Hlavní obsah stránky
Historická bibliografie – významný pramen historiografie
VÁCLAVA HORČÁKOVÁ horcakova@hiu.cas.cz
KRISTINA REXOVÁ rexova@hiu.cas.cz
Ve dnech 7.–8. listopadu 2013 se v Praze ve vile Lanna uskutečnila již pátá konference mezinárodního projektu Evropské historické bibliografie, zaměřená na problematiku národních historických bibliografií v evropských zemích a zároveň na význam bibliografie jako informačního zdroje pro historiografii. Projekt spolupráce národních historických bibliografií vznikl v roce 2007 pod záštitou Berlínsko-braniborské akademie věd v Berlíně. Jeho cílem je spojit na evropské úrovni různorodé národní bibliografické projekty, dosáhnout tak co nejkomplexnějšího vyhledávání v těchto zdrojích, a tím podpořit mezinárodní komparativní historický výzkum.
Konferenci zahájila ředitelka Historického ústavu Eva Semotanová, pozdravila účastníky a promluvila o významu bibliografie pro historickou obec. V úvodním metodologickém referátu Poznámky historika k historické bibliografii Jaroslav Pánek shrnul význam bibliografie pro usnadnění orientace badatelů ve stále narůstající historiografické produkci. Ocenil úsilí účastníků projektu Evropských historických bibliografií o dosažení společné platformy národních bibliografických databází v rámci Evropy.
Další program byl rozčleněn do tří tematických sekcí. První, nazvanou Historické bibliografie a jejich využití ve vědeckém výzkumu, zahájily Václava Horčáková a Věra Hanelová z Historického ústavu AV ČR referátemBibliografie dějin Českých zemí. Projekt modernizace a mezinárodní spolupráce. Ve vystoupení představily výsledky prvních dvou let práce řešitelského týmu na projektu financovaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur. Jedná se především o využití nových možností, které přinesla bibliografické databázi implementace mezinárodních standardů (MARC 21) a nový software. Data jsou volně dostupná v režimu on-line na adrese http://biblio.hiu.cas.cz/.
Po přestávce Lene Eklund-Jürgensen z Královské knihovny v Kodani v příspěvku Paměti a autobiografie k okupaci Dánska 1940–1945. Dánská historická bibliografie jako základní informační zdroj nastínil možnosti různých dánských bibliografií pro vyhledávání pamětí a autobiografií pro období druhé světové války. Bernadette Cunninghamz Dublinu ve svém referátu načrtla dějiny historické bibliografie v rozděleném Irsku, připomenula její významné osobnosti a odraz měnících se politických a kulturních okolností v bibliografickém zpracování dějin Irska. Příspěvek Ludgera Syré ze Zemské knihovny v Karlsruhe představil jednotlivé německé zemské bibliografie a ukázal možnosti vyhledávání velkého množství různorodých informací, které nabízejí.
Druhý blok konferenčních příspěvků, věnovaný dějinám historické bibliografie a jejím významným osobnostem, zahájila editorka Bibliographie annuelle de l'Histoire de France Brigitte Keriven. Na základě výzkumu bibliografických záznamů francouzské historické bibliografie z let 1964–2010 sledovala měnící se priority zájmu o bádání zaměřené na průběh druhé světové války a protifašistický odboj ve Francii. Marie Makariusováz Historického ústavu AV ČR v příspěvku Zakladatelé české historické bibliografie. Čeněk Zíbrt, Josef Pekař, Josef Kazimour, Josef Klik a Stanislava Jonášová-Hájková přiblížila posluchačům nejvýznamnější osobnosti dějin oboru. Helmut Teufel ze Společnosti pro dějiny židů v České republice promluvil o dějinách a tvůrcích řady bibliografií zaměřených na židovské dějiny českých zemí v přednášce Obhajoba bibliografie dějin židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Do tohoto tematického bloku patřil i písemný příspěvek, který zaslal Robert Luft z Collegia Carolina.
Ve studii Heinrich Jilek (1902–1986), knihovník a bibliograf českých zemí. K dějinám bibliografické práce ve 20. stoletízmapoval život a bibliografické dílo českoněmeckého bohemisty, slavisty, knihovníka a bibliografa.
Druhý konferenční den byl věnován referátům třetí tematické sekce zaměřené na využití softwarových aplikací v historické bibliografii se zvláštním zřetelem na mezinárodní spolupráci. Eva Kraus z Bavorské státní knihovny v Mnichově a Matti Stöhr z Berlínsko-braniborské akademie věd v Berlíně ve společném příspěvku seznámili účastníky s projektem směřujícím k jednotné Německé historické bibliografii. Cílem je připravit platformu, která umožní společné vyhledávání v nejvýznamnějších bibliografických databázích na území Německa, zaměřených na německou historiografii a německé dějiny. Irena Tumelytė z litevského historického ústavu ve Vilniusu v přednášce Současná litevská historická bibliografie rozebrala litevskou spolupráci na společné bibliografii s Herder-Institutem v Marburgu a věnovala se především rozdílům v bibliografickém třídění obou pracovišť, které mají základ v odlišném přístupu obou historiografií. V příspěvku Využití bibliografie švýcarské historie v elektronických historických zdrojích na příkladu Historického slovníku Švýcarska demonstrovali zástupci kooperujících institucí Werner Bosshard a Nathalie Vuilleumier využití švýcarské historické bibliografie pro potřeby historické encyklopedie Švýcarska (Historisches Lexikon der Schweiz).
Stefan Wiederkehr z Berlínsko-braniborské akademie věd se v přednášce Jak retrospektivně obohatit bibliografickou databázi autoritními záznamy. Zkušenosti Jahresberichte für deutsche Geschichte zaměřil na problematiku personálních autorit, jejich ujednocení a použití v největší německé historické bibliografické databázi Jahresberichte für deutsche Geschichte. Také Libor Šimek z Národní knihovny v Praze se v příspěvku Tvorba jmenných autorit jako nástroj jednotného přístupu do různorodých bibliografických databází věnoval tvorbě a důležitosti sjednocení národních jmenných autorit v bibliografických databázích knihoven, archivů, muzeí a dalších paměťových institucí. Přednáška Jürgena Warmbrunna z Herderova
Institutu v Marburgu Historické bibliografie středovýchodní Evropy – metoda spolupráce byla zaměřena na dějiny i současnost marburského bibliografického projektu, který zastřešuje spolupráci národních historických bibliografií na společné databázi k dějinám střední a východní Evropy.
Po obědě Gérald Péoux, Isabelle Havelange a Cyril Mathevon z Paříže zhodnotili v příspěvku Bibliografické ročenky k francouzským dějinám: Transformace dat jako první krok ke komplexnímu nástroji pro evropské historiografie poslední vývoj francouzské historické bibliografie především z hlediska počítačového zpracování dat. Poslední vystoupení konference patřilo Janu Lhotákovi z Muzea Šumavy a Jiřímu Novákovi. Bylo věnováno historii a současnosti bibliografického zpracování dějin a vlastivědy oblasti Šumavy i obecným otázkám regionálních bibliografií. Na závěr zhodnotila průběh a výsledky konferenčního jednání zástupkyně bibliografického oddělení Historického ústavu AV ČR Kristina Rexová.
Na konferenci rokovali historici a bibliografové z Dánska, Francie, Irska, Litvy, Německa, Švýcarska, ale i z řady českých historických pracovišť a knihoven. To se promítlo i v živých a otevřených diskusích, které následovaly po jednotlivých blocích příspěvků. Byl zde vidět hluboký zájem o problematiku spojující historii, bibliografii i počítačové zpracování dat. K úspěchu konference napomohlo i výjimečné prostředí pražské vily Lanna, které hosté velmi obdivovali. Uspořádání další, v pořadí šesté konference Evropských historických bibliografií přislíbili v závěru jednání zástupci Švýcarska.
Vydání příspěvků z pražské konference připravuje bibliografické oddělení Historického ústavu na rok 2014 formou sborníku. S texty a prezentacemi přednášek se zájemci mohou seznámit již dnes na webu projektu Evropských historických bibliografií (http://www. histbib.eu/).
Foto Blanka Šubecová