Hlavní obsah stránky
Pohled na 23. ročník celostátního akvizičního semináře
Akviziční seminář se uskutečnil 17. října 2013 v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Stejně jako v předchozích letech se zde sešli akvizitéři ze všech typů knihoven, kteří mají na starost doplňování knihovních fondů a zajímají se o aktuální dění v oblasti získávání a nákupu knihovních dokumentů. V sále Staré radnice zahájila seminář Mgr. Veronika Peslerová, ředitelka Krajské knihovny Vysočiny. Ing. Jitka Hladíková, zástupkyně ředitelky KKV, krátce pohovořila o organizačních záležitostech. Na 23. podzimní knižní veletrh přítomné pozvala jeho ředitelka PhDr. Markéta Hejkalová. Dále se slova ujal Ing. Aleš Brožek, ředitel SVKUL a předseda Sekce pro akvizici SDRUK, aby uvedl příspěvky programu semináře. Mimo jiné otevřel otázku místa konání dalšího ročníku akce a vyzval k zamyšlení nad pořadatelstvím 24. celostátního akvizičního semináře.
Jako první vystoupila Mgr. Světlana Knollová z Národní knihovny České republiky, která má na starosti zahraniční akvizici, se svým příspěvkem Akvizice za časů krize – rozhodující je obsah (Racionální skloubení doplňování zahraničních tištěných a elektronických publikací). Připomněla Koncepci rozvoje knihoven ČR na rok 2011–2015 a zdůraznila prioritu 12/4, mít aspoň jeden výtisk každé zahraniční knihy v tištěné či elektronické verzi. V současnosti, při nedostatku finančních prostředků v knihovnách, často zvažují, zda nakoupit dokument tištěný, nebo elektronický nebo obě verze. Uvedla, jaké metody elektronického publikování nabízejí uživatelům (předplatné databází, PDA). Z webové stránky NK ČR představila TOP 10 nejoblíbenějších e-knih (ebrary) v roce 2012. Nabídla vzorek ze statistiky užívání titulů získaných pomocí PDA. Dalším tématem bylo porovnání výše sazby DPH u e-knih v evropských zemích. Na závěr kladně zhodnotila situaci, že Evropská komise se zavázala přehodnotit výši DPH v oblasti e-knih do konce roku 2013.
Jana Fojtíková z Oddělení doplňování zahraničních dokumentů Národní knihovny České republiky v přednášce s názvem Knihovna/Knižnica – pokračování tradice… (Projekt česká a slovenská knihovna) přítomné seznámila s projektem Česká knihovna v Univerzitnej knižnici v Bratislave, který probíhá za výrazné podpory ministerstev kultury České a Slovenské republiky už od roku 2005. Díky němu NK ČR a Univerzitná knižnica v Bratislave obohacují své fondy o kvalitní informační zdroje. Jana Fojtíková v číslech shrnula tuto spolupráci za uplynulá léta. Projekt je přínosem pro obě strany, za vše svědčí fakt, že dokumenty ve slovenštině jsou po těch v angličtině nejvíce půjčovanými cizojazyčnými studijními materiály.
Příspěvek Získávání povinného výtisku aneb „Detektivní činnost“ ve Vědecké knihovně v Olomouci přednesla PhDr. Libuše Machačová. Prezentaci vytvořila se svou kolegyní Ing. Stanislavou Ivanovovou. Vědecká knihovna se podobně jako další knihovny s právem povinného výtisku potýká s potížemi, kdy nedostává všechny povinné výtisky od nakladatelů. Akvizitéři jsou nuceni sami zjišťovat, co a kde bylo vydáno a následně urgovat u vydavatelů. PhDr. Machačová zúčastněné seznámila s jejich evidencí urgencí a představila novinku, kterou ve VKOL používají pro výrazné ulehčení práce. Jedná se o tzv. srovnávač záznamů (povinných výtisků) nedodaných do jedné ze tří knihoven (NK, MZK, VKOL) v bázi Národní knihovny (NKC) v rámci sdílené katalogizace (Cluster).
