LEDEN

Před 135 lety, 1. 1. 1879, se narodil anglický prozaik E. M. Forster (†1970), jehož romány Rodinné sídlo, Cesta do Indie či posmrtně vydaný Maurice zlákaly i filmaře.

Před 95 lety, 1. 1. 1919, se narodil americký prozaik J. D. Salinger (†2010), autor slavného romá­nu Kdo chytá v žitě, po němž už publikoval jen několik kratších próz a povídek a po roce 1965 se odmlčel úplně a žil v utajení.

Před 95 lety, 1. 1. 1919, se narodil ruský spisovatel Daniil Granin; česky vyšly knihy Blokádní deníky, Chuť poznání, Obraz, Po svatbě, Zubr, Letím do bouřky, Jmenovec, Lidé vzhůru nohama, Zpáteční lístek aj.

Před 95 lety, 3. 1. 1919, se narodila česká spisovatelka Květa Legátová (†2012), která publikovala už v 50. letech, ale po odmlčení se prosadila až po roce 2000 povídkami Želarya novelou Jozova Hanule (podle ní vznikl úspěšný film Želary); byla oceněna Státní cenou za literaturu (2002).

Před 155 lety, 4. 1. 1859, se narodil Karel Václav Rais (†1926), český prozaik a publicista, autor románů Zapadlí vlastenci či Západ.

Před 60 lety, 5. 1. 1954, se narodil maďarský spisovatel László Krasznahorkai, autor proslulého románu Satanské tango, který byl zfilmován reži­sé­rem Bélou Tarrem (film trvá sedm a půl hodiny), s nímž autor spolupracoval i na dalších dílech; čes­ky vyšel ještě román Od severu hora, od jihu jezero, od západu cesty, od východu řeka.

Před 395 lety, 6. 1. 1619, se narodil Cyrano de Bergerac (†1655), francouzský básník a dramatik, dnes známý hlavně jako hrdina slavné hry Edmon­da Rostanda z roku 1897.

Před 185 lety, 6. 1. 1829, zemřel Josef Dobrovský (*1753), český jazykovědec, zakladatel slavistiky a historik.

Před 110 lety, 6. 1. 1904, se narodil Miloš Václav Kratochvíl (†1988), český spisovatel, filmový scenárista, dramaturg a pedagog, profesor FAMU; psal historické romány, např. Osamělý rváč, Dobrá kočka, která nemlsá, Život Jana Amose, Matyášův meč, Král obléká halenu, Husitská kronika, Veronika, Evropa tančila valčík, Evropa v zákopech aj.; jako scenárista spolupracoval hlavně s režisérem Otakarem Vávrou, často adaptoval vlastní předlohy (např. trilogie Jan Hus, Jan Žižkaa Proti všem, Putování Jana Amose, Komediant, Veronika, Evropa tančila valčík aj.).

Před 80 lety, 7. 1. 1934, se narodil argentinský spisovatel a diplomat Abel Posse; v letech 1990–1996 byl velvy­slancem v Československu, resp. v Čes­ké republice; česky vyšel jeho román Psi z ráje, biografie Evita: příběh vášně a utrpení Evy Perónové a kniha Che Guevarův pražský příběh.

Před 190 lety, 8. 1. 1824, se narodil anglický prozaik Wilkie Collins (†1889), autor románů Žena v bíléma Měsíční kámen.

Před 95 lety, 8. 1. 1919, zemřel rakouský spisovatel Peter Altenberg (*1859), česky mu vyšel např. výbor z díla Minutové romány.

Před 80 lety, 8. 1. 1934, zemřel ruský prozaik a básník Andrej Bělyj (*1880), autor románů Petrohrad a Stříbrný holub, novely Kóťa Letajev nebo poémy První setkání.

Před 85 lety, 9. 1. 1929, se narodil Heiner Müller (†1995), německý dramatik, básník, spisovatel, esejista a divadelní režisér, považovaný za nejdůležitějšího německého divadelníka po Bertoltu Brechtovi; u nás jsou známé jeho hry Pověření, Hamlet-stroj nebo Kvartet podle Laclosových Nebezpečných známostí; v roce 1993 režíroval v Bayreuthu Wagnerovu operu Tristan a Isolda (vyšlo na DVD).

Před 65 lety, 12. 1. 1949, se narodil světově proslulý japonský prozaik Haruki Murakami, autor románů Norské dřevo, Kafka na pobřeží, Afterdark, Konec světa & Hard-boiled Wondreland, Sputnik, má láska, Na jih od hranic, na západ od slunce, Ptačí kronika, 1Q84 a dalších; česky vyšla také sbírka povídek Po otřesech; v roce 2006 dostal v Praze Cenu Franze Kafky.

Před 45 lety, 12. 1. 1969, se narodil britský prozaik David Mitchell; po studiích žil osm let v Japonsku, kde vy­učo­val angličtinu; z japonského prostředí čerpal inspiraci také pro několik svých děl; úspěšně debutoval románem v devíti povídkách Hybatelé, další dva romány sencislo9 a Atlas mra­ků byly v užší nominaci na Man Booker Prize, Atlas mrakůbyl v roce 2012 zfilmován; dále vydal autobiografický román Třináct měsíců a historický román Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta; je považován za jednoho z nejlepších anglicky píšících spisovatelů střední generace.

