LENKA ŠIMONOVÁ simonova@knihovna.horazdovice.cz

Projekt Prácheňsko digitálně začal nesměle v ro­ce 2006, kdy jsme se poprvé ucházeli o grant Ministerstva kultury ČR v rámci projektu Kramerius. Vzhledem k tomu, že v tomto roce nebylo ještě možné z Krameria digitalizovat  monografie, náš projekt nezapadl do zadání, a tedy neuspěl. Přesto jsme se rozhodli, že jej zahájíme alespoň digitalizací jediné knihy. Ve spolupráci s Národní knihovnou ČR a za finanční podpory našeho města byly digitalizovány Dějiny města Horažďovic od Karla Němce, které jsou jedním z mála pramenů o historii našeho města.

Prvním neúspěchem jsme se nedali odradit a pro rok 2007 stanovili jako prioritu digitalizaci Horažďovického obzoru, který vycházel od roku 1921 jako „Měsíčník věnovaný politickým, osvětovým a hospodářským otázkám okresu horažďovického“, od roku 1922 jako „Měsíčník věnovaný kulturnímu, hospodářskému i politickému povznesení okresu horažďovického“. V této podobě vycházel až do 2. světové války. V jejím průběhu byl umlčen a v pozdějších letech vycházel jako příloha okresního tisku. Vydávání Horažďovického obzoru bylo obnoveno v roce 1998 s podtitulem „Měsíčník věnovaný hospodářskému, kulturnímu a společenskému povznesení města“. V této době jsme vůbec netušili, že díky našemu požadavku se podařilo prosadit do programu další typ informačních pramenů a že jsme se stali iniciátorem urychleného zavedení DTD pro neperiodické publikace.

V roce 2007 jsme přihlásili k digitalizaci prostřednictvím Národní knihovny ČR do Norských fondů Herbář Fr. Celerina(1890). Hodnota herbáře byla posuzována RNDr. Janem Štěpánkem, CSc., hlavním kurátorem Herbářové sbírky Univerzity Karlovy v Praze a konzultována s vedoucím restaurátorského oddělení Národní knihovny ČR panem Janem Stankiewiczem. Ti jej ohodnotili jako výjimečný unikát a historicky cenný dokument s vypovídací hodnotou o našem regionu, který je významný nejen z historického, ale i estetického a přírodovědeckého hlediska. Hodnota z vědeckého hlediska nebyla stanovena, protože je závislá na kvalitě popsání jednotlivých exemplářů. Katedrou botaniky PřF UK byla doporučena fixace jednotlivých rostlin a popisek a restaurování celého dokumentu. Později se ukázalo, že herbář je speciálním dokumentem, který nelze zahrnout do NF, a proto byla na restaurování a následnou digitalizaci tohoto dokumentu podána žádost o finanční podporu v rámci programu Knihovna 21. století. Projekt Herbář Fr. Celerina byl realizován v roce 2009 a jeho výstupem je DVD, které obsahuje kromě digitalizovaného dokumentu botanické a historické studie a je doplněno dobovými fotogra­fiemi.

Vzhledem k tomu, že v projektu Kramerius bylo umožněno digitalizování monografií, mohli jsme v letech 2008–2011 začít realizovat i tuto část projektu Prácheňsko digitálně, který byl od počátku koncipován jako projekt dlouhodobý, se snahou zpřístupnit našim uživatelům všechny ohrožené dokumenty z regionálního fondu knihovny a fondu městského mu­zea, které je, stejně jako knihovna, organizační složkou města (žádost o dotaci byla ve všech případech podávána městem Horažďovice). Celkem bylo digitalizováno 44 monografií, například díla horažďovického rodáka Josefa Pavla, některé divadelní hry Jana Duchoně, Památná kniha staršího Jana Malkovského (1679–1740), České perly Václava Dyka, dílo Terezy Švecové – Violy z Prácheňska, Josefa Drnka aj.

Nejvýznamnějším dokumentem, který byl digitalizován v rámci našeho projektu, je Prácheňský kancionál. Prácheňský kancionál neboli graduál je jediná písemná památka na kostelík sv. Klimenta na Práchni. Jde o neobyčejně cennou památku, která se jen zázrakem dochovala. V kostelíku byla nalezena v roce 1547 a od té doby byla uložena na radnici, kde přečkala velké požáry města. Na konci 18. století městský syndik a archivář Fr. X. Zvěřina napsal na rub přední desky název Cancionale Sancti Clementis de Prachin. Městská obec jej roku 1896 darovala do sbírek právě vzniklého Městského muzea. Kancionál obsahuje latinské mešní zpěvy s notovými zápisy. Byl postupně doplňován, protože poslední zápisy jsou česky i latinsky a na jedné straně je zápis Martina Zvoníka, zřejmě posledního kostelníka na Práchni, datovaný 1604. Jedná se o význačnou památku na původní Prácheňský kraj, který měl sídlo právě na hradě Práchni. Přesná datace vzniku tohoto rukopisu není známa, ale podle zachované knižní vazby jej lze datovat do období 1. poloviny 15. století.

V první etapě, která byla realizována v rámci dotačního programu Knihovna 21. století, byly pro záchranu ohroženého rukopisu a zachování historické identity tohoto knižního artefaktu provedeny restaurátorské práce podle návrhu restaurátorky Milany Vanišové; kni­žní vazba i knižní blok byly podrobeny komplexnímu restaurátorskému zásahu.Druhou etapou byla vlastní digitalizace kancionálu a zhotovení ochranného obalu z nekyselé lepenky, která brání pokračování degradačních procesů. Tato část projektu byla uskutečněna z dotačního programu VISK 6 a Prácheňský kancionál tak bylo možné zpřístupnit široké veřejnosti prostřednictvím Manuscriptoria.

Přestože je za námi velký kus práce, projekt Prácheňsko digitálně není ještě zdaleka dokončen. Mezi dokumenty, které bychom chtěli ještě digitalizovat, patří například kroniky měst a obcí, které se nacházejí v archivu a pro běžného občana jsou dostupné jen velmi složitě. Tyto kroniky mají velkou vypovídací hodnotu a jejich digitalizací a zpřístupněním v knihovnách by byla cesta k pramenům, které nám zanechali naši předkové, mnohem jednodušší.

Originál Herbáře Fr. Celerina

Restaurátorské práce na Prácheňském kancionále