Hlavní obsah stránky

TÉMA: E-knihy: Jak se dělá e-kniha?

VOJTĚCH VOJTÍŠEK  vojtech.vojtisek@mlp.cz

 

V loňském Čtenáři1 jsem se pokusil popsat důvody, které nás v Městské knihovně v Praze (MKP) vedly od tradiční služby půjčování knih k profilaci veřejné knihovny (nejen) jako vydavatele a distributora nového obsahu. Výsledek? Jsme stále na začátku, přesto na správné cestě – poptávka existuje, ukazatel využití fondu roste a náklady jsou sympatické, přesto nechceme kráčet sami. Dovolte mi proto navázat stručným shrnutím postupů, které k vydání e-knihy v knihovně vedou.

Už víme proč, ale víme také jak?

E-knihy v MKP čtenář najde jednoduše v online katalogu; na dvě kliknutí si bez dalších překážek může přečíst romány Miloše Urbana nebo básně Karla Šiktance. Jak se to ale vlastně dělá?

V zásadě je postup zpracování velice jednoduchý:

1.  zajistit licenci;

2.  připravit zdrojový dokument;

3.  zpracovat text;

4.  konvertovat do formátů e-knih;

5.  zkontrolovat;

6.  publikovat;

7.  dát vědět světu o tom, co děláte.

Pojďme si jednotlivé body projít malinko podrobněji.

Zajištění licence

Na úplném začátku, ještě než se přistoupí k samotnému zpracování, je třeba zajistit adekvátní licenci – chceme přeci jakožto vydavatel a distributor umožnit koncovým uživatelům dílo tzv. užít. Zatímco u klasických knih papírových knihovna půjčuje na základě knihovní licence2, u děl bez hmotného nosiče se jedná o tzv. sdělování díla veřejnosti3. Zjednodušeně: máme na výběr ze dvou možností – vydávat díla tzv. volná podle § 28 zákona č. 121/2000 Sb., nebo uzavřít příslušnou licenci s majitelem autorských práv4.

U volných děl je třeba se ujistit, že dílo je skutečně volné, tj. uplynulo 70 let od smrti všech autorů (ilustrátorů, překladatelů…) příslušného díla. A raději rovnou počítejme 71 – publikovat totiž můžeme až v roce následujícím po uplynutí 70leté lhůty5. Je velice důležité opravdu důkladně ověřit údaje o narození a úmrtí daných osob, minimálně ze dvou nezávislých zdrojů. Velmi dobře v tomto ohledu slouží např. portál Národní autority ČR, pro dohledávání autorů překladů potom také Databáze českého uměleckého překladu6. V případě, že se o volné dílo nejedná, nejjednodušší je obrátit se na kolektivního správce literárních děl Dilia; zastupované autory lze dohledat také přímo na webových stránkách7. U zahraničních autorů se obvykle jedná prostřednictvím literárních agentů. Nebojte se také existujících přirozených přímých vazeb s autory, které jsou pro knihovny přirozené – síť osobních kontaktů je většinou nejpřímější a pro obě strany nejlépe vyhovující způsob, jak se domluvit na novém projektu.

Příprava zdrojového dokumentu

Práva máme ověřena, licenční smlouvu podepsanou. Co dál? Můžeme se pustit do textu – zdrojem pro nás může být jak fyzický svazek z fondu, tak „rukopis“, který od autorů dostáváme obvykle v elektronické podobě. Papírovou knihu skenujeme; neplatí ale nutně, že čím dražší vybavení, tím lepší výsledek. Dobrých obrázků dosáhnete i na běžném kancelářském skeneru s doporučeným rozlišením 300 dpi8. Klíčové je postupovat v plynulém tempu, soustředěně (chyby a jejich opakované dohledávání znamenají opravné skenování, a tím se celý proces prodražuje). Nezapomeňte si zavést systém pro ukládání obrázků, aby bylo možné navazovat na rozpracované projekty, popř. jednoduše inovovat, zaučovat nové kolegy apod. Není třeba hledat předimenzovaná softwarová řešení, klíčem je udělat si pořádek v tom, co a jak se dělá, a vést dokumentaci. A potom – zálohovat, zálohovat, zálohovat.