Před 135 lety, 15. 1. 1879, se narodila kanadská anglicky píšící spisovatelka Mazo de la Roche (†1961), autorka populární šestnáctidílné rodinné ságy Jalna.

Před 220 lety, 16. 1. 1794, zemřel anglický historik Edward Gibbon (*1737), autor rozsáhlého, dnes už klasického díla Úpadek a pád římské říše.

Před 125 lety, 16. 1. 1889, se narodil Pavel Eisner (†1958), český literární kritik, publicista, básník a překladatel, autor knih o češtině Chrám i tvrz, Čeština poklepem a poslechem a Rady Čechům, jak se hravě přiučiti češtině.

Před 325 lety, 18. 1. 1689, se narodil francouzský spisovatel Charles-Louis de Secondat Montesquieu (†1755), autor Perských listů.

Před 100 lety, 18. 1. 1914, se narodil německý spisovatel a překladatel Arno Schmidt (†1979), jehož dílo začalo být pro české čtenáře objevováno teprve nedávno; zatím vyšly prózy Leviatan, Cesty do Weilaghiria Faun.

Před 205 lety, 19. 1. 1809, se narodil americký básník a prozaik Edgar Allan Poe (†1849), autor básně Havran či detektivních a hororových povídek Jáma a kyvadlo, Zánik domu Usherů či Vraž­dy v ulici Morgue.

Před 30 lety, 21. 1. 1984, zemřel Alan Marshall (*1902), australský spisovatel, publicista, cestovatel a folklorista, autor bestselleru Už zase skáču přes kaluže, autobiografického příběhu o onemocnění dětskou obrnou, který u nás v roce 1970 úspěšně zfilmoval Karel Kachyňa.

Před 285 lety, 22. 1. 1729, se narodil německý dramatik Gotthold Ephraim Lessing (†1781), autor her Mína z Barnhelmu a Emilia Galotti, jejíž inscenací bylo v roce 1783 slavnostně otevřeno pražské Stavovské divadlo.

Před 165 lety, 22. 1. 1849, se narodil švédský dramatik a prozaik August Strindberg (†1912), autor románů Červený pokoj a Syn služky a her Králov­na Kristina, Slečna Julie, Tanec smrti, Hra snů či Strašidelná sonáta.

Před 15 lety, 23. 1. 1999, zemřel český prozaik Jaroslav Foglar (*1907), „otec“ Rychlých šípů a stvořitel Stínadel (Záhada hlavolamu aj.).

Před 115 lety, 24. 1. 1899, se narodila Milada Součková (†1983), česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička; po roce 1945 pracovala v USA, kde po únoru 1948 zůstala, takže doma její díla nemohla vycházet; autorka románů a próz Odkaz, Zakladatelé, Bel canto a dalších.

Před 140 lety, 25. 1. 1874, se narodil anglický prozaik William Somerset Maugham(†1965), autor románů O údělu člověka či Na ostří nože.

Před 60 lety, 25. 1. 1954, se narodil David Grossman, jeden z nejslavnějších současných izraelských spisovatelů; česky vyšly jeho romány Viz LÁSKA, Mít s kým běžet a Žena prchá před zprávou a kniha pro děti Pohádky pro Itamara a Rut.

Před 40 lety, 25. 1. 1974, zemřel v Paříži Jan Čep (*1902), český spisovatel a překladatel katolické orientace; po roce 1948 žil v exilu; psal romány, povídky i eseje, např. Dvojí domov, Vigilie, Letnice, Hranice stínu, Modrá a zlatá, Cikáni, Malé řeči sváteční, O lidský svět, Poutník na zemi, Samo­mluvy a rozhovory, Sestra úzkost aj.

Před 95 lety, 27. 1. 1919, se narodila Jiřina Hauková (†2005), česká básnířka a překladatelka, členka Skupiny 42.

Před 75 lety, 28. 1. 1939, zemřel William Butler Yeats (*1865), anglicky píšící irský básník, dramatik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1923; česky vyšel výbor z básní Slova snad pro hudbu, řada esejů i her.

Před 95 lety, 29. 1. 1919, se narodil slovenský spisovatel a publicista Ladislav Mňačko (†1994), jehož nejznámějším dílem je román Jak chutná moc.

Před 85 lety, 30. 1. 1929, se narodil český prozaik, básník a dramatik Alexandr Kliment, za normalizace postižen zákazem činnosti, autor próz a románů Marie, Setkání před odjezdem, Hodinky s vodotryskem, Nuda v Čechách, Šťastný život aj.

Před 85 lety, 31. 1. 1929, zemřel Jan Karafiát (*4. 1. 1846), český refor­movaný, po roce 1918 českobratrský evangelický farář; je znám první českou původní autorskou pohádkou pro děti Broučci: pro malé i veliké děti z ro­ku 1876; knihu vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého, po 17 letech byla objevena spisovatelem Janem Herbenem; autorská práva na knihu odkázal Karafiát Českobratrské církvi evangelické, která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků; Karafiát dále vydal knihy pro děti a mládež Broučkova pozůstalost, Karafiátova čítanka a Kamarádi; kromě toho vydal stručný katechismus, homilie, kázání, pětidílné Paměti, věnoval se poezii i publicistice a revidoval Bibli kralickou.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora