Hlavní obsah stránky
LITERÁRNÍ VÝROČÍ
ČERVENEC
Před 235 lety, 2. 7. 1778, zemřel francouzský spisovatel a filozof švýcarského původu Jean-Jacques Rousseau(*1712), autor románu Julie aneb Nová Heloisa, pedagogického románu Emil aneb O výchově, filozofických spisů Rozprava o vědách a umění, Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi či O společenské smlouvě nebo autobiografických Vyznání.
Před 90 lety, 2. 7. 1923, se narodila básnířka Wisława Szymborska (†2012), nositelka Nobelovy ceny za literaturu (1996); z jejího díla vyšly česky výbory V Hérakleitově řece a Konec a počátek a v jednom svazku sbírky Okamžik, Dvojtečka a Tady.
Před 30 lety, 2. 7. 1983, zemřel český spisovatel Vladimír Neff (*1909), autor románové pentalogie Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova a Královský vozataj o osudech dvou pražských měšťanských rodů Bornů a Nedobylů, odehrávající se od poloviny 19. století až po druhou světovou válku, podle níž vznikly úspěšné seriály Sňatky z rozumu (1968) a Zlá krev (1986); dále napsal např. romány Třináctá komnata, Srpnovští páni, Trampoty pana Humbla nebo historickou trilogii ze 17. století Královny nemají nohy, Prsten Borgiů a Krásná čarodějka; je také autorem knihy Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias.
Před 130 lety, 3. 7. 1883, se v židovské rodině v Praze narodil Franz Kafka (†1924), německy píšící spisovatel, dnes jeden z nejproslulejších autorů světové literatury. Za svého života však publikoval jen malý zlomek díla, vše ostatní vycházelo až po jeho předčasné smrti, a to zejména péčí jeho přítele Maxe Broda, který nedodržel Kafkovu prosbu, aby všechna jeho díla zničil. Naopak, dnes vedle povídek a románů čteme i Kafkovy deníky a korespondenci, především s jeho snoubenkou Felicí nebo s přítelkyní Milenou Jesenskou, ale také s rodinou a přáteli (např. právě s M. Brodem). Kafka pracoval jako úředník a ve volném čase se věnoval psaní. Mnohá díla zůstala nedokončena, mezi nimi i nejznámější romány Proces a Zámek. Dále jmenujme např. román Nezvěstný (Amerika) či povídky Proměna, Venkovský lékař, Popis jednoho zápasu, Ortel, V kárném táboře a další. V letech 1997 až 2007 vyšlo jeho dílo poprvé kompletně česky (13 svazků spisů v Nakladatelství Franze Kafky).
Před 165 lety, 4. 7. 1848, zemřel francouzský spisovatel François-Auguste-René de Chateaubriand (*1768), autor novel Atala a René.
Před 480 lety, 6. 7. 1533, zemřel Ludovico Ariosto (*1474), italský básník, autor eposu Zuřivý Roland.
Před 120 lety, 6. 7. 1893, zemřel francouzský spisovatel Guy de Maupassant (*1850), autor slavného, několikrát zfilmovaného románu Miláček a povídky Kulička.
Před 25 lety, 9. 7. 1988, zemřel Miloš Václav Kratochvíl (*1904), český prozaik, filmový scenárista, dramaturg a pedagog, autor románů a novel hlavně s historickou tematikou: Král obléká halenu, Lásky královské, Pochodeň, Mistr Jan, Jan Žižka, Jan Želivský, Husitská kronika, Dobrá kočka, která nemlsá, Život Jana Amose, Matyášův meč, Osamělý rváč, Veronika, Komediant, Evropa tančila valčík, Evropa v zákopech a dalších; ve filmu spolupracoval často s režisérem Otakarem Vávrou, a to i na adaptacích vlastních knih (husitská trilogie, Putování Jana Amose, Komediant, Veronika).
Před 85 lety, 10. 7. 1928, se narodil český básník Karel Šiktanc, zatím jediný dvojnásobný nositel Ceny Jaroslava Seiferta (1989 a 2011), dále Státní ceny za literaturu (2000) a Ceny Magnesia Litera za sbírku Zimoviště (2004); autor básnických knih Adam a Eva, Český orloj, Jak se trhá srdce, Srdce svého nejez, Ostrov Štvanice, Hrad Kost, Šarlat, Vážná známost, Nesmír aj.
Před 95 lety, 14. 7. 1918, se narodil Ingmar Bergman (†2007), švédský divadelní, operní a filmový režisér, scenárista a spisovatel. Ač je znám především jako filmař – patří k nejvýznamnějším režisérům světové kinematografie –, zasáhl výrazně také do oblasti divadla a literatury a řadí se k předním švédským spisovatelům. Vedle dvou pozoruhodných autobiografií Laterna magica a Obrázky přepsal do literární podoby množství svých scénářů; od poloviny 80. let už točil jen zřídka a pouze pro televizi a některé scénáře svěřil jiným režisérům (Dobrá vůle, Nedělňátka, Soukromé rozhovory, Nevěra). Jeho snímky Jako v zrcadle, Pramen panny a Fanny a Alexander získaly Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Z dalších jmenujme Sedmou pečeť, Lesní jahody, Personu, Mlčení, Hodinu vlků, Hanbu, Hadí vejce, Šepoty a výkřiky, Scény z manželského života, Tváří v tvář, Podzimní sonátu či filmovou verzi Mozartovy Kouzelné flétny.
