JAROMÍR KUBÍČEK kubicek.jaromir@gmail.com

Středočeská vědecká knihovna trojím pohledem: sborník k 120. výročí.  Kladno: Středočeská vědecká knihovna, 2017. 173 s. ISBN 978-80-85191-53-0.

Pohled čtenářský

Ty tři pohledy, jak napovídá název, jsou: čtenářský, knihovnický a historický. Nejzajímavější příspěvky najdeme od osmi čtenářů, kteří se díky výpůjčkám z knihovny nechali inspirovat ve svém životě. Tak to vyjádřil autor literatury faktu Jiří Kovařík, který se svým dílem zaměřil na vojenskou historii. Podobně spisovatele Josefa Dolejšího ovlivnila ve výběru knihovnice Věra Kádnerová, textaře Josefa Fouska zase knihovník Jaromír Mariánek. I ze vzpomínek historika a kladenského rodáka Vlastimila Vondrušky a ředitele kladenského muzea Zdeňka Kuchyňky cítíme, jak hlubokou stopu v jejich životě knihovna nechala.

Upřímný vztah ke knihám vyjádřil i někdejší primátor Kladna Dan Jiránek. Z nejmladší generace Jan Červený, který se v současnosti podílí na architektonické úpravě prostor knihovny, a kulturní všeuměl a šéf malého kladenského nakladatelství Roman Hájek.

Pohled knihovnický

V pohledu knihovnickém dostali prostor bývalí ředitelé. Poměrně krátce prošel touto funkcí Josef Muzikář, který připomenul zlomová léta 1987 až 1990. Jeho nástupkyně Jiřina Kádnerová šla ve šlépějích své maminky. Pracovala zde od roku 1966 a od roku 1990 knihovnu 22 let řídila. Snažila se co nejstručněji zachytit svůj podíl na bibliografické práci knihovny, ale také třeba vztah k dálkovým pochodům. Zavzpomínala na dobu, kdy zřizovatelem knihovny bylo v letech 1991–2001 ministerstvo kultury. Tehdy knihovna převzala vydávání časopisu Čtenář. Co všechno se ovšem za jejího ředitelování podařilo, najdeme až v části historické. Kratšími vzpomínkami přispěly ještě bibliografka Eva Nová, metodička Věra Přibylová a redaktorky Čtenáře Hana Jirkalová a Lenka Šimková.

Pohled historický

Historickou část zpracovali Jiří Mika a Vladimíra Švorcová. Své počátky spojuje knihovna se spolkem nazvaným Lidová knihovna v Kladně, který pražské místodržitelství schválilo 19. března 1897 a město Kladno převzalo do své správy po čtyřech letech. Po vydání zákona o veřejných knihovnách obecních se městská knihovna profesionalizovala a získala přijatelnější umístění. Také rozšiřovala své pole působnosti – v roce 1952 se stala okresní, v roce 1963 krajskou a dostala vlastní budovu, ve které sídlí dosud. Starala se také o krajský systém knihoven. Autoři vystihli organizační i obsahové pojetí knihovnické práce ústřední knihovny i jejích poboček ve městě, reflektují potřebné změny v souvislosti s rozvojem služeb i knihovního fondu a připomínají nejvýznamnější akce, kterými knihovna přispěla ke kulturním aktivitám města i kraje. V chronologickém sledu událostí se prolínají služby knihovny, zavádění automatizace, pořádání kulturních akcí, rekonstrukce prostor, tvorba knihovního fondu, organizační změny v řízení.

Mezníkem bylo ovšem rozdělení instituce, když město Kladno zřídilo v roce 2002 samostatnou městskou knihovnu a některé provozy od Středočeské vědecké knihovny převzalo. Těžiště historického výkladu spočívá v nejnovější době již proto, že k dřívějším jubileím již několik publikací o knihovně vyšlo. Na závěr připojil Zdeněk Pospíšil stručnou historii budovy, ve které má knihovna své sídlo.

Závěrem

Jubilejní sborník zaujme také komorní grafickou úpravou a množstvím ilustrací. Dokládá nejen vývoj českého knihovnictví, ale je zejména ukázkou dobré práce jedné velké české knihovny.