KLÁRA RÖSSLEROVÁ klara.rosslerova@ff.cuni.cz

Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (dále FF UK) svou činností vytváří základní předpoklady pro rozvoj vědy, výzkumu a studia oborů vyučovaných na FF UK, je tedy základním pracovištěm fakulty pro poskytování informačních a knihovnických služeb studentům, akademikům, ale i odborné či laické veřejnosti.

Knihovna FF UK je ve skutečnosti jakousi sítí knihoven společně s metodickým centrem s názvem Středisko vědeckých informací. Jejím vedoucím pracovníkem je ředitelka Knihovny FF UK, která úzce spolupracuje s proděkanem pro informační zdroje.

Pracovníci Střediska vědeckých informací (dále SVI) poskytují všem knihovnám metodickou podporu, evidují a zpracovávají pro ně nově získané dokumenty (provádějí jmennou i věcnou katalogizaci), vedou je při revizích fondu, provádí odpisy dokumentů, zajišťují MVS a MMVS apod. Zároveň rozdělují podle počtu pracovníků a studentů jednotlivým knihovnám rozpočet přidělený fakultou na nákup literatury, akvizici samotnou však provádějí zaměstnanci jednotlivých knihoven, a to ve spolupráci se správci knihoven.

Všechny knihovny FF UK mají společný výpůjční řád, spolu s ostatními fakultami univerzity mají společný Centrální katalog UK.

Základní statistické informace

Knihovna FF UK ve svém fondu eviduje celkem 1 098 831 svazků (s ročním přírůstkem cca 25 000 svazků), necelých 100 trvale nakoupených elektronických knih a odebírá téměř 500 titulů seriálových publikací. Pro své uživatele nakupujeme přístupy do 70 odborných elektronických databází (z toho 40 plnotextových). Z fondů Knihovny FF UK je ročně uskutečněno zhruba 100 000 absenčních výpůjček pro 20 000 registrovaných uživatelů.

V knihovnách pracuje celkem 44 osob, z toho 20 jich má vysokoškolské knihovnické vzdělání, ostatní mají vysokoškolské vzdělání v jiném oboru (12) nebo vzdělání středoškolské. Kromě knihovníků jsou na katedrách i tzv. správci knihoven, což jsou akademici, kteří úzce spolupracují s knihovníky: dozorují obsahovým probírkám fondů, dávají knihovníkům požadavky na akvizici, odpovídají za příruční knihovny apod.

Typy knihoven

Jak již bylo uvedeno, Knihovna FF UK je fakticky sítí knihoven na třech místech centra Prahy (v hlavní budově na Palachově náměstí, v Celetné ulici a ve Šporkově paláci v Hybernské ulici). Kromě těchto míst má knihovna ještě na dvou dalších místech deponované své fondy.

Knihovny lze rozdělit na několik typů: základní složky a přičleněné složky či podle jiného hlediska na oborové a příruční knihovny.

Rozdělení na tzv. oborové a příruční knihovny stanovila Knihovní komise, poradní orgán děkana FF UK. Oborovou knihovnou je taková knihovna, která splňuje přesně dané požadavky (otevírací doba minimálně 16 hodin týdně, knihovník s alespoň polovičním úvazkem, používání automatizovaného výpůjčního systému, pravidelné revize a obsahové probírky atd.). Ředitelka Knihovny FF UK sleduje, zda knihovny tato kritéria splňují a společně s katedrami a knihovníky se snaží o nápravu.

Příruční knihovny jsou knihovny, které jsou přímo na katedrách v kancelářích akademiků. Mohou obsahovat maximálně 500 svazků, dokumenty nad tento počet jsou podle výběru akademiků předávány příslušné oborové knihovně. Ne všechny katedry mají příruční knihovnu (v současnosti jich evidujeme 13). Příruční knihovny jsou často v hlavní budově, kde se oborovou knihovnou některých kateder stala Knihovna Jana Palacha a katedrám zůstal pouze omezený fond.

Důvodem pro rozdělení knihoven na oborové a příruční s omezeným množstvím svazků je snaha zpřístupnit maximální množství fondu uživatelům.

Knihovny podléhající metodicky i personálně Knihovně FF UK jsou tzv. základními složkami Knihovny FF UK. Jsou to knihovny Historický kabinet, Knihovna anglistiky a amerikanistiky, Knihovna Šporkova paláce (s fondem zaměřeným na translatologii a iberoamerikanistiku), Knihovna etnologie a nově knihovna Celetná (s fondem pedagogiky, sociologie, psychologie a andragogiky). Přičleněných knihoven, tedy těch, které Knihovně FF UK podléhají pouze metodicky, je 21. V těchto knihovnách pracují buď knihovníci, nebo funkci knihovníka zastávají akademici či například asistentky katedry. Mezi základními složkami nebyla záměrně uvedena Knihovna Jana Palacha (ačkoli tam patří), která má zcela specifické postavení. Byla vybudována s úmyslem vzniku centrální knihovny v hlavní budově. Svojí kapacitou se bohužel centrální knihovnou stát nemohla – její celková kapacita je 250 000 svazků (kapacita skladů je 150 000, kapacita volného výběru 100 000 svazků), stala se však oborovou knihovnou několika kateder v hlavní budově a hlavně centrální knihovnou základní studijní literatury pro bakalářské obory vyučované na fakultě. Tato knihovna má pro tyto účely samostatný rozpočet a akademici kateder jsou vyzýváni, aby hlásili základní či referenční literaturu pro své předměty, v požadovaném množství se ji pak snažíme nakoupit.

Výhled do budoucna

Zaměstnanci Knihovny FF UK se snaží o nejvyšší možnou podporu pracovníkům fakulty, registrovaným čtenářům i čtenářům z řad veřejnosti. Mezi cíle tak patří maximální dostupnost fondu, tedy jeho zpracování a zpřístupnění v Centrálním katalogu UK, snaha umožnit výpůjčky co největšího množství dokumentů (tedy snaha o uložení dokumentů v knihovnách, nikoli na pracovištích), co nejvíce zjednodušit přístup k nim (FF UK maximálně podporuje nákup discovery systému Univerzitou Karlovou v Praze), a poskytování maximálního množství informací o fondech i oblastech vyučovaných na fakultě (Knihovna FF UK je v procesu zapojení se do služby Ptejte se knihovny).

Naprostou prioritou je stabilní provoz knihovny: na jaře loňského roku vstoupil v platnost nový výpůjční řád knihovny, byly systematizovány revize fondů a podpora příručních knihoven. Právě systematizace správy příručních knihoven a revizí patří mezi krátkodobé cíle s dlouhodobým dopadem.

Dlouhodobým cílem je postupná transformace knihoven z přičleněných složek na složky základní, a tím odbourání nejednotnosti ve správě knihoven.

Palčivým problémem fakulty je nedostatek prostor pro výuku, pracovní místa, a bohužel i pro knihovny. Výrazným posunem by mělo být vybudování knihovny se sloučeným provozem v Opletalově ulici, která by měla zajišťovat služby pro šest kateder nyní sídlících v Celetné ulici.

Bolavým místem Knihovny FF UK je nízké procento dokumentů dostupných v elektronickém katalogu: 750 000 svazků je stále přístupných jen prostřednictvím objednávky z lístkového katalogu. Fondy jsou velmi aktivně retrospektivně katalogizovány, a to buď výsekově (za využití grantových prostředků), nebo při výpůjčce – knihovny dodržují nařízení, které říká, že při výpůjčce nezpracovaného dokumentu je vytvořen minimální záznam, který je rozšířen při vrácení dokumentu do knihovny. Nejdůležitějším projektem v této oblasti je však projekt retrokonverze, tedy převod bibliografických záznamů z lístkové podoby do struktury formátu MARC 21. V roce 2013 takto bylo zpřístupněno 250 000 svazků.

Foto z archivu FF UK, foto Ondřej Besperát