Co je nového ve výměně publikací v Knihovně Národního muzea, nám řekla PhDr. Jarmila Kučerová, vedoucí příslušného oddělení této knihovny. Výměna je významným zdrojem odborné literatury, hlavně té málo dostupné. Ve své přednášce přiblížila, jak se na této práci projevily změny ve způsobu vydávání odborné literatury – vydávání dokumentů v elektronické verzi. Sdělila, že vědci sice vítají on-line verze periodik, ale zároveň však nadále žádají tištěné verze, ideálně tedy používají paralelně obě, tj. „nespokojí se“ s on-line verzemi. Prezentovala pomůcku Stručný průvodce pro muzejní knihovny, který vznikl před lety zejména pro potřeby muzejních knihoven, a jsou v něm aktualizovány praktické rady.
Mgr. Daniela Nová, která má na starosti akviziční politiku Ústřední knihovny Českého vysokého učení technického v Praze, popsala nový prvek v doplňování fondu knihovny. V knihovně zvolili (Ne)tradiční formy akvizice ve vysokoškolském prostředí, a to prodejní výstavu zahraničních tištěných knih. Výstava je určena pro celou akademickou obec napříč ČVUT, knihy přímo vybírají akademici, ale i studenti. Hlavním smyslem výstavy je nákup s knihou v ruce. Bude se konat pátý ročník této akce. Zkušenosti získané z akvizice tištěných knih využili a podobným způsobem již uskutečnili první výstavu zahraničních elektronických knih.
Odpolední blok tématem Akvizice českých e-knih zahájil Mgr. Martin Hanák z Akademické knihovny Jihočeské univerzity. S otázkou „Proč ještě nenakupujeme e-knihy běžně jako rohlíky?“ uvedl problémy, se kterými se v rámci nákupu českých e-knih potýkáme. Podle něj nebyla ještě překročena hranice zlomového finančního objemu nákupu knih, po kterém by nakladatelé nebo poskytovatelé přistoupili k větším investicím do obsahu nabídky e-knih. Ukázal, jaké typy akvizice e-knih nabízejí dva poskytovatelé, eReading (Albatros Media) a Flexibooks (Fraus), a představil jejich nabídku knihovnám.
Velice zajímavá přednáška Mgr. Hanáka vyvolala první bouřlivější diskusi k tématu e-knih.
Na předchozí vystoupení tematicky navázal Ing. Mgr. Pavel Synek z firmy EBSCO. Na úvod své prezentace EBSCO eBooks: Akviziční modely a flexibilita rozvoje fondu vyzdvihl výhody e-knih pro uživatele i knihovny. Jako jednu z nich uvedl snadnost akvizice a ukázal, jaké formy zpřístupnění elektronických knih nabízí EBSCO Publishing. Podrobně rozebral různý přístup k rozvoji kolekce e-knih: předplatné, akvizice/trvalé vlastnictví, Patron Driven Acquisition (PDA), krátkodobá výpůjčka. Na konkrétních ukázkách dokonale přiblížil, jak uživatel může vyhledávat zahraniční tituly na intuitivní platformě EBSCOhost. Knihovnám vysvětlil, v čem spočívá možnost efektivní správy rozpočtu díky smysluplné kombinaci pořizovacích modelů.
Příjemným zpestřením odborné debaty bylo vystoupení Jana Seidla z Obce překladatelů. Přišel představit Překladatelskou anticenu Skřipec. Tu od roku 1994 uděluje odborná porota Obce překladatelů „nepovedeným“ překladům beletristické literatury. Nebeletristickým (populárně-naučným) překladům je určena anticena Skřipeček. Udělené ceny jsou i s komentáři a odůvodněním poroty zveřejňovány na webových stránkách Obce překladatelů. Pan Seidl nastínil smysl této anticeny a vysvětlil kritéria výběru nominací. Velice zajímavé bylo jeho čtení ukázek těchto „perel“ z českých překladů. Závěrem sdělil, že by uvítal tipy z řad akvizitérů na knihy nešťastně přeložené.
