Čestným hostem pražského knižního veletrhu je Slovensko

Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha 2013 se přehoupl do „věku dospělosti“, letos proběhne už jeho devatenáctý ročník. Od 16. do 19. května se pražské Výstaviště v Holešovicích stane místem setkání milovníků knih, jejich autorů, výtvarníků, vydavatelů a všech zájemců o literaturu.

Přípravou a realizací pražského knižního veletrhu se zabývá společnost zřízená Svazem českých knihkupců a nakladatelů Svět knihy s. r. o., v jejímž čele od prvopočátku s téměř stabilním týmem spolupracovníků stojí Dana Kalinová.

Než si budeme povídat o programu letošního veletrhu, ráda bych se zeptala, kde a v čem hledáte inspiraci, aby každý ročník měl svou tvář a obsah odlišný od těch předchozích?

Těch inspirujících zdrojů je mnoho; sledujeme trendy mezinárodního knižního trhu, vývoj čtenář­ských zájmů, témata významná pro intelektuální růst společnosti, obchodní strategie nakladatelství i požadavky našich vystavovatelů. Chceme upozornit na nezanedbatelný podíl překladatelů na zprostředkování světové literatury českému čtenáři a umožnit čtenářům setkání s českými a zahraničními autory, literárními osobnostmi, s lidmi ze „světa knih“. Knižní i literární scéna se rozvíjí, je ovlivňována dynamickým rozvojem nových technologií, a tento rozvoj by měla odrážet i akce významu pražského veletrhu a festivalu.

Teprve na sklonku druhé dekády konání pražského knižního veletrhu se jeho čestným hostem stává jazykově i územně nejbližší soused – Slovensko. Máte už informace (rozhovor se konal na začátku března – pozn. red.), jaký program slovenská strana připravuje?

Program Slovenské republiky připravuje Literárne informačné centrum (LIC), jež má dlouholeté zkušenosti s prezentacemi slovenské literatury a knih v zahraničí. O Slovensko jako čestného hosta jsme usilovali od prvních ročníků veletrhu. Patřím mezi ty čtenáře, kteří „trpí“ rostoucím počtem překladů ze slovenštiny do češtiny, neboť blízkost našich jazyků vyžaduje znalost pouze několika desítek odlišných slov a můžeme číst slovenské autory v originále!!! Jsem proto ráda, že uslyšíme opět ve větší míře krásnou slovenštinu a budeme se moci setkat v rámci slovenského programu se současnými úspěšnými prozaiky a básníky (Balla, J. Banáš, J. Beňová, M. Haugová, D. Hevier, J. Karika, M. Kompaníková, P. Rankov, J. Rumpli, R. Sloboda, V. Šikulová, D. Šimko, P. Vilikovský a mnozí další). Ve slovenském programu nebudou chybět pořady pro děti, neboť v Bratislavě má sídlo celosvětově známý mezinárodní dům umění pro děti – BIBIANA. Slovenští kolegové se ve svém programu dotknou i témat věnovaných významným výročím, jako je 1150 let od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje formou prezentace díla Proglas z 9. století, připravují vzpomínkové pořady ke 100. výročí narození Dominika Tatarky, talk-show k 20. výročí vzniku našich republik. Veletrh navštíví i bývalá pre­miérka SR Iveta Radičová a představí zde knihu rozhovorů. Máme se opravdu na co těšit!

Témata letošního knižního veletrhu a literárního festivalu jsou hned tři: Rozmanité cesty poezie, Čteme jedním dechem aneb Když se řekne bestseller a Bloger spisovatelem, spisovatel blogerem. Můžete je blíže představit?

Vůči poezii jsme měli velký dluh, ještě nikdy nebyla v rámci našeho literárního festivalu ve větší míře „nasvícena“, přestože se jedná o jeden z nejkrásnějších literárních žánrů. Troufám si říci, že letošní program věnovaný poezii je jedním z nejobsáhlejších v historii veletrhu; zahrnuje mini-festival sestávající z poetických pořadů mimo Výstaviště, přímo v prostorách Průmyslového paláce je připraven Sál poezie a interaktivní Laterna Poetica, v nichž bude probíhat celá řada prezentací, recitací, setkání s básníky. Program je koncipován tak, abychom neopomněli představit významné osobnosti a jejich dílo, básnické směry a koncepty, jež do poezie jako svébytného literárního žánru patří. Chceme se však v rámci odborného programu věnovat i problematice pořádání festivalů či přehlídek poezie doma i v zahraničí a otázce úspěšnosti prodeje sbírek poezie v rámci mezinárodního knižního trhu. Program věnovaný poezii doplní v sobotu open air koncert několika písničkářů a skupin, jejichž tvorba je založena na básnických textech (Jan Burian, Zuzana Homolová, J. H. Krchovský & Krch-off band, E.T.C. Vladimíra Mišíka a další).