Před 10 lety, 15. 7. 2003, zemřel chilský spisovatel Roberto Bolaño (*1953), který se proslavil románem Divocí detektivové a po své předčasné smrti pak rozsáhlým románem 2666; česky dále vyšla novela Chilské nokturno a kniha fiktivních portrétů Nacistická literatura v Americe.
Před 240 lety, 16. 7. 1773, se narodil Josef Jungmann (†1847), český filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel, mj. přeložil Miltonův epos Ztracený ráj.
Před 90 lety, 16. 7. 1923, zemřel český spisovatel Karel Klostermann (*1848) zaměřený na oblast Šumavy; představitel realismu a tzv. venkovské prózy, jehož sebrané spisy obsáhly přes čtyřicet svazků románů, povídek, črt, fejetonů a skic, i část soustavných pamětí; k nejznámějším dílům patří román Mlhy na blatech.
Před 10 lety, 16. 7. 2003, zemřela kanadská spisovatelka amerického původu Carol Shieldsová(*1935), autorka románu Deníky tesané do kamene, za který získala Pulitzerovu cenu, Národní knižní cenu kruhu kritiků, kanadskou Governor General’s Award a nominaci na Man Bookerovu cenu; česky vyšel ještě román Ledaže.
Před 125 lety, 17. 7. 1888, se narodil Šmuel Josef Agnon (†1970), novohebrejský spisovatel původem z Haliče, později žijící v Izraeli, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1966); z jeho díla vyšel česky výbor Šátek a jiné povídky.
Před 120 lety, 19. 7. 1893, se narodil ruský básník, prozaik a dramatik Vladimir Majakovskij (†1930), zakladatel ruského futurismu, autor poém 150 000 000, Vladimír Iljič Lenin, Vojna a svět, Člověk, Miluji nebo Misteria Buffa či dramatu Štěnice.
Před 85 lety, 20. 7. 1928, se narodil český prozaik, dramatik a básník Pavel Kohout, autor řady románů a autobiografií (Z deníku kontrarevolucionáře aneb Životy od tanku k tanku, Bílá kniha o kauze Adam Juráček, Katyně, Nápady svaté Kláry, Kde je zakopán pes, Hodina tance a lásky, Konec velkých prázdnin, Sněžím, Hvězdná hodina vrahů, Ta dlouhá vlna za kýlem, Cizinec a Krásná paní, Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem aj.) a mnoha her i dramatizací (např. Zářijové noci, Taková láska, Třetí sestra, Válka s mloky, August August, august, Válka ve třetím poschodí, Pat aneb Hra králů, Ubohý vrah, Amerika, Život v tichém domě, Marie zápasí s anděly, Atest, Marast, Ruleta, Ecce Constantia, Kyanid o páté, Nuly, Malá hudba moci aj.); vedle Karla Čapka je zatím jediným českým dramatikem, jehož hra byla uvedena na Broadwayi (dramatizace povídky Leonida Andrejeva Ubohý vrah). Začínal jako přesvědčený komunista a autor budovatelské poezie, po roce 1968 se ale stal kritikem režimu a zakázaným spisovatelem, stál u zrodu Charty 77, v roce 1978 mohl odjet na roční pracovní pobyt do Vídně, návrat mu ale nebyl povolen a byl zbaven čs. občanství. Po roce 1990 se vrací do Prahy.
Před 80 lety, 20. 7. 1933, se narodil americký prozaik a dramatik Cormac McCarthy, nositel Národní knižní ceny za román Všichni krásní koně (1. díl tzv. Hraniční trilogie) a Pulitzerovy ceny za Cestu, autor předlohy k oscarovému filmu Tahle země není pro starý; dalšími romány jsou Strážce sadu, Vnější tma, Dítě Boží, Suttree, Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě, Hranice a Města na planině (2. a 3. díl Hraniční trilogie). Všechny vyšly i v češtině, stejně jako hra Vlak Sunset Limited. Patří k nejvýznamnějším a nejlepším americkým spisovatelům druhé pol. 20. století.
Před 170 lety, 22. 7. 1843, se narodil český spisovatel Antal Stašek (†1931), autor románů O ševci Matoušovi a jeho přátelích či V temných vírech nebo povídek Blouznivci našich hor.
Před 125 lety, 23. 7. 1888, se narodil americký spisovatel Raymond Chandler (†1959), autor kriminálních románů s proslulou postavou soukromého detektiva Phila Marlowa, představitel tzv. drsné školy americké detektivky (např. Sbohem buď, lásko má, Dáma v jezeře, Sestřička, Vysoké okno, Loučení s Lennoxem).
Před 185 lety, 24. 7. 1828, se narodil ruský spisovatel, filozof, kritik, publicista a revolucionář Nikolaj Gavrilovič Černyševskij (†1889), autor románu Co dělat?
Před 90 lety, 25. 7. 1923, se narodil český spisovatel Jaroslav Putík, autor románů Smrtelná neděle, Brána blažených, Muž s břitvou, Volný let voliérou, Proměny mladého muže, Plyšový pes aj.
Sestavil MILAN VALDEN
Portréty archiv autora