Hlavní obsah stránky

Z KNIHOVEN…

Pirátská loď a graffiti v petřvaldské knihovně!

Monika Molinková

Často se říká, že dobrá kniha vezme čtenáře tam, kde ještě nikdy nebyl. Pravidelné čtení přináší větší klid a moudrost. Co však udělat, abychom do knihovny přiměli chodit lidi, kteří tam ještě nikdy nebyli?

Pokud nevychováme čtenáře mezi dětmi, nemůžeme přemýšlet o budou­c­nosti a vzdělané společnosti. Oblast, kde nejvíce pociťujeme absenci čtenářské aktivity, je mezi dospívající mládeží. Jinými slovy řečeno, teenage­ři k nám chodí pouze tehdy, nemají-li zrov­na jiný přístup k internetu. Ti uvědomělejší pro doporučenou četbu. Dět­s­ká oddělení si na návštěvnost nemůžou stěžovat, děti do nich chodí rády a často tam tráví volný čas. Je však smutné, že po dosažení určitého věku z velké části do knihovny nepřijdou.

Alespoň tak jsme to pociťovali v na­ší knihovně. Jak tuto situaci změnit? Nápady byly, jen šlo o to, dát jim nějakou formu, nějaký rámec. Tohoto nesnadného úkolu se ujala paní Marta Kačorová, která je známá mnoha skvělými proměnami obytných prostor v televizním pořadu Bydlení je hra. A protože jsme chtěli, aby i knihovna byla „tak trochu hra“, nechali jsme se inspirovat piráty a najednou již nemáme dětské oddělení, ale moře (knih) s ostrovem a s pirátskou lodí. Kdo se podívá pořádně, uvidí i piráty, poklad a spoustu dobrodružství.

Ani oddělení pro dospělé čtenáře nepřišlo zkrátka. Část regálů je zbru­su nových, originálně vyrobených z OSB desek, část jsou zrenovované dřevěné police z původního dětského oddělení. Dokreslují tak atmosféru prostoru, kde se setkává mladá generace s tou starší. Celý prostor knihovny je barevně sjednocený výmalbou a novým nátěrem regálů ve studovně.

Knihovny obecně již dávno nejsou strohými půjčovnami s řadami seřazených knih, kde je možné mluvit pouze šeptem, a jiný zvuk než šustění papíru při obracení stránek má za následek zamračený pohled knihovnice a přísné napomenutí. Knihovny dnešního světa se stávají jakýmsi obývacím pokojem daného města, obce. A aby čtenáři v knihovně trávili více času, než je nezbytně nutné k vypůjčení knih, je potřeba, aby se v ní cítili jako doma. Je vcelku pochopitelné, že mladí lidé od přibližně 13 let se v dětském oddělení mezi Krtkem a vílou Amálkou cítí poněkud rozpačitě. Nejsou již malými dětmi a ani sebekrásnější pirátská loď je asi nenadchne. Knihy v oddělení pro dospělé je také zrovna ještě nelákají, nejsou totiž ještě ani dospělí. Vypadá to, že pro dospívající není v knihovně místo, které by je oslovilo, kde by rádi pobyli, které by si zasloužilo označení „cool“. Proto jsme se rozhodli vybudovat právě pro věk teenagerů prostor, který bude jednoznačně splňovat zmíněné označení. Stěny zde zdobí ori­ginální graffiti, pohodlí zajistí sedací vaky a zábavu pak spousta knih a časopisů nejrůznějších žánrů.

Celá realizace projektu nám trvala přes dva měsíce, během kterých byla knihovna pro veřejnost uzavřena. Doufáme, že nám to po jejím zhlédnutí všichni odpustí (více na www.petrvald. knihovna.cz).

Modernizace knihovny proběhla v rám­ci projektu Kulturní pohraničí – vytvoření moderní kulturní infrastruktury v Jasienici a v Petřvaldě, který je spolufinancován z Fondu mikroprojektů Euroregionu Těšínské Slezsko – Ślask Cieszyński Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013.

Foto archiv knihovny

Školní čtenářské kluby

Naďa Rollová knihovnice a manažerka klubu

Na webových stránkách Knihovny Václava Štecha ve Slaném najdete odkaz na čtenářské kluby. Důvodem propagace klubů je to, že jsme zapojeni do projektu, který podporuje rozvoj čte­nářské gramotnosti. Celý název pro­jektu je Brána ke vzdělání – školní čtenářské kluby posilující rovné příle­ži­tosti dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jedním z jeho cílů je zvýšit možnosti na vzdělání u dětí, které pocházejí z nepodnětného či sociálně slabého prostředí. Projekt probíhá ve 13 školách po celé republice a v některých městech byly do projektu přizvány i knihovny. Ve Středočeském kraji je to naše knihov­na, Městská knihovna Kolín a Městská knihovna Sázava.

Čtenářské kluby se scházejí jednou týdně po dobu školního roku a je jim vyhrazena místnost, kde mají děti připravenou klubovou knihovničku s vol­-n­ě přístupnými knihami, které si mohou prohlížet, číst a půjčit domů. Vyprávějí si o přečtených knihách, doporučují je kamarádům, povídají si o situacích, které je při čtení zaujaly, a také si hrají a zažívají spoustu zábavných chvil se spolužáky a s knihami. Na programu kaž­dé schůzky je lekce, která má za cíl dětem čtení a knihy přiblížit a nadch­nout je k četbě. Lekce připravují manažerky klubu, učitelka a knihovnice, které prošly školením. Více o projektu a ukázky lekcí si můžete vyhledat na www.ctenarskekluby.cz.

Proč jsme se rozhodli zapojit se do projektu? Nejen proto, že jsme byli osloveni, ale zejména proto, že rozvoj čtenářské gramotnosti do knihovny patří. Jako každá knihovna se snaží­me získávat nové čtenáře a toto může být jedna z cest. Knihovnice – manažerky klubů – se učí, jak dětem pomáhat, aby rády četly, aby si uměly samy vybrat knihy ke čtení, povídaly si o nich a vzájemně si je doporučovaly. Také se naučily používat postupy, které pomohou dětem porozumět textu, např. propojovat to, co čtou, s tím, co již zna­jí, předvídat text podle obrázků, převyprávět příběh, nalézt v knihách zajímavé informace apod.

Rok a půl činnosti čtenářských klu­bů ve Slaném nás všechny zúčastněné, ale i knihovnu, obohatil. Do knihovního fondu přibylo několik příruček o tom, jak pracovat s „nečtenáři“, o rozvoji čtenářské gramotnosti, o základech čtení, skvělý časopis Kritické listy apod. My knihovnice jsme díky úzké spolupráci s učitelkami více poznaly jejich práci a nahlédly pod pokličku pedagogiky. Všichni jsme ale prožili mnoho – pro nás knihovníky zvlášť – poučných chvil s malými „nečtenáři“. Zajímavé bylo zjištění, proč tyto děti nečtou a potěšující a radost­né byly jejich první čtenářské úspěchy. Blízký vztah ke knihovnicím tyto děti přivedl do knihovny.

Povídání a doporučování přečtených knih mezi dětmi probíhá v mnoha knihovnách, ale účastní se ho děti, které čtou. Do naší knihovny chodí některé děti pouze na počítač a čtení je „nebaví“ nebo prostě nenašly tu svou „správnou“ knihu. Možná čtenářské kluby v režii knihovnic v dětském oddělení by malým „nečtenářům“ po­moh­ly najít cestu ke knize. Určitě klu­by v knihovnách nebudou nic nového, ale díky zkušenostem z projektu by mohly fungovat jinak, nově.

Foto archiv knihovny