Hlavní obsah stránky

KNIHOVNÁM V MALÝCH OBCÍCH: Půlroční ohlédnutí za hodnocením Knihovny roku 2012

BLANKA KŘÍŽOVÁ Obecní knihovna Bory

MIROSLAV BLÁHA Místní lidová knihovna Kostomlaty pod Milešovkou

Když v roce 2004 (Kostomlaty pod Milešovkou) a 2007 (Bory) získaly naše knihovny titul Knihov­na roku, mysleli jsme si, že nic většího nás v knihovnickém životě už potkat nemůže. Jenomže on to byl teprve začátek. Seznámili jsme se s celou řadou úžasných knihovníků, jezdíme na setkání venkovských knihoven a v roce 2012 přišlo ocenění úplně největší: byli jsme SKIPem nominováni a následně Ministerstvem kultury ČR jmenováni členy poroty pro výběr kandidátů k udělení ceny Knihovna roku v kategorii Základní knihovna. Poprvé tak byli v komisi zástupci malých, „venkovských“ knihoven, nepočítáme-li V. Valečkovou z minulé sestavy, která kromě práce v krajské knihovně vede i knihovnu v obci Býšť.

Plni očekávání jsme se společně s kolegy v komisi vydali počátkem září mikrobusem Národní knihovny na okružní cestu po republice. Postupně jsme navštívili všechny kraje, kromě Ústeckého, a v nich nominované knihovny. Většina postupovala z krajských kol soutěže Vesnice roku, ale část se zúčastnila na „divokou kartu“ a Plzeňský kraj netypicky nominoval knihov­ny dvě.

Vybaveni vzpomínkami na naši vlastní účast v soutěži jsme vstupovali do „království“ knihovnic a samozřejmě i knihovníků, abychom prodělali přerod ze soutěžícího na hodnotitele. Se srovnáváním s vlastní knihovnou jsme dlouho nevydrželi – úroveň knihoven i míra ctižádostivosti jsou už úplně někde jinde. A tak nám vodítkem při hodnocení byla zejména tabulka kritérií, vypracovaná a ověřená praxí předchozích komisí a pak také knihovnické standardy. Svázat však jednotlivá hlediska do číselného vyjádření bylo více než obtížné. Každá z knihoven pracuje v jiných podmínkách, daných možnostmi i náklonností zřizovatele. Potřeba čtenářů se v knihovně v půjčovní době spíše potkávat, než míjet, hovoří pro daný čas v týdnu, i když se tím pádem knihovna „nevejde“ do příslušného parametru. Zbývající čas je pak k dispozici pro další činnost – besedy aj. Jak ale hodnotit provozní dobu provázanou s prací pro obec nebo pro informační centrum? A interiér knihovny, byť sebemoderněji vybavený, nebude pro čtenáře přitažlivý, pokud se v něm nepotkají s příjemnou až charismatickou osobou knihovníka. Výměnné soubory jistě „oživují“ kniž­ní fond a ulevují knihovně finančně, ale i tak nemusí být na škodu regál s klasikou, byť třeba pro potřeby doporučené četby. Pomoc profesionálních knihoven venkovským knihovnám je nezastupitelná jak při metodickém vedení, přípravě grantů a dotací, tak i při nominaci a přípravě nominovaných knihoven na vlastní hodnocení. Dokladem je osobní účast zástupců pověřené, případně krajské knihovny při návštěvě komise ve většině hodnocených knihoven.

Hodnocení probíhalo prů­běžně i při přejezdech mezi knihovnami a kaž­dý den končil pracovní schůzkou se závěrečným shrnutím. Profesní slo­že­ní komise zaručovalo objektivní výsledek vzešlý ze vzájemné diskuse. I my jsme si uvědo­mo­va­li čím dál víc svůj přínos při rozhodování ko­mise.

I když jsme byli dobře vybaveni všemi dostupnými informacemi o knihovnách a většina knihoven má dnes webové stránky, to vše nenahradí osobní setkání. Říkali jsme si: „To vejdeme někde do knihovny a bude to ONA!“ A byla! O prvním místě knihovny v Ratíškovicích neměl nikdo z nás pochyb. Tahle knihovna má všech „5P“! Moderní, dokonalý interiér, neuvěřitelné využívání grantů, provozní doba, nejvyšší kvalita po všech stránkách.

Ale myslíme, že i knihovny, které byly jen o malinko za tou první, si zaslouží naši pozornost. Takovou byla pro nás rozhodně knihovna v Košťálově. Nádherná, nová, prostorná knihovna a milá paní knihovnice Lenka Barochová a všichni pří­tom­ní zástupci obce. Radost s nimi pobýt! Radost být tu čtenářem a občanem obce.

A také další…

Branice – Husmíl – zde pan knihovník Pavel Zeman (povoláním strojvedoucí!) vytvořil vlastní grafický obraz celé knihovny. Od knižních lístků a průkazů po plakátky na výstavy a dokonce vlastní historické knížky.

Velká Hleďsebe – knihovna nádherně prostor­ná, dokonale bezbariérová, kde se schází zastupitelstvo obce, mladí fotbalisté i ženy s patchworkem. K tomu pan knihovník Petr Kreuz, jehož empatický přístup ke čtenářům je úplně výjimeč­ný.

Batňovice – malá knihovna v malé obci, kde děti chodí na besedy ze školy i školky spojovací chodbou v bačkůrkách. Besedy pro ně připravuje paní knihovnice Markéta Tučková na úrovni tak profesionální, že bychom se od ní mohli všichni učit.

Uhelná – knihovna v obci na konci světa, kde mají mimo jiné hodně problémů s nepřizpůsobivými rodinami. Ale mají tady paní „Kiri“, která se dětem neuvěřitelně věnuje. Mimo společného čtení a tvoření s nimi také třeba peče buchty a chodí na houby!

Strážov – v této knihovně, kterou vede paní Jana Tremlová, se pravidelně ke své činnosti schází hned tři kluby. Veliká knihovna s velmi bohatou činností a infocentrem.

Ostravice – to je paní knihovnice Martina Klímková a knihovna, která je pro své čtenáře k dispozici téměř neustále a je tu i informační centrum a galerie.

A tak jestli třeba připravujete knihovnický zájezd, nebo jedete na dovolenou do končin, kde se vyskytují tyto knihovny, neváhejte je navštívit. Určitě nebudete litovat.

Knihovnou roku může být každý rok jen jedna knihovna. S tím nic nenaděláme. Jistě je to i štěs­tí, jaké knihovny se v tom kterém roce k hodnocení sejdou. Jedno je však jisté, úroveň místních a obecních knihoven úžasně stoupá!

Foto M. Bláha