DUBEN

Před 85 lety, 1. 4. 1929, se v Brně narodil spisovatel Milan Kundera. Pochází z rodiny muzikologa, studoval literaturu a estetiku na Univerzitě Karlově, pak přešel na FAMU, kde později přednášel světovou literaturu. Začínal jako básník (Člověk zahrada širá, Poslední máj, Monology)a dramatik (Majitelé klíčů a Ptákovina), v esejistickém Umění románu se věnoval tvorbě V. Vančury. Mezitím se však již obrátil k próze v povídkách z cyklu Směšné lásky (1963 až 1968), kde našel svůj pravý tón. První román Žert (1967) se vyrovnává s obdobím 50. let a patří k nejvýznamnějším dílům moderní české literatury. Po roce 1969 bylo Kunderovi znemožněno doma publikovat a v roce 1975 odešel do Francie, kde žije dodnes a má francouzské občanství. Od poloviny 80. let píše francouzsky. Je autorem divadelní variace na Diderotův román Jakub a jeho pán. Ještě doma napsal, avšak ve Francii vydal romány Život je jinde (1973) a Valčík na rozloučenou (1976). Ve Francii pak ještě v češtině napsal romány Kniha smíchu a zapomnění (1979), Nesnesitelná lehkost bytí (1984) a Nesmrtelnost (1990). Ve francouzštině vznikly esejistické knihy Umění románu (1986), Zrazené testamenty (1993), Opona (2005) a Setkání (2009) a romány Pomalost (1995), Totožnost (1997) a Nevědění (2003). Zatím poslední knihou je román Oslava bezvýznamnosti (2013). Se svou vlastí udržuje Kundera jen sporadické kontakty a jeho dílo zde oficiálně v úplnosti dosud nevyšlo, zejména to psané francouzsky. Kundera je nejznámějším českým spisovatelem druhé poloviny 20. století, jeho román Nesnesitelná lehkost bytí se stal světovým bestsellerem a byl v roce 1988 zfilmován americkým režisérem Philipem Kaufmanem; Kundera se však od filmu distancoval a od té doby zakazuje jakékoli adaptace svého díla. Je pověstný svou precizností týkající se např. překladů i tím, že neposkytuje interview a nevystupuje veřejně ani na žádných literárních akcích či festivalech. Pravidelně bývá navrhován na Nobelovu cenu, doma získal mj. Cenu Jaroslava Seiferta a Státní cenu za literaturu, řadu dalších cen pak po celém světě.

Před 100 lety, 4. 4. 1914, se narodila francouzská spisovatelka Marguerite Durasová(†1996), autorka románů Moderato cantabile, Vicekonzul, Je léto, půl jedenácté večer, Bolest či Milenec, za který získala Goncourtovu cenu; věnovala se též divadlu a filmu, řada jejích děl byla zfilmována. Je autorkou scénáře k proslulému filmu Hirošima, má láska.

Před 90 lety, 7. 4. 1924, se narodil rakouský spisovatel populárních společenských románů Johannes Mario Simmel (†2009); mezi jeho nejznámější díla patří Láska je jen slovo, Všichni lidé bratry jsou, Nemusí být vždycky kaviár či Nikdo není ostrov.

Před 100 lety, 8. 4. 1914, zemřel český spisovatel a novinář Jakub Arbes (*1840), autor romanet, obsáhlejších povídek s dobrodružným, napínavým dějem (např. Svatý Xaverius, Newtonův mozek, Akrobati, Zázračná madona aj.); psal také publicistiku, monografie a romány (např. Adamité, Moderní upíři, Štrajchpudlíci či Mesiáš).

Před 170 lety, 16. 4. 1844, se narodil francouzský spisovatel Anatole France (†1924), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1921), autor románů Thais, Červená lilie, Historie našich dnů, Komická historie, Ostrov tučňáků, Vzpoura andělů či Bohové žízní nebo historického spisu Jana z Arku.

Před 450 lety, 26. 4. 1564, byl pokřtěn (datum narození není přesně známo) největší dramatik všech dob William Shakespeare (†23. 4. 1616), autor Sonetů a dalších básní a především více než třiceti her, tragédií (Macbeth, Othello, Hamlet, Král Lear, Romeo a Julie aj.), komedií (Sen noci svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Zkrocení zlé ženy aj.), romancí (např. Zimní pohádka a Bouře) a historických her (Richard III., Jindřich IV., Jindřich V. či Jindřich VI.).

Před 100 lety, 26. 4. 1914, se narodil americký prozaik 

(†1986), spolu se Saulem Bellowem a Philipem Rothem největší americký židovský spisovatel, autor románů Příručí, Nový život či Správkař, za který získal Pulitzerovu i Národní knižní cenu.

Před 140 lety, 28. 4. 1874, se v Jičíně narodil rakouský novinář, dramatik a spisovatel českého původu Karl Kraus (†1936), autor monumentálního knižního dramatu Poslední dnové lidstva (v novém překladu pod názvem Poslední chvíle lidstva); česky vyšel též výbor básní Moc a bezmoc slova a výbor textů Soudím živé i mrtvé.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora