Hlavní obsah stránky

ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

V celostátním německém srovnávání knihoven metodou benchmarkingu BIX 2012 získala nejlepší výsledky ve čtyřech kategoriích Univerzitní knihovna v Drážďanech. Obdobných výsledků dosáhly ještě další tři specializované knihovny z Německa. V Drážďanech si velmi cení především předního místa v kategorii dostupnosti médií a také skutečnosti, že fyzické návštěvy knihovny i v dnešní virtuální době narůstají. Knihovna, která se již pátým rokem účast­ní srovnávání činnosti, je velmi pyšná na získaný certifikát. Pracovníci drážďanské knihovny se v průběhu času poučili ze svých slabých stránek a ma-nagement knihovny nyní mohl poděkovat všem za dob­ře odvedenou práci, která přinesla výsledky. Rok 2011 byl v Drážďanech ve znamení mnoha projektů a iniciativ, které vedly zejména ke zlepšení technického vybavení knihovny. To pomohlo primárně studentům ke zlepšení studijních podmínek v knihovně, a ta se tak pro ně stala významným komunitním centrem s kreditem na celé univerzitě.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen, Jg. 5, Nr. 3/ Sep­tember 2012, str. 201)

Norské knihovny by se rády více zviditelnily před veřejností nejen na lokální, ale i na celonárodní úrov­ni. Norská knihovnická asociace podporuje vznik národního loga shodného pro všechny veřejné knihovny, ale Národní knihovna v potřebnost jednotného loga nevěří. Národní knihovna i Norská knihovnická aso­ciace se přesto dohodly, že veřejné knihovny by měly mít společný marketingový program a jednotné úsilí o vytvoření knihovnické značky. Zatímco diskuse v Norsku o sjednocených marketingových kampaních knihoven pomalu pokračuje, v širším kontextu skandinávských zemí to není nic nového. O jednot­né logo veřejných knihoven se snaží také ve Finsku (Městská knihovna v Helsinkách) i ve Švédsku.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 45, No. 3/2012, s. 24)

V současnosti je člověk více než kdykoli předtím vystaven stresu. Stres se definuje jako jakákoli změ­na, na kterou si člověk musí zvyknout. Existuje mnoho možností, jak s tímto nepříjemným fenoménem bojovat. Můžeme si zacvičit, jít relaxovat do přírody, do kina, divadla, na koncert, můžeme dělat věci, které máme rádi, můžeme také sáhnout po zajímavé knize. To, že čtení pomáhá odbourávat stres, zjistili i vědci z anglického Sussexu. Výsledky jejich průzkumu ukázaly, že ten, kdo denně čte, trpí mnohem méně nervozitou a stresem než ten, kdo tuto zálibu neprovozuje každý den. Je to způsobené tím, že při čtení se náš mozek soustředí na obsah a je tak vtáhnutý do děje, což způsobuje uvolňování napětí srdce a svalů. Dobrá kniha funguje rychleji a lépe než šálek oblíbeného čaje, hudba nebo procházka. Čtení už po šesti minutách omezí hladinu stresu o 68 %, hudba to dokáže o 61 %, šálek horkého nápoje o 54 % a procházka o 42 %. Ne nadarmo se říká – „Kniha nejlepší přítel člověka“.

(Bibliotheca Universitatis – Ročník 8, číslo 1/2012/2013, s. 25)

Bavorská státní knihovna nedávno digitalizovala svoji atraktivní sbírku čínských rukopisů (http:// ostasien.digitale-sammlungen.de). Díla z této kolek­ce vznikla v období od 7. do 18. století v Číně. Sbírka je jednou z nejdůležitějších pokladů mimo území Číny a v současné době obsahuje 3000 rukopisů a přes 230 000 tištěných knih. Mezi nejcennější exponáty jsou řazeny rukopisy dynastie Song (960–1279) a Juan (1279–1368) a více než 100 rukopisů z dy­nastie Ming (1368–1644). Všechny digitalizované dokumenty jsou přesně popsány a zpřístupněny v elektronické podobě na webu Státní bavorské knihovny. V budoucnu budou digitalizovány ještě japonské a korejské rukopisy z fondů této knihovny.

(Bibliotheks Magazin – No. 3/2012, s. 83–84)

Indická vláda podporuje záchranu kulturního dědictví, které má hodnotu pro lidi na celém světě. Iniciativy se zaměřují také na digitalizaci a restau-rování starých indických rukopisů. Vzácné knihy jsou rozesety po celé zemi, ale také v zahraničních knihovnách, akademických institucích, muzeích, klášterech i v soukromých sbírkách. Indická vláda v roce 2011 zřídila Národní komisi pro rukopisy s cílem zmapování tohoto kulturního dědictví, jeho zdokumentování a zpřístupnění současným i budoucím generacím. Rukopisy jsou psány na palmových listech, ručním papíře, březové kůře a dalších látkách, které vyžadují specializovanou péči. Na jejich záchranu byl založen projekt, který financuje Indira Gandhi National Centre for the Arts.

(IFLA Journal – Volume 38, No. 4, s. 289–297)

Připravil ROMAN GIEBISCH