Bestsellery a blogy patří do kategorie čtenářského zájmu, kterému jsme chtěli vyjít vstříc formou knižní výstavy a zajímavých debat. Mezi pozvané blogery patří i Iva Pekárková, díky spolupráci s portálem iDNES, jehož je tváří, ale i další úspěšní tvůrci tohoto fenoménu na internetu.

Co připravujete pro odborného návštěvníka? Mám konkrétně na mysli knihovníky.

Knihovníci patří mezi důležitou kategorii návštěvníků veletrhu, kteří přicházejí, aby se seznámili s aktuální nabídkou českých nakladatelů. Nabízí­me jim výhodnou formu odborné návštěvy včet­­ně využití prostoru Obchodního centra. V rámci profesní části programu mají každoročně možnost vyslechnout důležité informace z oblasti autorského práva, produkce digitálních knih apod.

Kolik domácích vystavovatelů se na veletrhu představí? Zaznamenali jste pokles jejich zájmů vzhledem k ekonomické situaci, nebo se zatím neprojevil?

Podle obsazené plochy českými nakladateli a dalšími subjekty českého knižního trhu zatím pokles zájmu o účast na veletrhu nepozorujeme. Poněkud jiná situace je v registraci zahraničních vystavovatelů, kteří se sice opětovně účastní, zmen­šují však své plochy. Zde ovšem působí i objektivní hledisko atraktivity a velikosti knižní­ho trhu, zájmu českých nakladatelů o tituly v nabídce zahraničních účastníků i konkurence dalších mezinárodně významných akcí v zahraničí (např. Frankfurt, Londýn, Varšava).

Na které zahraniční vystavovatele a autory se mohou návštěvníci veletrhu těšit?

Je jich opět celá řada, vyjmenovala bych zejmé­na jazykové oblasti, jež budou na veletrhu literár­ně a knižně zastoupeny, jsou to např. angličtina, arabština, čínština, francouzština, hebrej­ština, maďarština, němčina, norština, polština, rumunština, ruština, španělština, švédština a další. Na veletrh přijíždí skupina německy píšících autorů v rámci projektu Das Buch (Německo, Rakousko, Švýcarsko), oceňujeme návštěvu exilového čínského spisovatele a básníka Liao I-Wu, který je pozván nakladatelstvím Mladá fronta. Z Maďarska k nám zamíří nositel mnoha mezinárodních ocenění Péter Esterházy, milovníci knih Roberta Fulghuma se opět dočkají jeho osobní návštěvy. Kromě vyjmenovaných autorů se veletrhu účast­ní mnoho dalších, zde bych odkázala zájemce na naše webové stránky www.svetknihy.cz, kde jsou od počátku dubna programové informace zveřejňovány.

Veletrh Svět knihy Praha probíhá i mimo Výstaviště, můžete představit alespoň některé z připravovaných pořadů?

Každoročně připravujeme „předskokanské“ pořa­dy, jako je filmová přehlídka Svět knihy ve filmu, probíhající letos opět v kině Atlas, divadelní přehlídka Svět knihy na jevišti, v jejímž rámci upozorňujeme na tematicky blízká divadelní představení na scénách českých divadel. V předvečer veletrhu a festivalu proběhne akce Noc literatury v režii Českého centra v Praze – cyklus souběžných čtení z překladů současné světové literatury na zajímavých místech Prahy 7; mnozí z autorů původních děl navštíví následně veletrh. Od neděle 12. května pak běží „mini-festival“ věnovaný poezii, který zahajuje maraton čtení bás­ní jejich samotnými autory v Café Fra a jeho okolí.

Na co byste chtěla zvlášť návštěvníky upozornit, co by si neměli nechat ujít?

Ať si nenechají ujít Svět knihy Praha 2013 jako takový, neboť představuje ojedinělou každoroční příležitost orientace v aktuální knižní nabídce České republiky a v zahraničí a zároveň možnost blízkého setkání s autory a literárními osobnost­mi, jež jsou v rámci pořadů doprovodného festivalu přítomny.

Ptala se OLGA VAŠKOVÁ

Foto archiv Svět knihy