PROSINEC

Před 95 lety, 1. 12. 1918, zemřela nejvýznamnější maďarská spisovatelka Margit Kaffková (*1880), au­torka románu Barvy a léta.

Před 95 lety, 2. 12. 1918, zemřel francouzský dramatik Edmond Rostand (*1868), autor proslulé hry Cyrano z Bergeracu.

Před 90 lety, 4. 12. 1923, se narodil italský básník, prozaik, esejista, překladatel a profesor slavistiky Angelo Maria Ripellino (†1978), znalec ruské a české literatury, autor knihy Magická Praha.

Před 80 lety, 4. 12. 1933, zemřel německý básník a překladatel Stefan George (*1868).

Před 85 lety, 6. 12. 1928, se narodil český spisovatel Karel Pecka (†1997), autor románu o životě politických vězňů Motáky nezvěstnému či povídek Malostranské humoresky.

Před 140 lety, 7. 12. 1873, se narodila americká prozaička a básnířka Willa S. Catherová (†1947), autorka románu Moje Antonie o českých přistěhovalcích v Nebrasce.

Před 85 lety, 7. 12. 1928, se narodil český spisovatel, publicista, scenári­sta a překladatel Zdeněk Mahler, autor knih o Mozartovi (Sbohem, můj krásný plameni), Smetanovi (Nekamenujte pro­roky), Dvořákovi (Spirituál bílého muže) či Mahlerovi (Krajan Gustav Mahler), překladatel Gogolova Revizora, autor scénáře k filmům Božská Ema, Lidice a dalším a televizního eseje Ano, Masaryk; jako poradce se podílel na scénáři k Formanovu filmu Amadeus.

Před 405 lety, 9. 12. 1608, se narodil anglický básník John Milton (†1674), jehož nejslavnějším dílem je rozsáhlý epos Ztracený ráj.

Před 90 lety, 10. 12. 1923, se narodil španělský spisovatel Jorge Semprún (†2011), píšící převážně francouzsky, autor románu Bílá hora.

Před 95 lety, 11. 12. 1918, se narodil ruský spisovatel Alexandr Solženicyn (†2008). Za kritiku Stalina v dopise své­mu příteli byl v roce 1945 zatčen a následujících osm let strávil v trestaneckých táborech. V letech 1953 až 1956 žil ve vyhnanství v Kazachstánu, v roce 1957 byl rehabilitován a pak působil jako učitel ve středním Rusku. Proslavil se v roce 1962 působivou novelou Jeden den Ivana Děnisoviče, v níž líčí jeden den života v trestaneckém pracovním lágru (gulagu). Následovaly novely Případ na stanici Krečetovka, Matrjonina chalupa a Ve vyšším zájmu a další pró­zy. V roce 1968 pak vyšly na Západě a v samizdatu rozsáhlé romány V kruhu prvním a Rakovina. Solženicyn se brzy proslavil po celém světě, doma mu však bylo znemožněno publikovat a byl pronásledován úřady. V roce 1969 byl vyloučen ze Sva­zu spisovatelů. V roce 1970 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu, kterou si však neodjel do Stockholmu osobně převzít z obavy, že by se již nemohl vrátit do Ruska. V roce 1971 vyšla v Paříži kniha Srpen 1914 a doma byl Solženicynovi konfiskován ukrývaný rukopis Souostroví Gulag (kniha postu­p­ně vyšla v Paříži v letech 1973 až 1975); kampaň proti autorovi vyvrcholila v roce 1974, kdy byl deportován ze země a zbaven sovětského občanství. Usadil se nejprve ve Švýcarsku a později ve Vermontu v USA. Do Ruska se vrátil v roce 1994. V emigraci pokračoval ve své literární práci a stal se symbolem mravní neústupnosti a odporu proti sovětské moci. Po Souostroví Gulag, uměleckém dokumentu o ruských koncentračních táborech, pracoval na rozsáhlém cyklu Rudé kolo, z něhož však dokončil pouze čtyři svazky; česky vyšel výbor Lenin v Curychu, který z cyklu pořídil sám Solženicyn. Česky dále vyšla kontroverzní dvoudílná historiografická práce Dvě stě let po­spo­lu – Dějiny rusko-židovských vztahů v letech 1795–1916 a v letech 1917 až 1995, výbor povídek Meruňková zavařenina a dal­ší.

Před 90 lety, 12. 12. 1923, předčasně zemřel francouzský spisovatel Raymond Radiguet (*1903), autor románu Ďábel v těle.

Před 85 lety, 12. 12. 1928, se narodil Čingiz Ajtmatov (†2008), kyrgyzský spisovatel píšící též rusky, au­tor proslulé milostné novely Džamila či romá­nů Stanice Bouřná (A věku delší bývá den) a Popraviště.

Před 140 lety, 13. 12. 1873, se narodil ruský spisovatel Valerij Brjusov (†1924), jehož nejslavnější román Ohnivý anděl se stal námětem opery Sergeje Prokofjeva.

Před 150 lety, 16. 12. 1863, se narodil filozof, esejista, básník a prozaik George Santayana (†1952), původem Španěl, psal anglicky, žil v USA, zemřel v Římě.

Před 165 lety, 19. 12. 1848, zemřela anglická spisovatelka Emily Brontëová (*1818), jedna ze tří lite­rárně činných sester, autorka slavného románu Na Větrné hůrce.

Před 45 lety, 20. 12. 1968, zemřel pražský německý spisovatel Max Brod (*1884), překladatel a propagátor Ja­náč­kových oper, přítel Franze Kafky, po jehož smrti nedodržel Kafkovo přání, aby zničil jeho rukopisy a naopak je publikoval; napsal Kafkův životopis či paměti Život plný bojů.

Před 45 lety, 20. 12. 1968, zemřel americký spisovatel John Steinbeck (*1902), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1962) a Pulitzerovy ceny za své vrcholné dílo Hrozny hněvu, autor románů či novel O myších a lidech, Na plechárně, Pláň Tortilla, Zima úzkosti, Toulavý autobus, Byla kdysi válka, Nebeské pastviny, Neznámému bohu či Na východ od ráje.

Před 55 lety, 21. 12. 1958, zemřel německý spisovatel Lion Feuchtwanger (*1884), autor stále populárních historických románů Ošklivá vévodkyně, Žid Süss, Židovská válka, Lišky na vinici, Židovka z Toleda či Nepravý Nero.

Před 15 lety, 23. 12. 1998, zemřel ruský spisovatel Anatolij Rybakov (*1911), autor zejména na Západě proslulého, avšak značně přeceňovaného románu z období stalinismu Děti Arbatu a jeho pokračování Třicátý pátý a další roky.

Před 215 lety, 24. 12. 1798, se narodil největší polský romantický básník Adam Mickiewicz (†1855), autor národního eposu Pan Tadeáš, veršované historické povídky Konrád Wallenrod či dramatu Dziady.

Před 150 lety, 24. 12. 1863, zemřel anglický spisovatel William Makepeace Thackeray (*1811), autor satirických románů z anglické společnosti, jejichž vrcholem je Jarmark marnosti.

Před 115 lety, 25. 12. 1898, zemřel belgický básník a prozaik Georges Rodenbach (*1855), autor románu Mrtvé město, který se stal námětem ope­ry E. W. Korngolda.

Před 75 lety, 25. 12. 1938, zemřel Karel Čapek (*1890), jedna z nejvýznamnějších osobností české literatury. I přes poměrně krátký život vytvořil Čapek rozsáhlé dílo a zasáhl do mnoha oblastí: byl básníkem, překladatelem, filozofem, fotografem, dramatikem, divadelním režisérem, publicistou, esejistou, psal romány a povídky různých žánrů (filozofické, detektivní, sci-fi, protiválečné…), cestopisy a další prozaická díla. Jeho bratrem byl výtvarník a spisovatel Josef Čapek (1887–1945) – některá díla napsali společně: hry Lásky hra osudná, Ze života hmyzu a Adam stvořitel, knihu Krakonošova zahrada a další. Karel Čapek se už za svého života proslavil i ve světě a několik let patřil i ke kandidátům na Nobelovu cenu za literaturu; doma získal několikrát Státní cenu za literaturu. Po mnichovské dohodě se stal terčem politických útoků a zemřel na zápal plic několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem. Dodnes se těší zájmu nových a nových čtenářů a o jeho tvorbu se zajímají kritici, studenti, spisovatelé i filmaři. Z díla Karla Čapka jmenujme zejména dramata Loupežník, R.U.R. (slovo robot z této hry, které vymyslel Josef Čapek, přešlo do mezinárodního slovníku), Věc Makropulos (hra se stala námětem opery Leoše Janáčka), Bílá nemoc a Matka; romány Továrna na absolutno, Krakatit, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Válka s mloky, První parta a Život a dílo skladatele Foltýna; soubory Boží muka, Trapné povídky, Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy; knihy Kritika slov, O nejbližších věcech, Zahradníkův rok, Marsyas čili Na okraj literatury, Apokryfy, O věcech obecných čili Zoon politikon, Pragmatismus čili Filosofie praktického života, Jak se co dělá a rozsáhlé Hovory s T. G. Masarykem; cestopisy Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska a Cesta na sever; průkopnické překlady Francouzská poezie nové doby; knížky pro děti Devatero pohádek a Dášeňka čili život štěněte.

Před 75 lety, 27. 12. 1938, zemřel ve stalinském gulagu ruský básník, prozaik a esejista Osip Mandelštam(*1891), představitel akméismu, autor sbírek Kámen a Tristia či pozoruhodného eseje Rozprava o Dantovi, jeden z největších ruských básníků 20. století.

Před 35 lety, 27. 12. 1978, zemřel český spisovatel Ludvík Souček (*1926), autor sci-fi próz zejména pro mládež a literatury faktu, v níž popularizoval tzv. záhadologické teorie (Tušení stí­nu, Tušení souvislostí a další).

Před 200 lety, 29. 12. 1813, se narodil Karel Sabina (†1877), český politik, publicista, kritik, básník, dramatik a prozaik, dnes známý především jako libretista Smetanových oper Braniboři v Čechách a Prodaná nevěstaa nechvalně také tím, že byl spolupracovníkem rakouské tajné policie.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora