JULIUS HŮLEK julius.hulek@seznam.cz

Předpoklady specializovaného oborového vymezení a vyhranění hudebně knihovnické a hudebně dokumentační práce sahají hluboko do minulého století. Slibný vývoj byl přerušen druhou světovou válkou, nicméně už v roce 1951 dochází v Paříži k založení IAML – Mezinárodního sdružení hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres).

Typologie

Už sám název této mezinárodní nevládní organizace naznačuje typologii institucí, kterých se její poslání týká. V podstatě se jedná o rozmanité instituce, které shromažďují, uchovávají, zpracovávají a zpřístupňují hudební dokumenty všeho druhu, ať už jako samostatné instituce, anebo častěji jen jako jejich části, tj. specializovaná hudební pracoviště, nejčastěji nazývaná hudební oddělení. Jde především o knihovny v obecném slova smyslu, jejichž součástí hudební oddělení zpravidla bývají. V takovém případě rozlišujeme hudební oddělení veřejných a vědeckých knihoven a dále knihovny nebo archivy v hudebně vzdělávacích institucích, konzervatořích a akademiích. Ale hudební dokumenty vlastní také muzea a archivy obecně, rovněž archivy rozhlasových stanic a hudebně interpretačních těles, nejčastěji orchestrů a pak samozřejmě specializovaná hudebně dokumentační a informační střediska. S problematikou hudebních dokumentů je spojena existence a činnost nakladatelských podniků. Spolu s ní se v rámci IAML pamatuje i na dílčí oblast edic přímých, zejména historických hudebních pramenů.

Struktura

Naznačená typologie se zákonitě promítá do struktury odborných komisí a pracovních skupin IAML. Ta je ovšem nutně dána nejen zmíněnou institucionální typologií, ale i jednotlivými oblastmi hudebně knihovnické a hudebně dokumentační práce spojené s různými druhy hudebních dokumentů. Dílčí orgány IAML se zabývají problematikou tradičních i netradičních hudebních dokumentů, jejich katalogizací, návazným bibliografickým zpracováním a jejich využíváním v samotné knihovnické praxi, zejména ve službách jak odborné, tak širší veřejnosti.

Institucionálně i pracovně typologické hledisko musí mít a také má společného jmenovatele, a tím je dána celková koncepce IAML, projevující se v poslání a hlavních snahách tohoto sdružení. Předně je to úsilí o spolupráci hudebních knihoven a dalších hudebně dokumentačních institucí na mezinárodní úrovni, a to především v oblasti konkrétních postupů při práci s hudebními dokumenty a jejich využívání, včetně jejich metodického sjednocování. Tyto snahy zahrnují i dostupnost a ochranu hudebních dokumentů jak publikovaných, tak dosud nepublikovaných, archivovaných, charakteru pramenného a samozřejmě výměnu široké škály souvisejících informací. V neposlední řadě sem patří i péče o odbornou výchovu a vzdělávání na tomto poli včetně snah o společensky i ekonomicky efektivní porozumění důležitosti hudebních knihoven a spřízněných institucí.

R-projekty

Osou soupisových pramenných aktivit bibliografického charakteru realizovaných IAML v celosvětovém měřítku jsou tzv. R-projekty, zaměřené na čtyři hlavní druhy hudebních dokumentů. Vznikaly a začaly rozvíjet svou činnost postupně v tomto pořadí: RISM (Mezinárodní soupis hudebních pramenů, 1952), RILM (Mezinárodní soupis literatury o hudbě, 1966), RIdIM (Mezinárodní soupis hudební ikonografie, 1971), RIPM (Mezinárodní soupis hudebních periodik, 1980). V povědomí odborné veřejnosti jsou zakotveny jako nepostradatelné komponenty muzikologického výzkumu.

Čtvrtletník Fontes artis musicae

Aby bylo celkové úsilí IAML i jeho specializované snahy náležitě a účinně petrifikovány, vydává sdružení čtvrtletní periodikum Fontes artis musicae jako zásadní zdroj informací svého druhu. Poskytuje informace o IAML jako celku a o konkrétním dění v jeho rámci i navenek ve výběrově pojatém mezinárodním rozsahu. Jeho hlavní náplní jsou rozsáhlé odborné studie a stati někdy až monografického charakteru týkající se problematiky soupisových aktivit, vytipovaných konkrétních hudebních sbírek a celků, zvláště v podobě katalogů, bibliografií a vůbec soupisů v oblasti hudby, zprávy o aktuálním dění, zejména z výročních akcí IAML, dále recenze publikací, personálie a další materiály.

Členská základna

IAML směřuje k celosvětovému pokrytí. Těžiště členské základny spočívá v zemích Evropy a Severní Ameriky. Dobře je zastoupeno v Austrálii, na Novém Zélandu a v Japonsku, méně, ač s rostoucím zájmem v jiných částech Asie, v Latinské Americe a Africe.

Ve většině z celkového počtu členských zemí IAML jsou ustaveny národní skupiny IAML, zabývající se problematikou hudebně knihovnické a hudebně dokumentační práce v rámci toho kterého státu jako kompetentní koordinační orgány svého druhu na národní úrovni.

Česká národní skupina IAML

Její vznik sahá k roku 1971, kdy byla ustavena ještě jako Československá skupina IAML. Avšak přímá, bezprostřední spolupráce s IAML sahá dále do minulosti, k roku 1956, kdy započala a dále se pak úspěšně rozvíjela oboustranně efektivní a pro nás přímo reprezentativní mezinárodní spolupráce na poli jednoho z nejdůležitějších soupisových projektů IAML, a to RISM. Zde patříme k předním, kmenovým spolupracovníkům v rozsahu více jak půlstoleté působnosti. Na to poměrně brzy, ve druhé polovině 60. let minulého století, navázala spolupráce s dalším soupisovým projektem – RILM. Již v 80. letech se v rámci IAML začala prosazovat a posléze i trvale uplatňovat kvalitní informovanost o naší aktivní účasti i v širším, rozrůstajícím se rozsahu hudebně knihovnické a hudebně dokumentační činnosti. Důležitým a pro další vývoj určujícím mezníkem a stimulem jak české spolupráce s IAML, tak odborných aktivit tohoto druhu v podmínkách České republiky se stala mezinárodní výroční konference IAML uspořádaná v srpnu 1991 poprvé v Praze.

Členy české skupiny jsou hudební knihovny, knihovny s hudebním oddělením, muzea, archivy a hudebně dokumentační centra. Posuzujeme-li činnost České národní skupiny IAML na pozadí struktury a cílů IAML, pak je její činnost zaměřena především na konkrétní pracovní postupy týkající se soupisových projektů, z nich především na poli přímých hudebních pramenů historického charakteru (RISM), dále literatury o hudbě (RILM), hudebních periodik v rozmezí let 1800 až 1950 (RIPM) a hudební ikonografie (RIdIM). V období zhruba posledních dvaceti let na sebe stále výrazněji upozorňuje aktivita veřejných hudebních knihoven, řešení legislativní problematiky, zvláště v procesu využívání zvukových dokumentů ve službách knihoven, digitalizace atd. O odborných tématech se hovoří na výročních zasedáních, jakož i na seminářích a dílčích, specializovaných pracovních setkáních, uskutečněných z iniciativy České národní skupiny IAML s cílem řešit aktuální konkrétní otázky. Další informace naleznete na www.iaml.info.