Hledání informací včera a dnes: Research Data Management

Když jsem před padesáti lety dělala knihovnické zkoušky, jeden ze základních předmětů se nazýval Assistance to Readers (pomoc čtenářům). Musela jsem znát hlavní tištěné encyklopedie, bibliografie a podobné příručky k vyhledávání informací. Z názvu předmětu vyplývalo, že hledané informace byly určeny návštěvníkům knihoven. Knihovníci mívali na tuto službu monopol.

Dnes se vyhledávání informací rozšířilo nejenom technickými prostředky, ale také tím, že není výlučně v rukou knihovníků, což některým z nich dělá starosti, neboť mají obavy, aby knihovnická profese nebyla oslabena. Uživatelem služeb, které nový obor nazvaný research data management nabízí, nemusí být jen čtenář veřejné knihovny, ale třeba badatel, pro něhož je knihovna jenom jedním z informačních zdrojů.

Knihovnická asociace CILIP podává novému směru přátelskou ruku: Ve svém nakladatelství vydala knihu o nových metodách práce s informacemi, které nejsou omezeny na knihovny (Pryor, G. et al. Delivering Research Data Management Services Fundamentals of good practice. Facet, 2013, ISBN 978-1-85604-933-7). Stejný autor napsal už dříve příručku s tímto námětem (Pryor, G. ed. Managing Research Data. Ariadne, 2012, ISBN 978-1-85604-756-2).

CILIP zároveň organizuje pro své členy kurz Research Data Management briefing pojednávající o činnosti v tomto novém oboru. Zájem o něj je hlavně na univerzitách.

Otázka je, kdo by měl informace zpracovávat: oddělení informačních technologií, badatelská pracoviště nebo knihovny? Jestliže tuto funkci dostane knihovna, knihovníci si budou muset rozšířit pole své práce a své znalosti. Vedle věcných informací budou uživatelé mít zájem o výzkumné granty, autorské právo a metody uchovávání badatelských údajů.

Webová stránka University of Southampton je dobrým příkladem toho, jak se univerzity staví k tomuto problému (http://library.soton.ac.uk/researchdata).

Posledních několik desetiletí existují také nezávislí vyhledávači informací. Někteří z nich jsou členy mezinárodní Asociace nezávislých informačních profesionálů (Association of Independent Information Professional – AIIP; http://aiip.org/). Tito profesionálové mají různé kvalifikace: od knihovnictví, informatiky a archivářství až po informační technologie a management informací.

Na nejvyšší úrovni vykonávají tito lidé úkoly podobné research data managementu a pomáhají uživatelům plánovat práci s informacemi. Na nižší úrovní vyhledávají věcné informace, podobně jako kdysi knihovníci čtenářům. Pro knihovníky, kteří přijdou o místo nebo pro knihovnice na mateřské, je to jeden ze způsobů, jak si přivydělat. Sama jsem tuto práci několik let dělala, ačkoliv příjem nebyl velký. Zájemci o ni nepřicházeli dost často a někteří špatně platili. Měla jsem tu práci ráda, zákazníci mi připomínali čtenáře z mých raných let.

Můj první silný zážitek, když jsem se před půl stoletím učila informace vyhledávat, bylo hledání odpovědi na otázku, kde je Cromwellova hlava. Dalo mi to hodně práce a nakonec jsem odpověď našla v časopise Notes and Queries.Hlava byla vydražena (po popravě byla vystavena na mostě). V tomto časopise si knihovníci mého mládí rádi listovali, byl založený v roce 1849 a dodnes existuje. Pokud byste měli zájem, můžete se na něj podívat na http://nq.oxfordjournals.org/.