředek pro vlastní propagaci a další ze způsobů, jak se přiblížit své čtenářské obci, ale také nabídnout informační pomoc a základní seznámení s pravidly a doporučeními o bezpečnosti v oblasti sociálních médií. Posledním blokem proto byla zvolena oblast nazvaná eBezpečí. Představuje tematický kanál pro distribuci informací z prostředí internetu se zacílením na negativní aspekty jeho využívání.

Konkrétní náplň jednotlivých oblastí je v následujících pododdílech popsána jako obsah daných čtyř modulů, které dohromady tvoří jádro tematické struktury profilu Děti a mládež KPBO (viz obr. 8).

Modul Informace o knihách

Hlavním posláním tohoto modulu je získávat a zásobovat profil informacemi z oblasti knižní distribuce, fondu a kultury. Jako aktivity vhodné k distribuci fanouškům a čtenářům prostřednictvím FB profilu byly stanoveny následující (viz též obr. 4):

•  knižní tipy (pravidelné – denní, týdenní, tipy na vánoční dárky atd.),

•  tematické knižní výběry (sci-fi, detektivky, fantasy, pohádky, čtení na dovolenou atd.),

•  informace o nových knižních titulech (v rámci akvizice knihovny nebo obecně),

•  informace z knižní kultury obecně.

Obsahové údaje pro modul Informace o knihách mohou být získávány v podstatě dvojím způsobem. V prvním případě je to samostatná iniciativa a snaha pracovníka knihovny jako správce profi­lu. To znamená např.:

•  samostatné vypracování nebo využití již existujících tematických knižních výběrů, které má da­ná knihovna k dispozici,

•  výběr knižních tipů z fondu,

•  výběr může být založen na snaze strefit se do vkusu zvoleného cílového segmentu uživate­lů/ čtenářů,

•  nebo také mohou být tímto způsobem zviditelněny určité tituly za nějakým účelem (aktuální trendy, cirkulace fondu, půjčování nových knih, povinná četba atp.).

Druhá možnost je pak založena právě na onom sdílení a síťování, o němž bylo pojednáno výše. Pro tento způsob zásobování profilu adekvátními informacemi je třeba realizovat v první řadě informační průzkum a najít zdroje, které mohou být potenciálními zásobárnami aktuálních a zajímavých informací. A to jak klasické webové stránky, tak i například jiné FB profily. V případě modulu Informace o knihách byly na základě takového průzkumu nalezeny a pro informační harvesting2) vybrány jak stránky zabývající se knižními výběry a tipy, tak také webová rozhraní různých nakladatelství a vydavatelství.

Modul Zábava

Obsahem tohoto modulu jsou nejrůznější odka­zy na stránky zábavného charakteru (viz obr. 5), vtipná videa, ale také například na komiksy on-line, omalovánky, kreativní programy pro tvorbu videí, stripů3) a dalších produktů, které kromě zábavy mohou navíc určitým způsobem rozvíjet dětské dovednosti a znalosti informačních a komunikačních technologií.

Způsob naplňování profilu a charakter obsahu tohoto modulu je do značné míry závislý na konkrétní osobě, která jej bude vykonávat. Je vhod­né nebát se identifikovat, akceptovat a přizpů­so­bit nárokům, zájmům a požadavkům vykazo­vaných cílovou skupinou.

Modul Akce, události

Třetí část modelu představují Akce, události. Oblasti do ní zahrnuté znázorňuje obrázek 6 a sběr spočívá především ve sledování informačních kanálů jak uvnitř knihovny, tak také například informačního centra daného města a dalších webových stránek zabývajících se kumulací informací tohoto typu.

Modul eBezpečí

Poslední oblast, téma elektronického bezpečí, byla zvolena z toho důvodu, že v digitálním věku se internet stal jakousi samozřejmostí, ale pojmy jako ochrana osobních údajů, trvalost informací na síti, zneužití osobních informací, kyberšikana, dětská pornografie a další mají stále stejně důležitý význam, ne-li větší.

Cílem poslední části modelu je vytvořit kanál, jenž bude tyto informace směrovat k jejich nejčastějším aktérům – mladým uživatelům internetu. Jako podtémata proto byly zvoleny oblasti ochrany soukromí, nekalých internetových praktik, zneužití osobních informací a trvalost informací na internetu (viz obr. 7).

Spojením všech čtyř výše zmíněných modulů vzniká jakási molekula konkrétně vyjadřující složení a strukturu teoretického modelu stavby profilu knihovny v prostředí OASS. Podle něj byl vytvořen reálný profil zaměřený na děti a mládež ve spolupráci s Knihovnou Petra Bezruče v Opavě. Profil byl v provozu šest měsíců, během nichž byl plněn a udržován podle zásad a doporučení vycházejících ze síťovacího principu. Na základě statistických a dalších dat, jež byly získány jak ze samotných stránek, tak i posléze realizovaným průzkumem, byly následně profil Děti a mládež KPBO a hypotézy s modelem spojené vyhodnoceny.

Na prezentaci výsledků tohoto hodnocení již v článku není místo, jsou však obsaženy v diplomové práci, jež se tímto průzkumem zabývala a je též zdrojovým dokumentem. Plný text je k dispozici i na internetu po zadání názvu práce do vyhledávače.

 

 

 

ODKAZY:

1) KONÍČKOVÁ, Lucie. Sociální média a knihovny – Facebook.

2) Harvesting – sběr, zde myšleno jako průzkum a sběr informací.

3) Krátký vtipný komiks skládající se jen z několika okének tvořících jakýsi proužek.

 

ZDROJE: