Čtení ve starých časopisech může být velice zajíma­vé a užitečné. Někdy objevíte i to, po čem jste vůbec nepátrali.

V polovině 19. století vycházel v Praze časopis Hospodářské noviny. Vydávala jej Cís. Král. Vlastenecká společnost v Království českém, jeho redaktorem byl v letech 1852–1862 lékař, český vlastenec a popularizátor přírodovědné, lékařské, zemědělské a jiné literatury, později politik F. S. Kodym. V čísle 33 z roku 1861 mě zaujal článek K. A. Richtra, rolníka z Morašic, který se obsahu časopisu zdánlivě vymy­ká. Autor se v něm zamýšlí nad potřebou a užitečností veřejných knihoven, současně vyzývá k budování obecních knihoven. Článek má název Zařizujme obecníknihovny.

Že K. A. Richter daleko předběhl svou dobu, je nabíledni. Posuďte sami: „Která obec pečuje o své vzdělání, pečuje tím samým o svou občanskou samostatnost i svůj hmotný statek. A co výborný prostředek, mimo školy a spolky, jsou k tomu jistě knihovny… vyzývám tedy vážené představené obcí, vyzývám všechny milé spolurolníky, by přičinili se k zařízení knihovny, nejlépe obecní, neboť bude-li knihovna postavena pod správu a dohlídku obecní, stane se obecným jměním.“

A ještě jedna „aktualita“. Autor článku informuje čtenáře, že v jejich obci byla taková knihovna zříze­na, že byl ustanoven „zvláštní český knihovník“, že knihovna obsahuje poučné knihy, slovníky, noviny a časopisy, které jsou evidovány v náležitém sezna­mu i v obecním inventáři. „A co zvláštní oddělení bude podřízena knihovna školní.“

Dnes, o sto padesát let později, nás tíží (ne)jedna velká můra. Školní knihovny většinou stagnují, přitom je nám teoreticky jasné, jak má školní knihovna 21. století vypadat. Skutečnost je ale většinou jiná. (V jedné takové jsem po šedesáti letech našla katalogizační lístky, které krasopisně psala moje paní učitelka.)

Diskutujeme a zamýšlíme se nad tím, jak dál se školními knihovnami. Většinou nejsou peníze, chybí odborní knihovníci ve školách. Objevily se i úvahy o spojení veřejných knihoven se školními. Každá z nich má ovšem jiné poslání. Ale kdyby se školní knihovna stala zvláštním oddělením veřejné knihov­ny a bylo by zachováno její specifikum, proč ne. Moudrosti našich předků vzdávám tímto hold.

Milada Písková