MICHAL ŠKOP michalskop@mzk.cz

Tradiční studijní cestu po zahraničních knihovnách zorganizovalo loni v květnu Sdružení knihoven ČR ve spolupráci s polským Institutem knihy, jehož zřizovatelem je tamější ministerstvo kultury. Polsko po pravdě nemá pověst knihovnické velmoci, proto nebyla očekávání dvacítky účastníků exkurze nijak přehnaná. O to příjemnější však byla překvapení, která jsme v polských knihovnách zažívali.

Pro české prostředí může být v mnohém inspirativní už jen existence a činnost samotného Institutu knihy (Instytut Książki)¹. Podobnou státní kulturní instituci v Česku nemáme, a proto si krátce přibližme její úlohu. Institut byl založen v roce 2003 s cílem propagovat polskou literaturu v zahraničí, například pomocí programu na podporu překladatelů. Postupně se však pole jeho působnosti rozšířilo o aktivity zaměřené na knihovny (program Biblioteka+), na popularizaci knih a podporu čtenářství či přeměnu knihoven na nová centra kultury a vzdělanosti, která aktivizují společenský život. Institut také poskytuje knihovnám technologický a metodický servis. Vyvinul automatizovaný knihovnický systém a souborný katalog MAK+², který používá téměř dva tisíce knihoven. Pořádá školení pro knihovníky (nová média a technologie, nové kompetence – např. organizátor kulturních akcí) a organizuje pro ně zahraniční stáže. Zajímavou aktivitou je iniciování vzniku a podpora provozu diskuzních knižních klubů (Dyskusyjne Kluby Książki)³, kterých je po celém Polsku již více než 1420 a každý měsíc se jich zúčastní na deset tisíc čtenářů. Polský stát prostřednictvím Institutu zkrátka systémově usiluje o to, aby se knihovna stala přední kulturní institucí, moderní a bezbariérovou, určenou pro všechny; místem bez zbytečných restrikcí, kde budou občané rádi trávit svůj volný čas a podílet se na organizování nejrůznějších akcí.

Že nejde o pouhou utopii, jsme se během naší cesty přesvědčili na vlastní oči. Vlajkovými loděmi popsaného procesu jsou například knihovny v Černém Boru nebo Osvětimi – ale nepředbíhejme. Marek Jurowski, sympatický pracovník Institutu knihy, který nás po Polsku po čtyři dny provázel (a jehož polštině jsme brzy obstojně rozuměli), nás zavedl do celkem osmi knihoven různých velikostí a typů. V následujícím textu najdete jejich stručné popisy, stejně jako útržky dojmů, kterými na nás zapůsobily⁴.

Czarny Bór / Černý Bor

První zastávkou byla pětitisícová obec Černý Bor, nacházející se pouhých 25 kilometrů od státní hranice s Českou republikou. Zdejší veřejná knihovna sídlí v nové, velkoryse pojaté budově z betonu, dřeva a skla. Celkově působí, jako by do tohoto zemědělského kraje přiletěla z jiného světa. Na financování výstavby za zhruba čtyři miliony zlotých se podílela obec, Institut knihy a kraj (vojvodství). Prostorné foyer se šatnou a kavárnou napovídá, že vnitřní uspořádání knihovny bude korespondovat s moderním zevnějškem. Z foyer se dá vejít do samotné knihovny, případně do prostorného, multifunkčního společenského sálu. Ten je vybaven profesionálním osvětlením, ozvučením i zázemím pro účinkující. V budově se dále nacházejí místnosti, které jsou k dispozici pro jednání místního zastupitelstva, k setkávání nejrůznějších zájmových spolků nebo pořádání populárních workshopů⁵. Zaměřují se zde nejvíce na děti a seniory, zapojují se do akcí typu Celé Polsko čte dětem, pořádají setkání diskuzních knižních klubů. V roce 2015 se v knihovně uskutečnilo na padesát akcí, mezi nimi divadelní představení, recitační soutěže,  profesionální i amatérské hudební produkce.

Kromě kulturního centra plní obecní knihovna také funkci knihovny školní. Využívá automatizovaný systém MAK+, obsluhuje cca 700 uživatelů a poskytuje přístup ke 12 000 svazků. Knihovna je zapojena do konsorcia IBUK libra – jedná se o výpůjčky e-knih, kdy agenda, ochrana a dodržování pravidel neleží primárně na bedrech knihovny. Ta jen svým čtenářům zpřístupní půjčování e-knih zdarma v rámci konsorcia na třicet dní. Vstup do knihovny je možný i bez průkazky, zaregistrují vás zdarma. Prostor knihovny je otevřený – najdeme zde pohodlné sedačky, počítače a tablety s přístupem na internet, ale i „hrací doupě“. V letních měsících lze využít lehátka rozmístěná kolem budovy. Knihovna v Černém Boru v nás zanechala výhradně pozitivní dojmy. Svou koncepcí a přístupem k uživatelům je ukázkovým příkladem nového trendu v polských veřejných knihovnách.

Wrocław / Vratislav

Naší druhou zastávkou byla Vratislav, starobylá slezská metropole, nyní hlavní město Dolnoslezského vojvodství. Vratislav je čtvrté největší město Polska, má přibližně 634 000 obyvatel. Nám bylo dopřáno poznat ji především prostřednictvím návštěvy čtyř vybraných knihoven, ačkoli chvilka na prohlídku historického centra nám také zůstala.

Nejprve jsme zavítali do pobočky městské knihovny č. 54 (Miejska Biblioteka Publiczna we Wrocławiu No54). Celá síť poboček má zhruba 125 000 čtenářů (16 000 dětí a 14 000 seniorů), 888 000 jednotek v knihovních fondech, tři miliony výpůjček ročně.

Po počátečních rozpacích, zda tohle je opravdu budova knihovny, kterou se chystáme navštívit (nebyla zvenku nijak výrazně označena a nacházela se uprostřed vilové čtvrti), jsme nakonec byli příjemně překvapeni. Interiér si zachoval ráz rodinné vily, což seniorům a dětem, kteří tvoří převážnou většinu jejích návštěvníků (celkem 1700 uživatelů), evidentně vyhovuje. Knihovna pořádá programy pro nejmenší, pro začínající čtenáře má připravený balíček „Na dobrý začátek“ – tašku s informacemi pro děti a rodiče, průkazkou a přehledem literatury. Čtenáři, zejména senioři, si organizují vlastní setkání, kromě toho se mohou zúčastnit například kurzů focení nebo digitální gramotnosti. Je patrné, že knihovna nabízí bohatý kalendář akcí, mezi které patří i několikrát zmíněné knižní diskuzní kluby. Registrace je zde zdarma, dostupné jsou e-knihy na platformě libra.ibuk.pl (odborná lieratura) a Legimi (beletrie). Dobrovolné dary na nákup novinek jsou běžnou praxí.

Dolnoslezská pedagogická knihovna (Dolnośląska Biblioteka Pedagogiczna) je veřejná knihovna zaměřená na shromažďování literatury z oblasti pedagogiky a příbuzných oborů. Rovněž poskytuje metodickou pomoc školním knihovnám. Knihovna mimo jiné pořádá e-learningové kurzy, nabízí e-knihy na platformě libra.ibuk.pl, rozvíjí programy na rozvoj čtenářství. Také zde jsme si mohli všimnout, jak populární je v Polsku Book Crossing (www.bookcrossing.pl).

Další zastávkou ve Vratislavi bylo Ossolineum, známé také jako Národní knihovna Ossolinských (Zakład Narodowy im. Ossolińskich). Organizace zřizovaná ministerstvem kultury se zaměřuje na historicky významné fondy a její součástí je také vydavatelství a muzeum. Ossolineum patří k největším vědeckým knihovnám v oblasti humanitních věd v Polsku. Disponuje jedinečným fondem, budovaným se zvláštním důrazem na polské a slovanské dějiny, kulturu a literaturu. Její sbírky jsou unikátní nejen v Polsku, ale i na celém světě. Fond je možné studovat pouze prezenčně, a to v osmi studovnách. Kromě knih uchovává také bohaté sbírky rukopisů, medailí, mincí, pohlednic či platidel. Samozřejmostí je restaurátorská dílna a digitalizační linka. Knihovna plní také regionální funkci a pořádá řadu výstav. Aktuálně zde probíhala výstava věnovaná jednomu z největších polských spisovatelů Henryku Sienkiewiczovi⁶. Vstřícný průvodce nás zavedl také do neveřejných prostor. Umožnil nám dokonce vystoupat na střešní terasu, odkud se nám otevřel krásný pohled na město a řeku Odru.

Poslední zastávkou ve Vratislavi byla tzv. Grafit Library (Miejska Biblioteka Publiczna we Wrocławiu No5 – GRAFIT LIBRARY). Tato nejnovější pobočka městské knihovny sídlí teprve rok v přízemí nové budovy, která však nebyla postavena pro tento účel. Otevřený, multifunkční, variabilní prostor byl přímo protikladem intimní, starosvětsky laděné pobočky č. 54. Otevřenost Grafit Library způsobuje, že se prostorem snadno šíří hluk. Nejedná se tedy o knihovnu, kde byste vždy našli klid pro studium. Nicméně k dispozici jsou také dvě izolované individuální studovny. Knihovna má ve svém fondu knihy i audiovizuální dokumenty, poskytuje poradenství při výběru a hledání literatury na určité téma. Různými akcemi, přednáškami a soutěžemi podporuje rozvoj čtenářství. Sympatické je, že zajišťuje dodání knih a časopisů nemocným a postiženým až do domu a pořádá knihovnické instruktáže speciálně upravené pro seniory.

Krakow / Krakov

Krakov, metropole Malopolského vojvodství, je druhé největší polské město (759 800 obyvatel). Má bohatou politickou i kulturní historii. V roce 2013 se stal městem literatury UNESCO.

Jagellonská knihovna (Biblioteka Jagiellońska) patří k Jagellonské univerzitě. Je příjemcem povinného výtisku a díky své rozsáhlé kolekci polských knih je známá jako národní knihovna. Fond ale tvoří také odborné zahraniční knihy z oborů, které souvisejí s výukou a výzkumem na univerzitě (kulturní studia, lingvistika, literární věda, umění a religionistika). Povinné výtisky i tyto zahraniční publikace tvoří základ Národního knihovního archivu, který vyžaduje speciální ochranu, což znamená, že možnosti výpůjček jsou zde značně omezeny. Samozřejmostí je nabídka licencovaných elektronických zdrojů. Knihovna rovněž spravuje vlastní rozsáhlou digitální knihovnu: Jagiellońska Biblioteka Cyfrowa⁷. Ta se zaměřuje na starší knihy a mapy a zejména pak na novinovou a časopiseckou produkci.

Jagellonská knihovna, asi jako jediná, na nás zapůsobila spíše negativně. Nejprve se objevily komplikace s nutným odkládáním zavazadel a svršků, poté se ukázalo, že nebudeme moct navštívit žádné prostory nepřístupné běžným čtenářům. Místo toho jsme přibližně polovinu času určeného pro exkurzi strávili u monitoru stolního počítače, na kterém nám zdejší průvodce představoval webové stránky knihovny. Poněkud trapným dojmem pak působilo, když nám s jistými obtížemi ukazoval práci s mikrofišemi a představoval je jako poslední výkřik digitalizace. Zaujala nás prostorná studovna s přirozeným osvětlením a – plastové nákupní košíky. Sám Marek Jurowski si povzdechl, že od časů jeho studií se tu vůbec nic nezměnilo.

Hlavní knihovna univerzity (Biblioteka Główna Akademii Górniczo-Hutniczej im. Stanisława Staszica),mezinárodně známé pod názvem AGH University of Science and Technology, funguje jako centrum podpory a společně s fakultními pobočkami tvoří jednotný informační systém. Pořádají se zde mimo jiné školení na podporu využívání elektronických informačních zdrojů a školení informační gramotnosti. Knihovníci také registrují publikační činnost akademických pracovníků univerzity. Podle velikosti fondu je po Jagellonské knihovně druhá největší v Krakově.

Knihovna sídlí v budově postavené v roce 2001. Zajímavostí zde byla Studovna vlastních knih, kam čtenáři mohli vcházet bez odkládání věcí do šaten. Kolegové se nám pochlubili systémem RFID a self-checky. Inspirativní bylo označení jednotlivých místností Braillovým písmem. Knihovna nabízí službu skenování zdarma a k dispozici jsou také individuální studovny.

Oświęcim / Osvětim

Osvětim je čtyřicetitisícové okresní město v Malopolském vojvodství, ležící při ústí řeky Soly do Visly. První písemné zmínky pocházejí z roku 1179 a město má zajímavou středověkou a novověkou historii. V mezinárodním povědomí ji však zcela zastínila jeho úloha za druhé světové války.

Návštěva Městské knihovny v Osvětimi (Miejska Biblioteka Publiczna im. Ł. Górnickiego Galeria Książki) byla poslední zastávkou celé studijní cesty a jakousi pomyslnou třešničkou na dortu. Knihovna, vzniklá sloučením šesti poboček, sídlí teprve pět let v nové budově, nacházející se uprostřed sídlištní zástavby. Zaujalo nás zejména důmyslné modulové rozvržení jednotlivých oddělení (např. knihovna mladých, centrum dětské literatury, multimédi@, odborná čítárna, knihovnicko-informační centrum), které umožňuje spolehlivé oddělení tichých zón od těch ostatních. Knihovna je otevřená všem – je průchozí a bezbariérová – a v nabídce má nejrůznější zařízení pro zrakově či sluchově postižené. Veškeré služby zatím nabízí zdarma, a to z toho důvodu, že ze 75 % byla vybudována z evropských fondů. Spolupracuje s dobrovolníky, kteří například učí seniory základům práce na počítači, pomáhají při kulturních akcích nebo výtvarných kurzech pro děti, případně digitalizují. V roce 2015 měla 14 000 registrovaných uživatelů (!) a její knihovní fond čítá cca 140 000 jednotek. Překvapilo nás, že nepůjčují domů hudební CD a filmy, ale o to víc nás nadchla možnost využít k soukromému promítání dva malé kinosály.

Knihovnu financuje město a má 45 zaměstnanců, z toho 23 knihovníků. Jejich společným znakem je nadšení a zápal pro práci, které jistě souvisejí s příznivým nastavením pracovních podmínek.

Knihovna plní regionální funkci a je jednou z předních kulturních institucí města – sama pořádá velké množství akcí zaměřených zejména na vzdělávání a popularizaci čtenářství (přes 30 000 návštěvníků akcí v roce 2015). Velký úspěch mají například jazykové lekce, kurzy informační gramotnosti nebo nejrůznější akce pro děti. Pro ty je k dispozici hrací koutek v oddělení „Mikrosvět zábavy“. Součástí knihovny jsou také dvě galerie. Jak jsme se na místě přesvědčili, knihovna skutečně představuje přirozené místo setkávání, přednášek, přístupu k internetu.

Zaujala nás vysoká úroveň její sebepropagace nejen prostřednictvím webových stránek (http://mbp-oswiecim.pl/), ale i formou videí na YouTube⁸. Knihovna dokonce provozuje vlastní internetové rádio: radiooswiecim.pl; v průběhu naší exkurze se někteří z kolegů zapojili do živého vstupu⁹. Ve svém vysílání přirozeně propaguje také akce jiných místních organizací. Novinkou, která ještě není v ČR příliš rozšířená, je možnost zahrát si počítačové hry na nejrůznějších herních konzolích (Xbox a PlayStation). Kromě toho zde absenčně půjčují deskové hry. Zajímavou inovací je také to, že v knihovně nelze kopírovat, ale jen skenovat. Výčet předností tohoto místa uzavřeme zmínkou o přilehlé „Aleji spisovatelů“, kterou knihovna a současní spisovatelé vyjadřují podporu knihovnám a čtenářství obecně. Návštěva Městské knihovny v Osvětimi nás zkrátka okouzlila. S radostí plníme přání polských kolegů a šíříme tuto zprávu o ní dál.

Studijní cesta po polských knihovnách přinesla příležitost pro srovnání a inspiraci. Na vybraném vzorku knihoven jsme se mohli přesvědčit, že v polském prostředí – podobně jako u nás – existují příklady skutečně moderního pojetí funkce knihovny vedle nepříjemně zakonzervovaných institucí. Projevy pozitivních trendů jsme sledovali především v obecních a městských knihovnách. Inspirovali nás zde nadšení a iniciativní knihovníci, kteří působí jako nositelé kultury v obci. Jejich úsilí je o to obdivuhodnější, uvědomíme-li si, že na rozdíl od knihomilných Čechů Poláci k literatuře příliš nelnou. Podle průzkumů tvoří větší část polské populace nečtenáři, což jsou lidé, kteří deklarují, že během roku nepřečetli ani jednu knihu¹⁰. Státem zřizovaný Institut knihy má tedy u našich severních sousedů nepopiratelný význam. Nám byl vzorným hostitelem, za což mu patří dík.

1 O aktivitách této národní instituce více zde: KOŁODZIEJSKA, Jadwiga. Institut knihy a čtenářství polské Národní knihovny. Čtenář, 2007, 59(1), s. 13-15. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: http://ctenar.svkkl.cz/files/pdf_2007/c0107.pdf a CHYMKOWSKI, Roman a TRÁVNÍČEK, Jiří. Rozhovor s dr. Romanem Chymkowským, vedoucím Oddělení čtenářských výzkumů v Národní knihovně ve Varšavě: o čtení v Polsku, čtenářských výzkumech, celebritismu a antropologii čtení. Čtenář, 2011, 63(10), s. 354-356. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: http://ctenar.svkkl.cz/ clanky/2011-roc-63/10-2011/rozhovor-o-cteni-v-polsku-ctenarskych-vyzkumech-celebritismu-a-antropologii-cteni -89-1013.htm.

2 Více na http://www.makplus.pl/

3 Více na http://www.instytutksiazki.pl/p,dkk.html a https://www.facebook.com/DyskusyjneKlubyKsiazki

4 Zájemce můžeme odkázat na článek kolegy Mgr. Jana Lidmily, ve kterém referuje také o některých jiných polských knihovnách, které navštívil letos v dubnu: LIDMILA, Jan. Nahlédnutí do polských knihoven. Duha [online]. 2016, 30 (2) [cit. 2016-08-04]. ISSN 1804-4255. Dostupný z https://duha.mzk.cz/clanky/nahlednuti-do-polskych-knihoven.

5 Přehled o aktivitách knihovny získáte na webových stránkách: http://biblioteka.czarnybor.pl/

6 Více na http://ossolineum.pl/index.php/nie-na-marne-sienkiewicz-w-kolekcji-ossolineum-wystawa/

7 Digitální knihovna je dostupná na adrese: http://jbc.bj.uj.edu.pl/

8 Např. video „O Bibliotece” (https://www.youtube.com/watch?v=TFEP0g4yF8M) nebo video „Lipdup“ (https://www.youtube.com/watch?v=OpzBR6jtyWU)

9 Záznam je k dispozici na adrese http://archiwum.radiooswiecim.pl/audycja/gosc-w-studio-bibliotekarze-z-czech

10 TRÁVNÍČEK, Jiří. Polské čtenářství – došlo se už úplně na dno? Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2016, 68(3), s. 104-105. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2016-roc-68/3-2016/polske-ctenarstvi-%E2%80%93-doslo-se-uz-uplne-na-dno-156-2157.htm.