Pokud pro vás má sám autor (či nakladatel) zdrojový text v elektronické podobě, skenovat nemusíte. Největší kus práce máte ale teprve před sebou.

Redakce textu

Pokud jste skenovali papírovou předlohu, máte vlastně uloženou spoustu obrázků stránek knihy. Abyste mohli postupovat dál, potřebujete vytěžit skenovaný text – to lze provést samozřejmě automatizovaně díky technologii pro optické rozpoznání znaků (OCR)9. Využití této technologie se nabízí v podobě počítačových programů dostupných jak volně, tak komerčně. Program běží na pozadí, během několika málo desítek minut dostanete text pro další zpracování v běžném textovém editoru. Výsledná kvalita je ovlivněná především kvalitou předlohy, chybovost se pohybuje v jednotkách procent. Přichází proto na řadu první čtení – rychlé opravy zřejmých chyb zanesených počítačem kontrolou proti předloze (kolace) a zároveň příprava textu pro další zpracování především formátováním textu a dodržováním základních typografických pravidel. Tato práce probíhá zčásti automatizovaně (aplikováním sledu předem připravených úprav), zčásti se pochopitelně jedná o ruční práci.

Takto naformátovaný text může putovat dále ke druhému čtení ke korektorovi, který jej následně posílá k finálnímu třetímu čtení redaktorovi. Přestože se redakce a korektura textu do jisté míry překrývají (doplňují), je důležité je oddělovat – nejenže více očí vidí více chyb, ale především každé z těchto dvou čtení se děje za jiným účelem. Zatímco cílem korektury je vyčistit text primárně od gramatických chyb, cílem redakce je maximálně pomoci budoucímu čtenáři se čtením (hlídat fakta, aktualizovat výrazy, vysvětlovat, co být vysvětleno má, vylepšit slovosled, zachovat původní styl – zkrátka, z dobré knihy udělat knihu skvělou). Je to práce mravenčí, principiálně neviditelná, přesto nesmírně důležitá.

Konverze, kontrola a publikování

Text zkontrolovaný korektorem a vyladěný redaktorem je třeba „zabalit“ do formátů pro uživatelská zařízení. E-kniha je vlastně jednoduchá webová stránka a podle toho se také vytváří i otevírá. Ke svému čtenáři putuje v příslušném „kontejneru“ – ten obsahuje všechny součástky, které jsou k přečtení potřeba (ilustrace, metainformace o knížce). V MKP připravujeme standardně EPUB (primárně pro čtečky e-knih, softwarové i hardwarové), PDF (pro čtení na počítači a zobrazování náhledů v katalogu knihovny), HTML (pro jednoduchý převod do jakéhokoliv dalšího formátu na straně uživatele) a PRC (otevřená varianta formátu MOBI, kterou podporujeme speciálně pro majitele zařízení Kindle).

Pro převádění připraveného textu nám dostatečně slouží software s otevřeným zdrojovým kódem Calibre10, pro formát EPUB našim potřebám lépe vyhovuje Sigil11, dostupný rovněž volně. Práce v obou programech je intuitivní a pro začátek existuje řada návodů a postupů k vytvoření kvalitní a plnohodnotné e-knihy12.

Nesmíme zapomenout výsledné soubory také zkontrolovat. V první fázi si ověříme, zda je vygenerovaná e-kniha validní (součástí výše jmenovaných jsou integrované moduly epubcheck13, existují samozřejmě i další nástroje). Poté zkontrolujeme, jak naše e-kniha vlastně vypadá. Ideálně bychom měli použít takový software i hardware, který používá náš čtenář. Obecně je dobré testovat soubory na čtečkách různých výrobců, abychom pokryli základní nabídku na trhu; u e-knih bohužel nikdy nemáte stoprocentní kontrolu nad tím, na jakém displeji a zařízení se vaše e-kniha bude zobrazovat.

