1. díl

HELENA ZBUDILOVÁ hzbudilova@tf.jcu.cz

Navazuji na cyklus věnovaný překladům ze španělsky psaných literatur, který pravidelně vychází v časopise Čtenář (č. 3/2011, s. 110–114; č. 4/2011, s. 148–150 a č. 5/2011, s. 193 až 196), abych vás seznámila s literárními díly, která u nás vyšla za uplynulé dva roky. Figuruje mezi nimi tvorba španělských a hispanoamerických autorů, které můžeme označit jako „stálice“ našeho knižního trhu, a to nejen díky novým překladům jejich děl, ale i úspěšným reedicím. Do výčtu jsou zahrnuti méně známí a v českém čtenářském prostředí méně etablovaní autoři, jejichž tvorba stojí za zmínku, a byla by škoda, pokud by čtenářům unikla.

Rok 2011

V tomto roce se vydání doč­kal soubor gregerií španělského avantgardního spisovatele a novináře Ramóna GÓMEZE DE LA SERNA (1888–1963), představitele Generace 1914, který napsal za svůj život přibližně deset tisíc humorných a metaforických vyjádření, jež jsou označována za autorův moderní jazykový vynález. Dílo Sto gregerií v obrazech (100 greguerías ilustradas) vydalo nakladatelství Bao­bab v překladu J. Forbelského. Knihu čítající 108 stran ilustroval současný španělský malíř a sochař César Fernández Arias. Gregerie jsou u nás již dostatečně známy, zmiňme např. poslední z předchozích překladů z roku 2005 Gregerie aneb Co vykřikují věci.

Známé španělské drama Dům Bernardy Albové (La casa de Bernarda Alba, 1936) granadského básníka, dramatika a prozaika Federica GARCÍI LORCY (1898–1936), které vydalo nakladatelství Artur (edice D, sv. 77) v překladu L. Čivrného (71 s.), je předposlední autorovou divadel­ní tragédií, v níž mistrně zpracoval příběh matky doñi Bernardy Albové a pěti nešťastných dcer, které zoufale touží po lásce, ale jejich životy jsou svazovány zkostnatělými zvyklostmi tehdejší společnosti.

Novější tvář španělské prózy představuje Paloma PEDREROVÁ (nar. 1957 v Madridu). Tato mezinárodně uznávaná španělská hereč­ka, režisérka a divadelní autorka se českému čtenáři představila již v roce 2001, kdy Divadelní ústav vydal čtyři aktovky o milostném setkávání dvojice pod názvem Noci letmé lásky. O deset let později stejné nakladatelství vydalo opět v překladu Š. Valverde dílo, které obsahuje dvě dramata nazvaná Barva srpna. Anna 11. března (El color de agosto, 1987; Ana el once de marzo, 2004). První z nich zachycuje ženský pohled na svět, ztělesněný dvěma malířkami Marií a Laurou, kdysi přítelkyněmi. Setkávají se po mnoha letech odloučení, rekapitulují své životy a vztahy a nadále mezi sebou soupeří. Druhé drama, které uvedlo v lednu 2010 na své scéně Slezské divadlo Opava, obsahuje paralelně se rozvíjející příběhy tří žen se stejným jménem. Autorka popisuje obavy a úzkostné stavy žen, které se strachují o život a zdraví svých blízkých v souvislosti s atentátem v madridském metru.

Další španělská spisovatel­ka Lucía ETXEBARRÍA (nar. 1966 ve Valencii) je českému čtenáři známa z překladu románu-bestselleru Láska, zvědavost, prozac a pochybnosti, který u nás vyšel v roce 2007. Stejná překladatelka H. Kloubová se ujala překladu dalšího románu Beatriz a nebeská těl(es)a (Beatriz y los cuerpos celestes, 1998), který vydal Garamond v edici Transatlantika (282 s.). Protagonistkou románu je dospívající dívka žijící v Madridu, která se zamiluje do krásné spolužačky Moniky. Zbožňuje ji a ve všem napodobuje, což přináší četné zkušenosti s drogami a nočním životem velkoměsta. Po kolapsu odcestuje do zahraničí, kde se seznámí s další dívkou Cat… Po návratu do Madridu vyhledá opět Moniku, která se nachází v detoxikačním centru. Etxebarría, která za své spisovatelské dráhy prošla i obdobím nařčení z plagiátorství, předkládá čtenáři moderní a mnohdy až šokující příběh ze současného života.

Mezi španělskými detektivními romány-thrillery vyniká dílo Ďáblovy housle (El violín del diablo, 2009), jehož autorem je madridský novinář, scenárista a humorista Máximo Pradera (nar. 1958), který používá literární pseudonym Joseph GELINEK. Tento odborník na život a dílo L. van Beethovena si zvolil pro umělecké působení jméno Josefa Jelínka (1758 až 1825), českého klavírního virtuóza, skladatele a duchovního, osobního přítele W. A. Mozar­ta, L. van Beethovena a J. Haydna. Gelinekova literární díla jsou známá po celém světě, k českému čtenáři se dostává jeho tvorba poprvé. Román Ďáblovy housleje v podstatě reflexí o postavě ďábla a možnosti uzavření smlouvy s ním. V překladu J. Novotné ho vydal Knižní klub (333 s.). Děj se začíná odvíjet od záhadné vraždy Ane Larrazábalové, slavné houslistky, která zemře poté, co zahrála jednu z velmi náročných skladeb od Paganiniho. Na hrudi mrtvé sólistky je nalezeno její vlastní krví arabsky napsané slovo „ďábel“. Zároveň zmizí její housle, které jsou opředeny tajemnou legendou. Záhadu tajemné vraždy se snaží rozplést inspektor Perdomo, který sleduje několik zajímavých stop a proniká tak nejen do prostředí teroristů, ale i do uměleckého světa plného intrik.

M. Válková přeložila v roce 2011 poslední román autora Jonathana A. P. ALLENA Praž­ská noc (El sueño de Pra­ga, 2009). Autor, který se v ro­ce 1963 narodil v Las Palmas, žije na Kanárských ostrovech. Působí jako univerzitní profesor. Sám tento svůj v pořadí čtvrtý román označuje jako metaforu o sběratelské vášni a zároveň jako první pokus o metafyzický román. Allen má široké znalosti o historii, literatuře a kultuře střední Evropy a má také osobní vztah k Praze. Zde v Institutu Cer­vantes své dílo veřejně prezentoval. Děj románu Pražská noc nám představuje dva vášnivé sběratele starožitností bloudící světem, kteří prožívají iniciační cestu, jež jim otevírá časoprostor. Zažívají zvláštní příhody v minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Stávají se věčnými cestovateli, neboť neuposlechli varování starého rabína a použili magickou starou formuli. Literární kritika si všímá především autorova klasického stylu, jímž se staví po bok velkých vypravěčů. Dílo vydalo nakladatelství Knižní klub (149 s.).

Po třech letech je podruhé znovu vydán historický román Katedrála moře (La catedral del mar, 2006) z pera barcelonského právníka a spisovatele Ildefonsa FALCONESE (nar. 1959). Re­-e­dici přineslo v roce 2011 nakladatelství Argo (překlad L. Hazaiová, 531 s.). Připomeň­me, že tento autorův první román, na němž pracoval čtyři roky, se odehrává v Barceloně 14. století. Prostřednictvím životního příběhu protagonisty Arnau Estanyola, syna nevolníka, poznáváme tehdejší středověké Katalánsko jako prostředí soužití několika kultur. Falcones se poprvé představil českému čtenáři v roce 2010 historickým románem Fátima, který se odehrává ve druhé polovině 16. století v andaluské Córdobě.

Novým španělským historickým románem, vydaným nakladatelstvím Leda v překladu M. Válkové (459 s.), je dílo Skladatel bouří (El compositor de tormentas, 2009). Jeho autorem je španělský spisovatel a advokát Andrés PASCUAL (nar. 1969), mezi jehož velké záliby patří hra na klavír a cestování. V románu Skladatel bouří nám představuje mladého hudebníka Matthieua, který se snaží stát členem dvorského orchestru Ludvíka XIV. Jeho životní příběh se komplikuje po uvedení do tajné pařížské laboratoře I. Newtona hledáním formule alchymistické transmutace a jejího kódu, zavražděním bratra, putováním na Madagaskar jako na legendární místo posledního ráje… Na každém kroku se střetává se smrtí… Pascualův v pořadí druhý román byl ve Španělsku záhy po svém vydání zcela vyprodán a získal cenu Premio de Novela Ciudad de Torrevieja. Dočkal se také filmového zpracování.