Ing. Aleš Brožek velice pěkně uvedl vystoupení Jany Lichtenbergové ze Severočeské vědecké knihovny, představil ji jako zkušenou akvizitérku. Paní Lichtenbergová sdělila, že je to její poslední příspěvek na akvizičním semináři a s podtitulem „Co přinesl čas a sametová revoluce“ by se v něm chtěla pokusit o Ohlédnutí za 40 lety práce v akvizici. Svou přednášku rozdělila do tří tematických okruhů ve dvou časových obdobích, do roku 1989 a po roce 1989, tedy do éry socialismu a kapitalismu. První okruh nazvala Produkce, distribuce, prodej – legislativa a organizace a shrnula vždy základní důležitá fakta o prodeji, nákupu a získávání knih v obou obdobích. V druhé části Plánování, obsahové zaměření, cenzura připomněla, jak do roku 1989 ovlivnil skladbu fondu ideologický dohled státu. Z období po sametové revoluci poukázala na boom ve vydávání nových knih bez ohledu na kvalitu či škodlivost obsahu, rozmach sexu a erotiky ve všech podobách a rozšíření sci-fi a komiksů. Třetí část, nazvaná Technika a nové technologie, dokumenty, se týkala pomůcek, postupů a všeho, co bylo během let k dispozici k nákupu a evidenci dokumentů. V epilogu své prezentace přiznala, že tištěným dokumentům a jejich akvizici stále, i přes pochopitelný rozvoj nových směrů, dává přednost. Velmi zajímavé retrospektivní podání postřehů a poznatků J. Lichtenbergové si vysloužilo největší potlesk obecenstva.
Obecní zpravodaje Moravskoslezského kraje a jejich elektronické zpřístupňování byly dalším tématem semináře. Mgr. Gabriela Filipová hovořila o novince, se kterou v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě začali v létě 2013. Rozhodli se (nápad paní ředitelky) elektronicky zpřístupňovat periodický tisk, tzv. obecní (místní) zpravodaje, kam patří obecní periodika, obecní tiskoviny a radniční zpravodaje. Zažádali o souhlas se zveřejňováním obecního zpravodaje v elektronické podobě a zahájili ukládání ve formátu pdf na server knihovny s využitím modulu ADAM pro správu digitálních objektů. Toto technické řešení je dílem Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.
Mirka Dvorová ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje přečetla svůj příspěvek Regionální literatura ve SVK Plzeňského kraje. Zmínila se o průběhu a postupech při nákupu a získávání regionální literatury a vyzdvihla její význam. Regionální literatura má podle ní v knihovních fondech v dnešní době globalizace nezastupitelné místo a význam uchovávaných publikací v budoucnu spíše poroste. Knihovny s právem regionálního povinného výtisku mají velkou zodpovědnost za trvalé uchovávání těchto knihovních dokumentů, za jejich ochranu, restaurování a konzervaci.
Posledním bodem programu byla prezentace Ing. Aleše Brožka. Na úvod předložil do pléna otázku Už konečně nakupujete DVD s českými i zahraničními filmy? a zjišťoval, která z přítomných městských veřejných knihoven nakupuje DVD filmy a půjčuje je svým čtenářům. Knihovnám doporučil rozšířit služby tímto směrem. Nabídl zkušenosti s půjčováním filmů v SVKUL. Uvedl konkrétní distributory spolupracující s knihovnou (Bontonfilm, Magic Box, JRK) a předvedl ukázku smlouvy s distributorem. Kvitoval, že některé knihovny k záznamům DVD filmů přiřazují linky na servery s filmovou tematikou (ČSFD, FBD). Na závěr pochválil knihovnu v Havlíčkově Brodě, disponující nejrozsáhlejším fondem DVD filmů.
Ing. Aleš Brožek seminář také ukončil, všem poděkoval za účast a zhodnotil vysokou úroveň prezentací. Přítomné pozval na setkání nakladatelů a knihoven v rámci knižního veletrhu. Účastníci semináře mohli také přijít na doprovodný program v předvečer zahájení 23. podzimního knižního veletrhu, a to na autorské čtení Michala Viewegha a Martina Reinera a na LiStOVáNí Lukáše Hejlíka v knize Roberta Fulghuma.
Zápis ze semináře a jednotlivé prezentace jsou k dispozici na stránkách Sdružení knihoven České republiky http://www.sdruk.cz/sdruk/odborne-sekce/sekce-pro-akvizici/clanek/23-akvizicni-seminar/.
Foto: Jitka Hladíková