ÚNOR

Před 140 lety, 1. 2. 1874, se narodil rakouský spisovatel Hugo von Hofmannstahl (†1929), prozaik, básník, dramatik, esejista a libretista. Česky vyšel např. výbor Lucidor a jiné prózy, výbor z básní Píseň na cestu a několik her (Císař a čarodějka, Dobrodruh a zpěvačka, Kristinčin návrat, Neúplatný, Člověk a smrt). V roce 1912 přepra­coval Hofmannstahl anglickou mravoličnou hru z 15. století Everyman pod názvem Jedermann (Kdožkolivěk); tato hra se pak stala hlavním představením Salzburského festivalu, založeného roku 1920 Hofmannstahlem a režisérem Maxem Reinhardtem (hra se zde hraje každoročně dodnes). V roce 1909 začala spolupráce Hofmannstahla se skladatelem Richardem Straussem, a to na libretech k operám Elekt­ra, Růžový kavalír, Ariadna na Naxu, Žena bez stí­nu, Egyptská Helena a Arabella a k baletu Legenda o Josefovi.

Před 70 lety, 1. 2. 1944, se narodila afroamerická prozaička Alice Walkerová, autorka slavného románu Barva nachu, za který získala Národní knižní cenu i Pulitzerovu cenu a který zfilmoval režisér Steven Spielberg (film se u nás uvádí pod názvem Purpurová bar­va); bohužel je to zatím jediný autorčin román, který byl přeložen do češtiny.

Před 140 lety, 3. 2. 1874, se narodila americká spisovatelka a umělecká kritička Gertrude Steinová (†1946), au­tor­­ka próz Tři životy či Vlastní životopis Alice B. Toklasové. Steinová žila od roku 1903 v Paříži, kde proslula svým salonem, v němž se scházely vý­znam­­né umělecké osobnosti té doby (Pablo Picasso, Georges Braque, Henri Matisse, Ernest Hemingway, F. S. Fitzgerald aj.). Ve svých dílech Steinová experimentovala s jazykem i formami, kladla důraz na zvukovou a rytmickou stránku a také na zachycení určitého okamžiku vědomí.

Před 180 lety, 10. 2. 1834, zemřel český novinář a spisovatel Josef Linda (*1789 nebo 1792), který je pravděpodobně autorem či (spolu s Václavem Hankou) spoluautorem epických básní rukopisných podvrhů Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský a „objevitelem“ dalšího rukopisného podvrhu Píseň vyšehradská. Vystudoval filozofii a práva, redigoval Vlastenecký Zvěstovatel, působil v c. k. Knihovně. Je autorem románu Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav, divadelní hry Jaroslav Šternberk v boji proti Tatarům či básnických děl Jiří z Poděbrad, Boží trest a Vědomí.

Před 30 lety, 12. 2. 1984, zemřel jeden z nejslavnějších argentinských spi­sovatelů Julio Cortázar (*1914), autor povídek s fantastickými prvky (Konec hry, Pronásledovatel, Změna osvětlení aj.) či ro­má­nů a próz experimentujících s kompozicí, hrou se slovy a s fragmentární strukturou (Výherci, Nebe, peklo, ráj, Jistý Lukáš, Příběhy o kronopech a fámech aj.); podle jedné jeho povídky vznikl slavný film M. Antonioniho Zvětšenina.

Před 30 lety, 21. 2. 1984, zemřel ruský (sovětský) spisovatel Michail Šo­lochov (*1905), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1965). Pocházel z Ro­stovské oblasti, u řeky Don prožil dětství a mlá­dí. V roce 1922 odešel do Moskvy, v roce 1932 vstoupil do komunistické strany a již o dva roky později byl členem vedení svazu spisovatelů. Druhé světové války se účastnil jako válečný dopisovatel deníku Pravda. Publikovat začal v roce 1923, první povídky shrnul do knih Donské povídky a Azurová step. V letech 1928–1940 vycházela čtyřdílná románová epopej Tichý Don, Šolochovovo nejproslulejší dílo, v němž líčí život donských kozáků v obdo­bí první světové války, Velké říjnové revoluce a ruské občanské války. V roce 1932 vyšel první díl románu Rozrušená země; druhý díl vyšel až v roce 1960. Román se zabývá kolektivizací zemědělství na Donu, hrubě však zkresluje její skutečné důsledky. Tematikou druhé světové války se zabývají knihy Škola nenávisti, nedokončený román Bojovali za vlast a proslulá novela Osud člověka, zfilmovaná Sergejem Bondarčukem. Autorovy rukopisy shořely za války. Už před válkou a zejména pak po ní se vyrojily pochybnosti o autorství Tiché­ho Donu; Šolochovovo autorství zpochybňoval pře­devším Alexandr Solženicyn. Jednoznačné důkazy však zatím neexistují. Šolochov patří k nejkontroverznějším postavám ruské literatury 20. století.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora