VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

V roce 2017 provedla Národní knihovna ČR (NK) další průzkum zaměřující se na personální oblast v knihovnách, tzv. Analýzu věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven v ČR. Tuto oblast sleduje NK pravidelně, jednalo se již v pořadí o čtvrtý průzkum v průběhu necelých 20 let.

První průzkum proběhl v roce 1999, následující v roce 2004 a předposlední v roce 2012, vždy s daty za předchozí rok¹.

Cíle průzkumu

Jádro průzkumu tvoří otázky na věk, vzdělání, pohlaví pracovníků, jejich začlenění do platových tříd a některé další. Ty zůstávají v průzkumech zachovány, aby bylo možné sledovat vývoj těchto základních jevů v čase, část otázek se přizpůsobuje aktuálním trendům a tématům. Nejnovější analýza byla zaměřena na zjištění objemu úvazků na jednotlivých odborných knihovnických pozicích a potřebného rozsahu rekvalifikace. V průzkumu se také řešila problematika vedoucích pracovníků – jejich vzdělání, délka praxe, gender atd. Navíc se tentokrát oproti předchozím průzkumům zjišťovalo, jaké dokumenty knihovny používají pro personální a další procesy v knihovně.

Průzkum vzdělanostní, věkové a mzdové struktury pracovníků knihoven je vždy obsáhlým zdrojem informací o personálním zajištění českých knihoven. Jeho cílem je průběžně sledovat tuto problematiku, využít výsledky při řešení aktuálních problémů v personální oblasti, případně odhadnout další trendy vývoje. Výsledky tohoto průzkumu budou sloužit jako podklad při úpravě nabídky vzdělávání v souvislosti s plněním nově schválené Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků. Uplatnění mohou výsledky průzkumu také najít při přípravě nového Katalogu prací, kam budou začleněny nové pozice, kde dojde k přepracování popisů stávajících pozic a k novému zatřídění pozic do platových tříd.

Zastoupení knihoven v průzkumu, struktura zaměstnanců knihoven

Průzkumu se zúčastnilo 748 knihoven, z toho 604 veřejných a 144 specializovaných (viz Tabulka 1). Co se týče veřejných knihoven, byl tentokrát dotazník omezen pouze na knihovny profesionální, jichž je v ČR přibližně 800. Můžeme konstatovat, že návratnost dotazníku veřejnými knihovnami činila 76 %. Co se týče specializovaných knihoven, pohybuje se návratnost od 14 % (muzejní knihovny) až po 60 % (ústřední specializované). Ve skupině ostatních specializovaných knihoven najdeme především knihovny školní a knihovny archivů, ale výsledky této skupiny je třeba považovat spíše za orientační.

V těchto 748 knihovnách bylo k 31. 12. 2016 zaměstnáno 5592 zaměstnanců (přepočtený stav). Na odborných knihovnických místech pracovalo 4330 zaměstnanců (77 %), THP neboli technickohospodářští pracovníci tvořili 16 % (888) a na ostatních pozicích pracovalo 374 pracovníků (7 %). Srovnání s údaji průzkumů z předchozích let je možné vidět v Grafu 1. Podíl pracovníků na odborných pozicích se výrazně nemění. Naopak situace se postupně mění u technickohospodářských pracovníků a ostatních pracovníků. Výrazně stoupá počet technickohospodářských pracovníků na úkor ostatních zaměstnanců, jejichž podíl se naopak zmenšuje. Jedním z důvodů úbytku ostatních (zejm. dělnických) pozic je s největší pravděpodobností praxe najímání externích firem či pracovníků na konkrétní manuální práce, jako je například úklid, ostraha apod.

Vyšší podíl technickohospodářských a ostatních pracovníků sledujeme logicky ve větších knihovnách, s větším počtem zaměstnanců, většími či samostatnými budovami a širokým spektrem služeb. V krajských knihovnách najdeme téměř 30 % z celkového počtu těchto zaměstnanců (Tabulka 2). Nejmenší zastoupení neknihovnických pozic naopak logicky vidíme u malých obecních a městských knihoven, ve kterých často veškerou činnost obstará jeden pracovník. Pokud z hlediska struktury zaměstnanců srovnáme veřejné a specializované knihovny, můžeme konstatovat, že ve specializovaných knihovnách najdeme větší počet knihovníků než ve veřejných knihovnách (82 % vs 76 %) na úkor ostatních zaměstnanců (8 % ve veřejných knihovnách a 2 % ve specializovaných knihovnách).

Trendy ve věkové struktuře odborných pracovníků knihoven jsou již řadu let stejné a dají se charakterizovat následovně: zvyšuje se podíl starších zaměstnanců v knihovnách na úkor těch mladších. Stejně jako v předchozím průzkumu převládala mezi pracovníky knihoven v roce 2016 věková skupina 51–60 let (30 %) následovaná skupinou 41–50 let (27 %). Nejstarší věková skupina nad 61 let je zastoupena 11 % pracovníků. Celkem pracovníci nad 41 let představují téměř 70 % všech zaměstnanců na odborných knihovnických pozicích.

V případě veřejných knihoven tvoří pracovníci ve věku 41–60 let ještě o něco vyšší procento, a to 60 % (2383 pracovníků), přičemž převažuje skupina 51–60 let (1234, 31 %). Třetí nejčetnější skupinou jsou pracovníci ve věku 31–40 let (797, 20 %). Zaměstnanci nad 60 let, tedy v těsně předdůchodovém nebo již důchodovém věku, představují 10 %. Zaměstnanci ve věku 18–30 let tvoří 10 % z celkového počtu, v roce 2011 to bylo 12 %. Mladých knihovníků tedy ubývá.

Situace je o něco příznivější ve skupině specializovaných knihoven. I zde byla dominantní složkou věková skupina 41–60 let (49 %), ovšem již ne tak výrazně. Zaměstnanci ve věku nad 60 let však mají ještě vyšší podíl než ve veřejných knihovnách (14 %); zároveň je však výrazněji zastoupena nejmladší věková skupina 18–30 let, a to rovněž 14 %. Oproti předchozímu průzkumu není ve specializovaných knihovnách tak výrazný celkový věkový posun; pracovníci do 40 let tvoří 38 %, stejně jako v roce 2011. Ve veřejných knihovnách sledujeme větší pokles (o 4 %), pracovníků v této věkové kategorii je pouze 30 %.

Trendy ve věkové struktuře odborných pracovníků knihovny

V průběhu téměř 20 let sledujeme pokles především v nejmladší kategorii knihovníků mezi 18–30 lety. V roce 2004 bylo v této věkové skupině dokonce 17 % pracovníků knihoven, v roce 2016 jich bylo již jen 11 %. Pokles je patrný také ve věkové skupině pracovníků 41–50 let, a to o 6 % oproti roku 1998. Naopak nárůst sledujeme ve vyšších věkových kategoriích; počet pracovníků starších 51 let stoupl od roku 1998 o 11 %.

Stárnutí pracovníků není jen záležitost knihoven, ale týká se celé společnosti. Kromě stárnutí populace, tzn. zvyšujícího se věku dožití a většího podílu starších osob na celkové struktuře společnosti způsobeného nižší porodností, ovlivňuje situaci také zvyšující se věk zaměstnanců při odchodu do důchodu. Pro knihovny je však ve srovnání s jinými obory typický vyšší podíl pracovníků staršího věku a současný trend stárnutí populace tuto skutečnost ještě zvýrazňuje. Dalo by se možná říci, že knihovny jsou na zaměstnance vyššího věku lépe připraveny.

Ke zvyšujícímu se věku pracovníků knihoven také možná přispělo odeznění hospodářské krize kolem roku 2010, kdy více mladých začalo pracovat v lukrativnějších oborech. Můžeme jen doufat, že navyšování mezd v resortu kultury (včetně knihovnictví) v letech 2016 a 2017 je dostane na úroveň, která bude pro mladou generaci přijatelná a že nástupní platy v oboru nebudou pro mladé rodiny znamenat nepřijatelně nízkou životní úroveň.

Návrhy na opatření v souvislosti s věkovou skladbou pracovníků knihoven:

— zlepšovat podmínky pro zaměstnávání mladých pracovníků, zejména v oblasti  odměňování;

— rozšířit množství a variabilitu zaměstnaneckých benefitů, aby se práce v knihovnách stala atraktivnější i navzdory nižší úrovni mezd;

— vytvářet lepší pracovní podmínky pro zaměstnance v souvislosti a s ohledem na jejich věk (age management);

— zajistit průběžnou inovaci vzdělání pro pracovníky vyšších věkových kategorií.

Genderové složení knihovníků

Z hlediska příslušnosti k pohlaví se složení odborných zaměstnanců na knihovnických pozicích od minulého průzkumu také příliš nezměnilo – lehce posílil počet mužů, a to o 1 %. Celkově v šetřených knihovnách pracuje 87 % žen a 13 % mužů (oproti 12 % mužů a 88 % žen v roce 2011). Sledujeme rozdíly mezi genderovou strukturou veřejných a specializovaných knihoven. Ve specializovaných knihovnách činí zastoupení mužů téměř jednu pětinu (19 %), což je o 8 % více než ve veřejných knihovnách, kde celkem pracuje jen 11 % mužů. Ze sledovaných skupin knihoven pak pracuje nejvíce mužů v ústředních specializovaných knihovnách (33 %) a krajských knihovnách (18 %). Nejméně mužů naopak pracuje ve veřejných obecních knihovnách (3 %) a menších městských knihovnách v sídlech do 5000 obyvatel (4 %).

Za období od roku 1998 do roku 2016, tedy za 18 let, sledujeme nárůst počtu mužů – zaměstnanců knihovny o pět procent, tedy navýšení ze 7 % v roce 1998 na 13 % v roce 2016 (Graf 4).

Návrhy na opatření v souvislosti s genderovou skladbou pracovníků knihoven:

— zajistit ženám, které se vrací do knihoven po mateřské dovolené, inovaci odborného vzdělání;

— vytvářet podmínky pro sladění rodinného života a pracovního procesu/zaměstnání, například poskytovat benefity ve formě zkrácených pracovních úvazků, práci z domova, pružnou pracovní dobu apod.

1 Zprávy z těchto průzkumů jsou vystaveny na stránkách Knihovnického institutu NK ČR na adrese: http://ipk.nkp.cz/statistika-pruzkumy-dokumenty/pruzkumy/analyzy-mzdove-vekove-a-vzdelanostni-struktury-pracovniku-knihoven-CR