Zkontrolované soubory v prostředí MKP procházejí běžným jmenným a věcným zpracováním ve fondu knihovny a přenášejí se prostřednictvím knihovního systému do webového katalogu knihovny – opět existuje řada platforem a prostředí, kde e-knihy publikovat. Platí obecná pravidla pro přívětivé uživatelské prostředí webu: co nejméně bariér, okamžitá a neustálá dostupnost a optimalizace pro vyhledávače.

Nezapomeňte o tom říci čtenářům

Pro čtenáře jsou takto zpracované e-knihy dostupné v režimu open access, volně, bez přihlašování. To ovšem neznamená, že se o něčem takovém automaticky dozvědí. Hotovou e-knihou na webu to celé teprve začíná. Jedním z nejzajímavějších a do budoucna klíčových prvků knihovny jsou kontexty. Možná chystáte v knihovně nebo okolí zajímavou akci na podobné téma nebo byste mohli uspořádat autorské čtení, nechat si zasoutěžit začínající spisovatele povídek anebo digitalizovat vesnickou kroniku. Možná by vám sami čtenáři mohli dát najevo, co by je bavilo a zajímalo. Je to na vás!

Nezkusíte to také?

Projekt E-knihovna Městské knihovny v Praze má za cíl učinit českou literaturu jednoduše a široce dostupnou v kvalitním zpracování a zároveň nabízet zajímavou příležitost pro spolupráci autorům i nakladatelům. Ovšem – jak již bylo řečeno v úvodu – nechceme na to být sami! Pokud jste se již pustili do podobného projektu, digitalizujete či o takovém směru rozvoje svých služeb uvažujete, uvítám vaše zkušenosti, náměty a dotazy na své níže uvedené mailové adrese. Hodně štěstí!               

 

1  VOJTÍŠEK, Vojtěch. Trendům navzdory: e-knihy v Městské knihovně v Praze. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2017, roč. 69, č. 10, s. 358–359 [cit. 2018-04-11]. ISSN 1805-4064. Dostupné z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/49.

2  Viz § 37 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon)

3  Viz § 18 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon)

4  Zájemce o podrobnosti si dovolím odkázat na článek AUJEZDSKÝ, Josef. Elektronické knihy z pohledu právního. Lupa.cz [online]. [cit. 2018-04-01]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: https://www.lupa.cz/clanky/elektronicke-knihy-z-pohledu-pravniho/.

5  Srv. § 27 odst. 8 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon).

6  Dostupná z https://www.databaze-prekladu.cz/.

7  Konkrétně na http://www.dilia.cz/kolektivni-sprava.

8  V MKP se při skenování držíme standardů NDK, které jsou dobře známé v krajských knihovních digitalizačních jednotkách a které jsou podrobněji rozepsány a aktualizovány na http://www.ndk.cz/standardy-digitalizace. Knihy digitalizované v rámci zpracování zdrojových textů pro e-knihy celkem přirozeně putují dále do digitální knihovny MKP, kde jsou uchovávané a zpřístupňované v systému Kramerius. Pro zájemce o srovnání komfortu čtení e-knih a digitalizovaných titulů lze srovnat libovolnou z e-knih vydaných MKP s jejím ekvivalentem v digitální knihovně na http://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/.

9  Pro bližší informace viz např. Optical Character Recognition. AIM Inc. Pittsburgh [online]. 2000, 5, [cit. 2011-05-05]. Dostupný z: http://www.aimglobal.org/technologies/othertechnologies/ocr.pdf. PA 15238-2802.

10  Podrobnosti včetně odkazů ke stažení najdete na https://calibre-ebook.com/.

11  Podrobnosti včetně odkazů ke stažení najdete na https://sigil-ebook.com/.

12  Doporučuji začít s příručkou PISTORIUS, Vladimír a Pavel KOČIČKA. Jak se dělá e-kniha: příprava elektronických publikací ve formátech EPUB a MOBI. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2015. ISBN 978-80-87855-15-7.

13  Podrobnosti k nástroji jsou na https://github.com/IDPF/epubcheck.