Do období občanské války ve Španělsku nás zavede procítěný soubor čtyř volně propojených epizod nazvaný Sle­pé slunečnice (Los girasoles ciegos, 2004) od španělského spisovatele a scenáristy Alber­ta MÉNDEZE (1941–2004). Knihu vydalo v překladu B. Stár­kové nakladatelství Mladá fronta (148 s.). Ver­še přeložil R. Matys. Protagonisty těchto elegických příběhů, ve kterých jsou zachyceny hrůzy války z let 1936–1939, spojuje odpor k násilí vítězů. Teprve po přečtení celého díla se čtenáři spojí jednotlivé příběhy do působivého celku a prostřednictvím několika postav tak pochopí hrůzy války, které se odrážely v životě španělských rodin po několik generací. Méndez napsal toto dílo jako zralý autor ve svých 63 letech. Bylo posmrtně oceněno Národní cenou za prózu a dočkalo se také filmového zpracování. Na motivy románu natočil José Luis Cuerda v roce 2008 stejnojmenný film oceněný Goyovou cenou za nejlepší adaptovaný scénář.

Historické události, odehrávající se v jižním Španělsku v 18. století, přináší román Střelec ze slonoviny (El elefante de marfil, 2010) španělské novinářky a spisovatelky Nerea RIESCOVÉ (nar. 1974 v Bilbau), která je literárně činná od roku 2002. Její tvorba zahrnuje různé žánry. V románu Střelec ze slonoviny autorka soustřeďuje pozornost na tři vítězné šachové partie, které mají definitivně rozhodnout a potvrdit dohodu o kapitulaci Sevilly, která byla znovu dobyta na muslimech v procesu reconquisty. Mohlo by se zdát, že se děj románu odehrává pouze na šachovnici, avšak jedná se o rodinnou ságu plnou lásky, dobrodružství a in­trik.

Filozoficky laděné dílo Úva­ha o technice a jiné eseje o vědě a filosofii (Meditación de la técnica y otros ensayos sobre ciencia y filosofía, 1933) je knižním vydáním přednáškového cyklu španělského myslitele a esejisty José ORTEGY Y GASSETA (1883–1955). Ortega y Gasset učinil první pokus o teoretické uchopení techniky a popsání jejího vztahu k člověku. Věnuje se řadě rozličných témat v kapitolách nazvaných Co je technika?, Jiné eseje o vědě a filozofii (Mýtus o člověku za technikou, Proměny ve vědách, Hádka ve fyzice, Předmluvy ke Knihovně myšlenek 20. století). Český překlad, kterého se zhostil M. Špína, vydalo nakladatelství OIKOYMENH v edici Oikumene, sv. 165 (127 s.). Připomeňme, že posledním českým překladem tvorby španělského filozofa Ortegy y Gasseta bylo dílo Meditace o Quijotovi, které v roce 2007 vydalo brněnské nakladatelství Host.

Tvorba galicijského spisovatele, novináře a esejisty Manuela RIVASE, který je považován za výraznou osobnost soudobé literatury, nebylo do roku 2011 u nás známo. Prvním překladem do češtiny je povídkový soubor Ta prokletá duše (Ella, maldita alma) z ro­ku 1999, který autor nejprve napsal ve svém rodném jazyce, poté byl přeložen do španělštiny. Rivasovy povídky jsou křehkými autentickými příběhy, jež spojuje pátrání po duši. Autor se snaží nalézt duši ve věcech, které nás běžně obklopují, a tak ji hledá např. u chleba, u papouška, u elektrické kytary či ve včelím úle. Knihu Ta prokletá duševydalo nakladatelství Pavel Mervart (120 s.)

Rodilý Madriďan Daniel VÁZ­QUEZ je autorem dvojjazyčného souboru pěti povídek s názvem Madridské povídky. Cuentos de Madrid (2011), které mohou sloužit také jako vhodné studijní texty pro zájemce o studium španělštiny (povídky mají středně pokročilou jazykovou úroveň). Vedle příběhů ve španělštině kniha obsahuje zrcadlový český překlad (jeho autorkou je B. Vázquezová) a doprovodná cvičení k procvičení všech jazykových dovedností. Knihu doplňuje CD ve formátu MP3 s audio nahrávkami, které namluvil rodilý mluvčí. Spojujícím článkem příběhů je Madrid, jeho každodenní realita a kulturní osobitost.

Pražské nakladatelství Protis vydalo v roce 2011 v bilingvní podobě také román Ruku v ruce s mrtvým bratrem (De la mano del hermano muerto), který napsal španělský spisovatel a dramatik David LLORENTE (nar. 1973), jenž působí jako středoškolský učitel španělského jazyka a literatury v Praze. Jeho poslední román přeložila E. Kubátová (72 s.).

Hispanoamerická literatura v překladu za rok 2011 je zastoupena knižním vydáním třetí části Spisůsvětově proslulého argentinského spisovatele Jorge Luise BORGESE (1899–1986), která vyšla pod názvem Eseje, Další pátrání, Dějiny věčnosti. V pře­kladu V. Urbana, F. Vrhela, M. Mašínové, J. Hlouška a M. Machové se Borges představuje jako vynikající povídkář a esejista, který esej chápe jako základní žánr tvorby. Oba žánry spojují společná témata (sny, čas, knihy, literatura apod.) Spisy III.obsahují nejznámější soubor esejů Další pátrání (Otras inquisiciones, 1952) a Dějiny věčnosti (Historia de la eternidad, 1936). V ediční poznámce M. Machové, která připravila soubor k vydání, je zmíněno, že překladatelé záměrně ponechali v překladu autorovy nepřesnosti v odkazech a citacích, ojedinělá faktograficky sporná místa a nekonzistentní uvádění názvů citovaných děl. Připomeňme, že v roce 2009 vyšly první dva díly Spisů: Spisy I. Fikce, Alef (obsahuje povíd­ky z prvních autorových sbírek, které jsou asi nejznámější a v nichž se Borges projevil jako klasik fantastické prózy; 392 s.) a Spisy II. Brodiova zpráva, Kniha z písku, Shakespearova paměť (288 s.).

Rok 2011 přinesl smutnou zprávu o úmrtí prozaika Ernesta SÁBATA (1911–2011), kte­rý je vedle Borgese považován za nejvýznamnějšího argentinského spisovatele 20. století. Připomeňme stručně české překlady jeho románů O hrdinech a hrobech (r. 1984), Tunel (r. 1997), Abaddón zhoubce (r. 2002) a soubor esejů Spisovatel a jeho přízraky (r. 2002).

Chilský básník a prozaik Roberto BOLAÑO (1953–2003) je v českém kulturním prostředí znám již od roku 2008 překladem rozsáhlého „totálního románu“ Divocí detektivové. Tři roky předtím vyšlo jeho Chilské nokturno. Bolaño pobýval nejprve v Mexiku a posledních přibližně dvacet let až do své smrti žil v Barceloně. Za svůj život napsal více než dvě desítky knih. Sám autor se stal také literární postavou v Cercasově známém románu Vojáci od Salaminy (čes. 2004). V ro­ce 2011 přeložila A. Char­vátová další z jeho děl, třetí román nazvaný Nacistická lite­ratura v Americe (La literatura nazi en América, 1996). Na první pohled dílo připomíná slovník spisovatelů, ale při bližším prozkoumání zjistíme, že máme před sebou zvláštní až hybridní žánr. Soubor příběhů vypráví o neexistujících spisovatelích, historických osobnostech i textech, spojených s fašistickou ideologií. Celé dílo vyznívá jako mistrovsky vedená hra. Ukázku z úvodních kapitol přinesly Literární noviny v červnu 2011 (č. 25, s. 18–19).

Chilský spisovatel Luis SEPÚLVEDA (nar. 1949) je osobností mnoha zajímavých tváří. Vedle úspěšného režiséra, novináře a politika je také aktivním ekologem a vášnivým cestovatelem. V roce 2010 zavítal do Prahy na pozvá­ní Institutu Cervantes. Čes­ké překlady Sepúlvedovy tvorby jsou datovány od roku 2000, připomeňme např. Stařec, který četl milostné romány; Deník sentimentálního zabijáka, Yacaré; Sbohem, pampo. Rok 2011 přinesl překlad románu Stín někdejšího času (La sombra de lo que fuimos, 2009), který je nostalgickým ohlédnutím do minulosti na dobrodružství, jež prožili tři bývalí idealisté a vyznavači levice, kteří museli po Pinochetově puči odejít do exilu. Po více než třech desetiletích se tito šedesátiletí muži vracejí do rodné země, aby se zúčastnili odvážné akce v duchu revoluce. Bývalý společník Pedro Nolasco, který je sezval, však náhle zemře neuvěřitelnou, až groteskně působící smrtí. Bude se odvážná akce realizovat, když Pedro není s ostatními? Sepúlvedův román je niternou výpovědí člověka bilancujícího svůj život. Zároveň představuje poutavé čtení o humorných a úsměvných momentech, které přináší život.

Kubánský prozaik Carlos VITORIA (1950 až 2007), před­stavitel tzv. Generace Mariel, je považován za jednoho z nejlepších kubánských exilových spisovatelů. Přestože je autorem tří románů a stejného množství povídkových souborů, v rodné vlasti mohl uveřejnit pouze jednu povídku. Rok 2011 přinesl soubor rea­listických a psychologických povídek Stíny na pláži (Las sombras en la playa, 1992), které v překladu P. Zavadila vydalo nakladatelství Fra v edici Libri prohibiti (187 s.). Soubor obsahuje 11 povídek, které se odehrávají buď v komunistické Havaně, jež je zde líčena jako ponuré město, anebo v Miami, kde si kubánští emigranti plně vychutnávají svobodu, ale i samotu. Vitoriovy povídky jsou do jisté míry autobiografickou výpovědí a osobním svědectvím autora.

Oldřich KAŠPAR (nar. 1952) připravil soubor kubánských humoristických próz nazvaný Holub od svatého Lazara: kubánské lidové humorky a anekdoty (40 s.), které sám vybral, přeložil a opatřil poznámkami a úvodním slovem. Vycházel z kubánské lidové slovesnosti. Připomeňme, že s kubánskými mýty, legendami a humorkami jsme se již mohli setkat např. v díle Kouzelný strom, které před dvanácti lety společně s O. Kašparem v nakladatelství Argo vydala E. Mánková.

Mexická prozaička, esejistka a dramatička židovského původu Sabina BERMANOVÁ (nar. 1955), jejíž tvorba byla přeložena do mnoha jazyků, debutuje u českého čtenáře románem Žena, která se ponořila do srdce světa (La mujer que buceó dentro del corazón del mundo, 2010). V překladu S. Dembické ho vydalo brněnské nakladatelství Jota (229 s.). Literární kritika hodnotí tento román jako pohádku pro dospělé s prvky magického realismu. Protagonistka Isabelle se vrací do Mazatlánu, kde má převzít vedení rodinného podniku. Přichází do domu zesnulé sestry, kde se poznává se sirotkem, opuštěnou dívkou Karen. Ta trpí autismem, s okolním světem není schopná řádně komunikovat, nemluví a žije ve svém vlastním světě. Isabelle se o dívku postará. Časem se z Karen stane úspěšná obchodnice s tuňáky, která si s těmito zvířaty rozumí lépe než s lidmi.

Peruánská literatura je v českém překladu zastoupena druhou reedicí satirického románu Pantaleón a jeho ženská rota (P. y las visitadoras, 1973) v překladu V. Medka, kterou vydalo nakladatelství Odeon. Podle autora, prozaika Mario VARGASE LLOSY (nar. 1936), dílo vychází ze skutečné události. Pojednává o příběhu mladého důstojníka Pantaleóna Pantoji, který v amazonských pralesích buduje pojízdný nevěstinec. Jednoduchou dějovou linií prosvítá satirický pohled na zkaženou amorální armádu a tehdejší společnost. Román byl opakovaně zfilmován (v letech 1975 a 2010). Dalším překladem do češtiny z tvůrčí díl­ny peruánského autora, kte­rý získal před třemi lety Nobelo­vu cenu za literaturu, je román Keltův sen (El sueño del celta, 2010). Ten vydalo v překladu J. Novotné nakladatelství Garamond (416 s.). Vargas Llosa v něm zachycuje životní osud britského diplomata irského původu Rogera Casementa. Ten se odehrává počátkem dvacátého století v Kon­gu a Amazonii. Protagonista byl reálnou historicky doloženou postavou, značně kontroverz­ní. Je vyslán, aby zpracoval objektivní zprávu o skutečném stavu vykořisťování domorodců na kaučukových plantážích. Dobrodružný život konzula končí tragicky, je popraven Brity kvůli své angažovanosti v boji za irskou nezávislost.

Překlady literatury pro děti a mládež

Španělská literatura pro děti a mládež je v českém překladu za rok 2011 také dostatečně zastoupena. Na prvním místě bych ráda zmínila dílo Franz Kafka a panenka cestovatelka (Kafka y la muñeca viajera, 2006) barcelonského spisovatele Jordi SIERRA I FABRA (nar. 1947), který pěstuje téměř všechny literární žánry. Jeho díla s bohatým tematickým repertoárem jsou psána v katalánštině a ve španělštině. Sierra i Fabra je zakladatelem řady časopisů. Jeho tvorba pro děti a mládež je vydávána nejen ve Španělsku, ale i v zemích Latinské Ameriky. Získala i mnoho literárních cen. Sierra i Fabra je také zakladatelem Nadace pro mladé autory. Jeho tvorba byla do češtiny přeložena již jednou v roce 2010. Jedná se o dílo Holky jako nitky, které představuje příběhy tří nezdravě štíhlých dívek. Dílo Franz Kafka a panenka cestovatelka, které je určeno čtenářům od osmi let, se odehrává v roce 1923 a vypráví příběh předškolačky Elsi, které se ztratí panenka Brigita. Elsi ji všude hledá a plačíc potkává v berlínském parku Steglitz Franze Kaf­ku. Ten začne za panenku psát dívce dopisy z dalekých zemí, protože prý odcestovala. Stává se tak pisatelem dopisů i „pošťákem“ pro panenky. Po třech týdnech, kdy Elsi nadšeně dopisy přijímá, Kafka situaci řeší tím, že daruje Elsi novou panenku spolu s posledním dopisem pro ni. Starší čtenář ocení hlubší smysl a rozměr díla související s tím, že se zde Kafka stává protagonistou díla. Sierra i Fabra v souvislosti s tímto překvapivým obrazem známé osobnosti nabízí znalci Kafkova života zajíma­vé postřehy a podněty k zamyšlení. Kafka zemřel rok poté, co se odehrál tento příběh. Jmé­no holčičky se nikdy nezjistilo a dopisy, které jí psal, nikdo dosud nenašel. V překladu H. Bumbové knihu vydalo nakladatelství Albatros (103 s.).

Španělský fantasy román pro mládež Ledová pustina. Válka čarodějek II. (El desierto de hielo. La guerra de las brujas II.) v českém překladu z roku 2011 je pokračováním příběhu Klan vlčice (El clan de la loba), který v nakladatelství CooBoo vyšel o rok dříve v překladu V. Medka. Společně s posledním dílem třídílného cyklu, který byl napsán v letech 2005 až 2007 barcelonskou spisovatelkou a scenáristkou Maite CARRANZOVOU (nar. 1958) a jenž byl vydán v roce 2012 pod názvem Odina kletba (La maldición de Odi), se před čtenářovým zrakem odvíjí příběh čarodějky Anaid, která má ukončit odvěkou válku čarodějek. Děj se odehrává v přízračném světě dávných proroctví…

Z pohádkového žánru zmiňme např. dílo Pohádky pro sladké sny (Cuentos para niñas) španělské autorky Celie RUIZ IBÁÑEZOVÉ (nar. 1955), která se po studiích na Autonomní univerzitě v Madridu zabývá psaním textů pro děti a mládež a tvorbou didaktických materiálů, např. zjednodušené četby klasických děl pro nakladatelství Anaya. Pohádky pro sladké sny jsou souborem pohádek na dobrou noc, ve kterých pohádkový skřítek vypráví dětem nejkrásnější příběhy z říše pohádek a snů. V překladu K. Radilové vydalo nakladatelství Sun (357 s.).

Milovníky komiksů bude za­jisté zajímat vydání klasického díla Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha, v němž ožívá jedna z nejslavnějších a nejoblíbenějších literárních postav světové literatury a jehož autorem je spisovatel Miguel de Cervantes (1547 až 1616). Nakladatelství Grada vydalo v roce 2011 komiksovou adaptaci nazvanou Don Quijote I (72 s.), která je sice původně určena pro mládež středního školního věku, ale odkazem na existenci člověka na světě zajisté upoutá i dospělého čtenáře. Text přeložil M. Kočí, adaptace L. S. Wagner, ilustrace R. Kohlrus.

Pokračování příště