Text a foto KAREL SOSNA sosna@psp.cz

Pravidelným čtenářům tohoto odborné­ho časopisu jistě neuniklo, že se 77. světový knihovnický a informační kongres IFLA konal ve dnech 13.-19. 8. 2011 v hlavním městě karibského ostrova Portorico San Juanu. Úvodem mi proto dovolte několik slov o této pro nás obyvatele české a moravské kotliny stále ještě poněkud exotické zemi.

Portoriko s více než čtyřmi miliony obyvatel, jenom San Juan čítá i s předměstími 1,6 milionů, má za sebou bohatou a pohnutou historii. Původní indiánské obyvatelstvo bylo po roce 1508 zcela podmaněno a téměř vyhlazeno Španěly, kteří sem spolu s francouzskými a holandskými obchodníky začali ve velkém dovážet otroky ze západní Afriky. Téměř 400 let trvající španělskou nadvládu ukončila roku 1898 španěl­sko-americká válka. Ostrov obsadili Američané a v současnosti má Portoriko postavení přidruženého státu USA (Commonwelth) se společnou hlavou státu, měnou, armádou a zahraniční poli­tikou. Většina Portorikánců je, zdá se, s tímto stavem spokojena, protože zastánci samostatnosti v občas konaných referendech svoji věc opakovaně prohrávají. V rozhovorech vystavují na odiv a jsou hrdi, jak říkají, na svou indiánsko-africkou duši, španělského ducha a americké tělo. Zkrátka netají se tím, že v současnosti převažují výhody (zejména ekonomické) jejich spojení s USA nad nevýhodami (například účast v armádě) z toho plynoucími. Řekněte například, komu z nás by se také nelíbilo tankovat 95 oktanový benzin 1 galon (necelé čtyři litry) za pouhých 96 centů (necelých 19 Kč)? Tento vliv USA se samozřejmě také odráží ve vyspělé organizaci, vybavení a funkcio­nalitě portorického knihovnictví, které je na světové úrovni.

Co se týče samotného kongresu IFLA, jeho vůdčí téma vyjádřilo hlavní motto Budoucnost knihoven: integrace, inovace a informace pro všechny. Podrobněji pak obsah a jeho zaměření charakterizovalo pět podtémat, kterými byly Vol­­ný přístup a digitální prameny, Taktika, stra­­tegie a prosazování se knihoven, Uživatelské zaměření přístupu a služeb, Nástroje a techniky a Ideje, inovace a předvídání nového. V jejich rámci se prakticky během jednoho týdne uskutečnilo 218 odborných akcí, na kterých se vystřídalo přes 400přihlášených řečníků z celkového počtu 2500 účastníků. Knihovníci ze 116 zemí světa měli dále možnost navštívit každý podle svého výběru 22 různých knihoven, sedm historických a přírodních památek a pamětihodností, včetně tří kulturních a společenských akcí. Tradičně velký zájem byl o doprovodný veletrh 164 výrobců a prodejců knih, periodik, nejrůznějších databází a nejmodernějšího zařízení pro knihovny, mezi kterým převládaly počítače a knihovní systémy, knižní skenery, zařízení k samoobslužnému půjčování a vracení dokumentů, sofistikované regálové systémy a mnoho dalších inovací. O to, aby zahraniční účastníci po supermoderním konferenčním centru, ale i po celém San Juanu, nebloudili, se staralo na 200 ochotných dobrovolníků a širokou informovanost o pravidelném i mimořádném dění zabezpečoval kongresový zpravodaj vycházející denně v neobvykle vysokém počtu jazyků - angličtině, němčině, španělštině, francouzštině, ruštině, portugalštině a arabštině.

Sekce parlamentních knihoven IFLA uspořádala během hlavní konference půldenní seminář o inovativních přístupech při poskytování informačních produktů a služeb parlamentům a občanům s aktivní účastí parlamentních knihovníků z Kanady, Brazílie, Zimbabwe, Chile, USA a Iránu. Následoval celodenní seminář o aktuálně řešených úkolech a problémech parlamentních informačních služeb, jako jsou rozpočtové škrty v době hospodářské recese, úvodní informační kurzy pro nově zvolené zákonodárce, vyhodnocování odpovědí na referenční a analytické dotazy nebo zprostředkování historie a současnosti parlamentarismu široké veřejnosti. Zde se dostalo veliké pozor­nosti informaci o společném mezinárodním projektu pěti středoevropských zemí Višegrádská digitální parlamentní knihovna +, který byl hodnocen jako následováníhodný příklad i pro spolupráci parlamentních knihoven zemí Karibiku. Další akcí sekce byla dvouhodinová kavárna parlamentních znalostí, jejímž cílem bylo informovat neformálním způsobem kolegyně a kolegy z jiných typů knihoven o naší práci. Dále dvě zasedání stálého výboru sekce s představením nových členů a volbami nových funkcionářů, kdy byl předsedou sekce na další období zvolen ředitel Knihovny Dolní sněmovny ve Westminsteru John Pullinger, tajemnicí Rai­sa Teodori z Itálie a informačním koordinátorem Innocent Rugumbwa z Ugandy. Nejvíce času bylo věnováno přípravám dalších konferencí a diskusím o jejich nosných tématech.

Další doprovodnou událostí světových knihovnických a informačních kongresů IFLA bývají výroční konference sekce parlamentních knihoven. Letošní byla již 27. v pořadí a konala se 13. srpna v reprezentativní budově Kapitolu z roku 1929 nápadně připomínající svoji starší sestru ve Washingtonu, D.C. Portorický parlament má dvě komory, Poslaneckou sněmovnu (51 poslanců) a Senát (27 senátorů). Administrativní zázemí jim oběma zajišťuje Kancelář legislativních služeb, jejíž součástí je i parlamentní knihovna.

Konference sekce parlamentních knihoven IFLA se zúčastnilo 101 zástupců z 57 zemí. Nej­početněji byly zastoupeny, pochopitelně kromě Portorika, země jako Brazílie, Kanada, Chile, Indie, Pákistán, kupodivu Severní i Jižní Korea, Thajsko a USA. Z Evropy přijeli zástupci ze Španělska, Finska, Německa, Itálie, Polska, Slo­vinska, Velké Británie a Ukrajiny.

Po oficiálním zahájení konference řediteli Kanceláře legislativních služeb portorického parlamentu a parlamentní knihovny následovalo seznámení s organizací a strukturou Kanceláře, legislativním procesem a parlamentní knihovnou. Knihovna nese jméno po svém bývalém knihovníkovi a poslanci Tomasi Bonilla Felicianovi, byla založena v roce 1964 a zaměst­nává 14 knihovníků. Základem asi šedesáti tisícového knihovního fondu je kompletní sbír­ka parlamentárií od roku 1900 a ve zvláštní čítárně sbírka občanských zákoníků ze 17 zemí. Významná je i v zemi jedinečná sbírka publikací z celého světa o dějinách Portorika, kterou knihovna vytváří v těsné spolupráci s oficiálním historikem Portorika jmenovaným vládou.

Knihovna provádí rozsáhlou digitalizaci svých sbírek tak, aby mohla zákonodárcům obou komor, ale i veřejnosti poskytovat své služby v modelu 24/7. Dá se říci, že v knihovnických a informačních službách je hodně podobná naší Parlamentní knihovně. Co ji ale od nás nejvíce odlišuje, je dvousměnný provoz. Od pondělí do pátku je otevřena od 7.00 do 20.30 a v sobotu od 7.00 do 18.00 hodin.

Konference pokračovala přednáškami na té­ma analýza informačních potřeb zákonodárců a zdokonalování parlamentních knihovnických služeb kolegyň a kolegů z Chile, Japonska, Nigérie, Číny (pro zajímavost - par­lamentní knihovna zde neexistuje, ale z 1400 pracovníků Národní knihovny je pro služby Všečínskému lidovému shromáždění vyčleněno 60 lidí) a Velké Británie.

Závěr konference byl věnován hledání nejlepší formy spolupráce s Meziparlamentní unií (IPU) a výměně zkušeností regionálních organizací parlamentů z různých částí světa. V této souvislosti mě velmi potěšila, ale zároveň pracovně i značně vytížila skutečnost, že parlamenty zemí Latinské Ameriky a Karibiku za­kládají pod názvem Red de Intercambio de los Parlamentos de América Latina y El Caribe (RIPALC) obdobu Evropského centra pro parlamentní výzkum a dokumentaci (ECPRD). Navrhované organizační schéma, formy a metody řízení a spolupráce spočívající na institutu korespondenta RIPALC v jednotlivých národních parlamentech doslova kopírují organizač­ní schéma řízení a formy a metody spolupráce v ECPRD založeném již v roce 1977. Z velkého zájmu soudím, že praktické informace a rady, které jsem zde jako z evropských účastníků jediný korespondent ECPRD mohl předat, padly na velmi úrodnou půdu.

Závěrem bych rád zdůraznil, že během obou odborných setkání, výroční konference parlamentních knihoven i hlavního kongresu, převládl nejenom u mě optimistický pocit až přesvědčení, že knihovny a knihovníci jsou schop­ni jako jedna z mála profesí úspěšně čelit výzvám až nebezpečně rychle se měnícího současného světa. Možná, že k tomuto optimismu trochu přispěla i společná exkurze do největší světové výrobny rumu Bacardi, na který jsou naši portoričtí kolegové právem hrdi. Sebekriticky ale přiznávám, že jsme se sice naučili správně namíchat nápoje jako Margarita, Daiquiri a Cuba Libre, ale úplně zapomněli navštívit firemní knihovnu. Nezbývá než se vrátit.