VÍT RICHTER  Vit.Richter@nkp.cz

V elektronické diskuzní konferenci „E-knihy“ proběhla v květnu 2017 zajímavá rozprava na téma půjčování elektronických knih (e-knih) v českých veřejných knihovnách. Impulzem byla informace o tom, že německé veřejné knihovny v roce 2016 evidovaly celkem 20,2 mil. e-výpůjček¹. Naopak v České republice se za stejné období realizovalo pouze 49 475 e-výpůjček, přičemž tuto službu poskytovalo 90 knihoven. České knihovny mezi lety 2015 a 2016 zažily pokles o více než 1,8 mil. výpůjček knih, časopisů a dalších tradičních dokumentů. Z toho lze usoudit, že půjčování e-knih nemůže tento pokles kompenzovat.

Pro srovnání je možné udělat jednoduchý propočet: Německo má cca 82 mil. obyvatel, v Česku žije cca 10,6 mil. obyvatel, tj. 7,73krát méně. Z toho vyplývá, že kdyby v ČR bylo rozvinuto e-půjčování jako v Německu, mohly by české knihovny ročně vykázat přibližně 2,6 mil. e-výpůjček. To je o dost více, než činí celkový roční propad výpůjček tištěných médií ve veřejných knihovnách.

Na první pohled je zřejmé, že se jedná o mimořádně velké rozdíly. V této souvislosti byli účastníci konference vyzváni k tomu, aby vyslovili své názory na to, proč existují tak velké rozdíly v e-půjčování v Německu a v ČR. Jaké jsou příčiny? Na co bychom se měli v této oblasti soustředit, abychom dosáhli německé úrovně? Měly by veřejné knihovny v ČR nabízet službu e-půjčování?

Diskuze byla velmi živá, v příspěvku shrnuji a komentuji názory z těchto oblastí:

— omezená nabídka e-knih pro půjčování v knihovnách;

— roztříštěnost nabídky e-knih pro půjčování;

— absence modelu výhodného pro knihovny a jednoduchého technického řešení e-výpůjček;

— bariéry půjčování e-knih;

— konzervatismus uživatelů a malá propagace nabídky e-půjčování;

— výdaje na akvizici e-knih

Omezená nabídka e-knih pro půjčování

Pro půjčování e-knih v německých veřejných knihovnách má zásadní význam systém Onleihe², který využívá podstatná část knihoven v Německu. Systém nabízí k půjčení více než 319 000 titulů knih, videí, časopisů, článků apod. Onleihe také nabízí vše, co je k dispozici v německy mluvících oblastech.

České veřejné knihovny využívají převážně systém eReading.cz. V nabídce pro knihovny je k dispozici pro půjčování cca 3600 titulů z celkových cca 12 800, které jsou nabízeny veřejnosti k prodeji. To je přibližně tolik, co nabízí v tištěné formě jedna malá obecní knihovna. V nabídce nejsou jiné typy dokumentů, např. časopisy, zvukové nosiče, video apod.

Omezená nabídka e-knih vyplývá z charakteru vydavatelské produkce. V České republice v posledních letech vycházelo ročně 15 500 až 18 000 titulů knih. V roce 2016 se odhadovalo, že k prodeji bylo nabízeno cca 16 500 titulů. Ve stejném období se prodalo 118 mil. e-knih a celkový obrat obchodu s e-knihami dosáhl 1,5% podílu na celkovém obratu knižního trhu³. Z uvedených údajů vyplývá, že pouze menší část vydávaných knih vychází také v elektronické formě a současně jen omezený počet nakladatelů je ochotno svou produkci e-knih nabídnout knihovnám formou licencí na půjčování. Nakladatelé preferují přímý prodej jednotlivcům, protože vnímají knihovny jako svého konkurenta. Knižní trh v České republice je velmi malý a nakladatelé chápou e-knihy jako drobný doplněk prodeje tištěné produkce, současně z jejich strany panují značné obavy, že produkcí e-knih mohou ztratit kontrolu nad jejich distribucí a ohrozit vlastní ekonomické zájmy.

Obecně panuje domněnka, že rozsah pirátství, tj. neoprávněného užívání autorských děl, je v ČR značný. Snadno dostupná nabídka a legální nabídka e-knih prostřednictvím knihoven by mohla v budoucnu knižní pirátství omezit a současně přinést autorům a dalším držitelům práv vyšší odměny. Lze odhadovat, že v budoucnu bude význam prodeje e-knih stoupat, a lze také předpokládat, že i nabídka e-knih pro půjčování v knihovnách se bude zvětšovat. Na druhé straně bude nutné vždy počítat s omezeními, která vyplývají z malého trhu.

Roztříštěnost nabídky e-knih pro půjčování

Dalším limitujícím faktorem je značně roztříštěná nabídka e-knih. Do německého systému Onleihe je zapojeno 3073 knihoven v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Itálii a Francii. V Německu je tato služba k dispozici pro 67 mil. obyvatel. Systém nabízí několik druhů licencí za různé ceny, které umožňují knihovnám vybrat si podmínky, jež nejlépe vyhovují jejich uživatelům.

Zcela odlišná situace je v ČR. Zde žádný silný centrální zdroj neexistuje. Na webové stránce E-knihy pro knihovny⁴ najdeme přehled několika desítek zdrojů. Jedná se o komerční systémy, jakými jsou například vedle citovaného eReadingu.cz i Flexibooks, Bookport, Levná knihovna, EBSCO eBook, ale také bezplatné zdroje a nabídka e-knih v režimu Open Access a Public Domain. Nabídka e-knih je velmi roztříštěná, proto ji nelze plně a efektivně využít. Chybí zde také silný subjekt, který by koncentroval celou nebo alespoň podstatnou část nabídky e-knih a nabízel i půjčování dalších typů elektronických dokumentů, jako jsou zvukové záznamy, videa, výukové materiály apod.

Absence modelu výhodného pro knihovny

Německý systém Onleihe, provozovaný firmou DiViBib, vznikl z iniciativy firmy EKZ a je dnes součástí EKZ Gruppe. V této souvislosti stojí za zmínku, že firma EKZ, která patří k předním poskytovatelům technických služeb pro knihovny, vznikla již v roce 1947 především z iniciativy knihovnických sdružení a knihoven, které ještě dnes patří k více než třetinovým vlastníkům.

V České republice takové firmy a zázemí chybějí. Již v roce 2011 se diskutovalo o tom, zda by nebylo užitečné, kdyby české knihovny měly k dispozici vlastní systém pro půjčování e-knih⁵. Tehdy ale převážil názor, že půjčování e-knih není pro knihovny perspektivní. Určitým řešením by mohlo být, kdyby systém pro půjčování e-knih vybudovala a provozovala Národní knihovna ČR (NK), ale vytvoření takového systému vázne na přijetí a realizaci legislativy povinného odevzdávání elektronických publikací. V tomto případě se jedná o dlouhodobé selhání Ministerstva kultury i NK, která do dnešního dne není schopná shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat publikované elektronické dokumenty, zejména e-knihy a e-periodika⁶. Pokud by byla k dispozici nezbytná technická infrastruktura, mohla by NK začít aktivně sjednávat licenční smlouvy s držiteli práv a současně by byla základním informačním zdrojem o tom, co je v oblasti e-publikací k dispozici.

Bariéry půjčování e-knih

V diskuzi bylo zmíněno několik bariér, které brání rozvoji půjčování e-knih zejména z hlediska organizace knihovnických činností:

— nutnost dvojí registrace a s tím spojená návštěva knihovny, případně povinnost platit registrační poplatek;

— nutnost vlastnit některá technická zařízení (mobil, tablet, čtečka, příp. notebook nebo počítač) s iOS a Android – k tomu lze přičíst i nutnost používání proprietárních softwarových systémů i hardwarových řešení;

— nižší intuitivnost procesu e-půjčování, které některé systémy nabízejí.

Konzervatismus uživatelů a malá propagace nabídky e-půjčování

Všechny knihovny, které zahájily půjčování e-knih, zjišťují, že poptávka ze strany uživatelů je poměrně nízká. Stávající uživatelé knihoven jsou do značné míry orientováni na půjčování tradičních knih a často nejsou na využívání e-knih připraveni, tj. nevlastí čtečku nebo jinou vhodnou technologii a chybí jim odpovídající dovednosti. Potenciální uživatelé zase netuší, že by knihovna mohla e-knihy nabízet. Z toho také plyne, že knihovna musí vedle vlastního technického řešení e-půjčování a nákupu licencí investovat i do aktivní a dlouhodobé propagace nové služby⁷.

Dosavadní průzkumy využívání e-knih prokazují, že stále větší část společnosti přichází do styku s e-knihami a začíná je využívat, ale trend je dost pozvolný a ne vždy jednoznačný. V průzkumu v roce 2016 odpověděla více než třetina čtenářů knih (36 %), že je čte v elektronické podobě (z pohledu celé populace 31 %). Předmětem tohoto šetření byli lidé, kteří využívají internet. Zájem o elektronické knihy byl výrazně ovlivněn věkem. Nejvíce četli e-knihy mladí lidé do 24 let (57 %), zatímco u dotázaných ve věku 50+ to byla necelá čtvrtina (23 %)⁸.

Z posledního průzkumu čtenářství českých dětí a mládeže v roce 2017 máme nejnovější údaje. Populace malých dětí ve věku 6 až 8 let, která teprve se čtením začíná, je e-knihami prakticky nedotčena. S e-knihami má v současné době zkušenost 27 % dětí a mládeže ve věku 9–19 let, v rámci toho pouze 11 % dětí 9–10letých a 44 % mládeže ve věku 17–19 let. Jen 6 % respondentů je ale čte pravidelně (12 % ve skupině 17–19 let). Srovnání let 2013 a 2017 ve skupině 9–14 let ukázalo, že sice mírně vzrostl počet dětí, které mají již zkušenost se čtením elektronických knih (z 12 % na 18 %), ale také mnohem více dětí než v roce 2013 dává přednost papírovým knihám⁹.

Výdaje na akvizici e-knih

E-půjčování je pro každou knihovnu novou službou a při jejím zavedení je nutno počítat s ekonomickými náklady. V prvé řadě musí mít knihovna takový automatizovaný knihovní systém (AKS), který je schopen e-knihy integrovat do katalogu, a musí zajistit plnou funkčnost procesu půjčování. Tyto podmínky v českém prostředí splňují jen nejnovější verze AKS. To znamená, že je často nezbytné investovat do nákupu nové verze stávajícího AKS, nebo rozhodnout o přechodu na jiný, včetně nákupu nového serveru, počítačů atd. To vyžaduje nemalé investice a velké pracovní zatížení.

Samostatnou částí ekonomické rozvahy je cena licencí na půjčování e-knih. V případě využití systému eReading.cz je cena licence za jednu výpůjčku známa: činí 49 korun včetně DPH. Knihovna si předem zakoupí určité množství licencí a ze zakoupeného objemu se jí odečítá částka za výpůjčku v případě stažení e-knihy do zařízení uživatele. V tomto případě může výdaje porovnávat s cenou tištěných knih na trhu. Jestliže vycházíme z toho, že průměrná cena knihy činí 261 korun včetně DPH¹⁰, potom lze snadno spočítat, že za tuto částku lze nakoupit 5,3 licencí na e-výpůjčku. Výhodou licence na půjčování e-knih u distributorů eReading.cz a Flexibook je, že knihovna platí až za realizovanou výpůjčku, tzn. že může v katalogu nabízet o více než 3000 titulů víc, aniž by platila za jejich nákup. Platba nastane až v případě zájmu o e-knihu. To může mít vliv na akvizici – pokud u některých titulů (učebnice ZŠ, knihy o ICT) předpokládáme nižší zájem, ale přitom rychlé zastarávání, může být e-kniha pro knihovny výhodnější.

Zde knihovna stojí před rozhodnutím, zda se jí podaří zvýšit částku na nákup knihovního fondu od svého provozovatele či zřizovatele, nebo zda existuje možnost úspor ve stávajícím rozpočtu knihovny. Pokud nelze částku na nákup navýšit, musí rozhodovat o tom, zda je výhodné v průměru místo jedné tištěné knihy nakoupit pět licencí na e-výpůjčku. E-půjčování může zatím využít jen poměrně úzká skupina uživatelů a je pravda, že ne každá tištěná kniha nakoupená do knihovního fondu je půjčena více než pětkrát. Jedná se o velmi složité rozhodování a nemělo by se stát, že dojde k omezování či zvýhodňování různých skupin uživatelů. Částka 49 korun se hodnotí jako značně vysoká, ale v mezinárodním srovnání se jedná spíše o cenu průměrnou nebo nižší. S ohledem na celkový počet e-výpůjček realizovaný českými knihovnami nelze v blízké budoucnosti počítat s nějakým podstatným poklesem ceny licencí.

Pro srovnání výdajů na nákup knihovních fondů v českých a německých knihovnách můžeme využít analýzy, která byla provedena v rámci projektu Benchmarking knihoven. Citujeme: Pokud jde o hodnocení výdajů na nákup knihovního fondu s vazbou na jeho využívání formou výpůjčky, lze konstatovat, že výdaje německých knihoven jsou dvakrát a v některých případech i třikrát vyšší než knihoven v ČR a SR a ve všech velikostních kategoriích se přibližují hodnotě 7 Kč (0,3 EUR) na jednu výpůjčku. Výdaje domácích knihoven se pohybují v rozmezí od 2,60 Kč do 4,10 Kč na výpůjčku. Určitou výjimku tvoří největší knihovny v ČR a SR, kde se výdaj na nákup knihovního fondu na jednu výpůjčku 5,60 Kč (0,22 EUR) alespoň částečně přibližuje průměrné hodnotě BIX¹¹. Na základě výše uvedeného můžeme potvrdit, že prostředky na nákup knih a dalších informačních zdrojů jsou v českých knihovnách výrazně nižší a české knihovny mají velmi zúžený prostor pro nákup e-knih a dalších moderních informačních zdrojů.

Závěr

V diskuzi také zazněl názor, že knihovny by své uživatele neměly nutit číst e-knihy tím, že nebudou nakupovat knihy tištěné. Zdá se, že takové nebezpečí nehrozí. Nabídka e-knih ve veřejných knihovnách by měla být doplňkem či rozšířením standardních výpůjčních služeb. Určité skupině uživatelů může pomoci rychle uspokojit požadavek na tituly, o které je v určitém období zvýšený zájem, ale existuje také určité procento uživatelů, kteří čtou pouze e-knihy.

Situace českých veřejných knihoven v oblasti půjčování elektronických knih není jednoduchá a nemá snadné řešení. Na druhé straně by knihovny i jejich představitelé měli udělat vše nezbytné, aby se e-půjčování rozšířilo do všech knihoven a zvýšil se rozsah i obsah nabídky. Zájem o čtení e-knih bude u populace v dlouhodobém časovém horizontu stoupat a je důležité, aby knihovny i pro tuto oblast vydavatelské produkce garantovaly rovný přístup všem bez rozdílu.

1 Report on the State od Libraries in Germany 2017/2018 [online]. Berlin: German Library Association, 2017 [cit. 2017-12-31]. ISBN ISSN 2195-2531. Dostupné z: http://www.bibliotheksverband.de/fileadmin/user_upload/DBV/publikationen/dbv_Bericht_2017_RZ_engl_Web.pdf.

2  Onleihe [online]. [cit. 2017-12-31]. Dostupné z: http://www.onleihe.net/.

3  Zpráva o českém knižním trhu 2016/2017 [online]. Praha: Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 2017 [cit. 2018-01-01]. ISBN 978-80-907020-0-4. Dostupné z: https://www.sckn.cz/-ad-21-130.

4  E-knihy pro knihovny [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/eknihyproknihovny/home.

5  Například přednáška Lukáše Nováka: Wooky – elektronické knihy do každé knihovny, přednesená na konferenci Knihovny současnosti 2011 v Českých Budějovicích.

6  ŽÍŽALA, Martin. „E-deposit“: elektronické publikace v Národní knihovně ČR. 1. část. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2017, 69(7–8), s. 263–264,  2017, 69(10), s. 360–361. ISSN 0011-2321.

7  HÁJKOVÁ, Zuzana. Půjčování e-knih v JVK ČB – zkušenosti [online] [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/1057/files/idr-1057_1.pdf.

8  RICHTER, Vít. Češi jako čtenáři elektronických knih. IT lib, 2016, 20(3), s. 17-28. ISSN 1335-793X. Dostupné také z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/17_cesi%20jako%20ctenari.pdf.

9  FRIEDLAENDEROVÁ, Hana – RICHTER, Vít. České děti a mládež jako čtenáři v roce 2017. Základní údaje o průzkumu, tisková zpráva. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/ctenarstvi/ceske-deti-jako-ctenari-2017

10  FRAUS, Jiří et al. Zpráva o českém knižním trhu 2016/2017 [online]. Praha: Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 2017 [cit. 2018-01-22]. ISBN 978-80-907020-0-4. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/Zprava_o_ceskem_kniznim_trhu_201617.pdf.

11  RICHTER, Vít. Benchmarking knihoven a německý Bibliotheksindex: příklad srovnání českých a německých veřejných knihoven. In: Knihovna pro všechny: sborník ze semináře konaného ve dnech 12.–13. 5. 2015 v Městské knihovně Havířov. Ostrava: Moravskoslezská vědecká knihovna, 2015. s. 6–24. ISBN 978-80-7054-220-0. Dostupné také z: http://www.svkos.cz/data/soubory/2015_knihovnaprovsechny.pdf.