Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Na příkladech australských veřejných knihoven zkoumají sociologové angažovanost a zapojení místní komunity při zlepšování služeb pro domorodé obyvatele. Služby knihoven jsou analyzovány za pomoci modelu angažovanosti komunity. Například vedoucí pracovníci veřejné knihovny v Alice Springs iniciovali projekty na zlepšení služeb pro uživatele aboriginálních knihoven. Výsledky zahrnovaly vytvoření sbírky znalostí domorodého obyvatelstva a ustanovení stálého místního úředníka pro knihovníky z řad členů městské rady. Ve druhém případě se projekt Aboriginal and Torres Strait Islander realizovaný v Canbeře zaměřil na propojení veřejných knihoven s komunitou Aboriginců. Z analýz vyplývá velký místní vliv autorit, což ovlivňuje udržitelnost jednotlivých aktivit. Ve veřejné knihovně v Alice Springs vykázal průzkum nerovnoměrné kulturní kompetence knihovníků, kteří i přesto poskytují kvalitní služby pro velkou část komunity. Průzkum naznačil, že komunita je ochotná být aktivnější a flexibilnější, než si knihovny uvědomují. Nepružnost knihovny naznačuje nedostatek povědomí o její kulturní roli a nedostatek kompetencí v této oblasti. Knihovny zapojené do projektu musí navrhnout další postup, který otevře dveře k širšímu zapojení celé komunity (nabízet cílený program, sledovat chyby a úspěchy, rozvíjet partnerství, budovat pocit sounáležitosti v komunitě a podporovat rozvoj kulturních kompetencí zaměstnanců).

(IFLA Journal – Volume 43, Number 3, October 2017, s. 288–301)

Na slovenské konferenci TLib – Trendy v knižničnej praxi se objevila zajímavá sekce „Knižničný inkubátor“ – fórum mladých knihovnicko-informačních specialistů jako platforma pro inspiraci, předávání zkušeností a navázání kontaktů pro spolupráci. Impulzem pro konferenci se stala polská konference z roku 2016, kterou organizovalo Fórum mladých knihovníků v Polsku. Knihovníci ve věku do 35 let si v sekci předávali informace a poznatky, které získali na konferencích, studijních cestách a výměnných pobytech. Rozhodně jde o efektivní způsob výměny zkušeností a motivování mladých. Byl zde představen inspirativní model rozvoje spolupráce mladé generace knihovníků v Polsku – Fórum mladých knihovníků, které organizují a spolupracují na něm knihovníci do 35 let. Koná se každý rok na jiné téma a v jiném městě. V roce 2016 zorganizovalo 11. ročník fóra pět polských knihoven v Opole. Vedle knihovníků se ho zúčastnili i odborníci z jiných oblastí (fotograf a odborník na mobilní aplikace, specialista na sociální sítě, literární kritička a popularizátorka astronomie). Ti knihovníkům přiblížili možnost propagace a práci s uživatelem z jiné perspektivy. Do konference se aktivně zapojila i budoucí generace knihovníků – studenti knihovnicko-informačních věd, jejím výstupem byl také požadavek na kvalitní celoživotní vzdělávání knihovníků a na jejich aktivní účast na mezinárodních konferencích.

(Knižnica – ročník 18, číslo 2/2017, s. 27–29)

Státní knihovna v Berlíně letos v červnu na konferenci připomenula Wilhelma von Humboldta, významného politika, lingvistu, zakladatele univerzit a příznivce knihoven, při příležitosti 250. výročí jeho narození. Ředitelka berlínské knihovny Barbara Schneider-Kempf ocenila jeho přínos jako reformátora knihoven, který ovlivnil především Královskou knihovnu v Berlíně – zasadil se o lepší financování nákupu knih a odborných časopisů. Situace Královské knihovny byla před 200 lety zoufalá. Akvizice v průběhu 18. století byla mizivá (např. po dobu šesti let nebyla zakoupena jediná kniha). Roku 1809 Wilhelm von Humboldt jako pracovník ministerstva vnitra na tuto katastrofální situaci upozornil. Uvědomil si, že právě založená univerzita v Berlíně potřebuje informační základnu a nemůže bez kvalitní knihovny existovat. Využil své politické kontakty, na základě kterých byl rozpočet knihovny navýšen téměř o polovinu. V Berlíně tehdy neexistovala samostatná univerzitní knihovna, ta byla založena s velmi nízkým rozpočtem až o 20 let později. Univerzitní funkce však zůstaly Královské knihovně i nadále a i dnes tvoří uživatele Státní knihovny v Berlíně ze tří čtvrtin právě studenti a akademičtí pracovníci.

(Bibliotheksmagazin – Jahrgang 12, Ausgabe 36, Oktober 2017, s. 17–21)

Připravil ROMAN GIEBISCH