Čas knih

Sotva skončil Březen – měsíc čtenářů a nocležníci zažili již poosmnácté v knihovnách spoustu dobrodružství v rámci Noci s Andersenem, sotva byly vyhlášeny a předány ceny Magnesia Litera a v Ostravě začal ve všech krajích připravovaný cyklus diskusí Knihovna – věc veřejná, jenž skončí až v říjnu, a už odstartoval další měsíc knihám a knižní kultuře zaslíbený, aniž by se vzdal atributu lásky sobě kdysi předurčené. Minulostí je další ročník Noci literatury, čtyřiadvacátá přehlídka nakladatelů na festivalu Svět knihy i Festival spisovatelů, ale další akce jako Jičín – město pohádky na nás teprve čekají…

Dopad našeho knihovnického zákona, jehož sté výročí připadne na příští rok, vyvolává v zahraničí údiv, kolika knihovnám vdechl život. Jenže s pouhou kvantitou dnes už nikdo nevystačí, je třeba hledat nové cesty a způsoby fungování knihoven, jimi nabízených služeb. Chmurným mementem jsou poslední statistická šetření Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. Z celkem 6249 fungujících veřejných knihoven u nás jich plných 57 %, tj. 3021, kromě půjčování knih neprovozuje žádnou jinou aktivitu, ve 37 % neproběhla za posledních 20 let žádná investiční akce. Týká se to především malých obcí, ale nebezpečí Damoklova meče při provozování kulturního skanzenu se tady naskýtá. Platný knihovnický zákon už obcím nenařizuje povinnost provozovat knihovnu, a tak při rozhodování o skladbě rozpočtu obcí mohou nastat i černé scénáře. 

Vše je v lidech, jejich kreativitě a nápadech. Dosavadní praxe to i potvrzuje. Dostanou-li obce od svých knihovnic a knihovníků smysluplné a nosné návrhy, úvahy o zamlžené budoucí existenci knihoven jsou nejen bezpředmětné, ale starostové a starostky naopak hledají cesty k financování nových projektů. Opět se k tomu s vaší pomocí snažíme přispět i novým číslem Čtenáře. Přináší mj. návody a inspiraci, jak mohou knihovny svým čtenářům zajistit půjčování e-knih, jak je dokonce mohou samy vydávat, jak lze knihovnu proměnit v zoologickou zahradu, informuje, jak u nás postupuje digitalizace na příkladu aktuálního stavu systému Kramerius na konci roku 2017.

Je máj – lásky čas, přestože podle poslední prognózy kanadských vědců se limity rozvoje lidstva mají vyčerpat už do konce 23. století. A pokud lidstvo nenajde záložní místo ke svému přesídlení, je neodvratně odsouzeno k zániku. Studie se však nezmiňuje, kolik knih a v jaké podobě si každý bude moci vzít s sebou…

JAROSLAV CÍSAŘ